Chronos

Jak hodnotit Chronos, když jsem před ním viděl Koyaanisqatsi? Fricke pochopitelně přiznává, že na něj Koyaanisqatsi a Reggio měl velký vliv, ale tohle je chvílemi naprosto identické. Je tu dost záběrů, které jsou prakticky identické jako ve výše zmíněném první díle qatsi trilogie (pro představu Central Station v NY včetně identického sledování proudů lidí. NY třípruhové silnice, atd.). Chronos jinak působí vcelku dobře, obrazově krásně, čistě, ale nemá dostatečnou hudební kulisu pro docílení neopakovatelné atmosféry a silnějšího poselství obrazu. Chronos=Koyaanisqatsi+dokument o památkách-komentář (15.03.2010)

Střídavé zrychlování a zpomalování sledu jednotlivých záběrů navozuje v souladu s názvem dojem času, který jakoby se v některých dobách téměř zastavil a jindy zase zběsile uniká. Oproti pozdějším režisérovým výtvorům je tu více záběrů starověkých a středověkých architektonických skvostů a méně prostoru tu má příroda a lidská civilizace. (28.10.2012)

Možno že tomuto filmu uškodilo rovnako ako aj Barake, že filmy s podobnou tématikou som videl vlastne hneď po seba, čiže celkový efekt sa nedostavil v požadovanej norme, či skôr na vyše 90 % hodnotenie sa mi zdal byť dosť slabý vzhľadom k tomu, že som v ňom nevidel žiaden hlbší význam. Na začiatku sa film tvári veľmi mystickým dojmom, ponúka zaujímavé obrazy Stonehengu a egypských pyramíd za sprievodu dobre sa hodiacej hudby, postupne sa však aby si berie na starosť aj ďaľšie prostredia, stáva sa z neho skôr priemer, skrývajúci sa za peknými obrázkami a hudbou, pričom najviac sa sústreďuje (ako to aj vyplýva z jeho názvu) na svetlo a pohyb telies (oblaky, Slnko), plynutie času a tiež aj na život vo veľkomestách (pravdepodobne najlepšia časť filmu). S toho potom paradoxne vyplýva, že aj napriek 40 minútam má film som rozvláčne tempo a nemá čím výraznejšie zaujať a viac ho treba brať ako úctu k režisérovmu prvému filmu. (16.05.2008)

Je to tu. Veľká príprava na jednu z mnohých filmových udalostí roka. Nie nehovorím o Bondovi ani Life of Pi alebo Cloud Atlase, aj keď predpokladám, že budem mať z nich rovnako silný filmový zážitok ako z nového filmu Rona Frickeho Samsara. Jeho prvotina Chronos - ktorá nesie podobnosti s Reggiovými hudobnými dokumentami, je oproti podobne ladeným filmom nevýrazná.. Chronos nie je ničím výnimočný na poli hudobného dokumentu - jediné pozitívum je, že je osobitejší. Reggio samozrejme posunul hudobný dokument na vysoký piedestál, ktorý Fricke porazil až Barakou. Každopádne ako jednohubka s príjemnou hudbou a s typickými paralelami medzi modernou spoločnosťou a kultúrou prezentovanou tu v podobe sôch a stavieb po ktorých pomaly plynie tieň času, je tento filmík dostačujúci. (11.10.2012)

Dokumenty bez komentáře se zajímavou hudbou mají vždycky něco do sebe. Záběry jsou opravdu skvělé a věřím, že v Imaxu by to vypadalo ještě lépe než na obrazovce počítače, ale z některých záběrů by určitě rozbolela hlava. Nejlepší záběr pro mě asi byl příliv u Mont Saint-Michel. Doporučuji ale i zbytek. Navíc to má jen 40 minut takže pro takový malý denní relax to bohatě stačí. (26.02.2010)