Muži, ženy a deti

Skvělí herci, a to i v hlasové části, ale to nic nezměnilo na tom, že jsem se do tohoto snímku nemohl dostat. Jako kdyby se nám Reitman snažil říct, že sex má následky. Tohoto tvůrce mám rád, ale tady zrovna Ameriku neobjevil, nemluvě o tom, že je to spíše povídkový film, který není nijak provázaný a ty osudy nejsou až tak zajímavé, jak by se na první pohled mohly zdát. Nelíbilo se mi to - příliš roztahané a ve skutečnosti vlastně o ničem, i když si to o sobě myslí, že to změní svět. (01.01.2015)

Dost mě iritovalo, že si snímek dovolil nemilosrdně zprznit jednu z největších pravd vesmíru tím, že kolem ní vybudoval, tak zbytečný a nezajímavý příběh o vztazích - takový ten odporný klišoidní, kde jsou všechny děti i dospělí, kterým absolutně nic neschází v permanentní depresi. Adámka Sandlera mám hodně rád, ale tohle byla snad nejubožejší role, jakou kdy dostal. Zbytek postaviček bylo hluboko pod hranicí jakékoli snesitelnosti, takže v rámci zachování mravní a duševní pohody všech potenciálních čtenářů ty děti nechám bez komentáře. Také mě dost zarmoutilo, že snímek nemá s komedií společného absolutně nic. Po delší době budu muset s hodnocením zajít nízko, protože tohle v mých očích není kvalitní film, nýbrž spíše nůše exkrementů, která byla stokrát vysypána a sesbírána v jiném pořadí. Já ale stále vidím ty stejné exkrementy. Absolutní nuda a maximální zbytečnost na poli filmů. (13.04.2015)

V dnešním světě kompjůtrů… Více než internetu se po zhlédnutí Mužů, žen a dětí bojím lidí, které film nadchl, jsou přesvědčeni, že pravdivě zrcadlí realitu a hned po doběhnutí titulků se pro jistotu odpojili od internetu. Reitmanův obludný režijní a scenáristický přehmat je vzorovou ukázkou tezovitého snímku (základní teze: všichni žijeme v bublinách), který by strašně moc chtěl být aktuální a vyjadřovat se ke žhavému problému současnosti. (Pokud by vám to nebylo jasné, tak problémy bílých středostavovských Američanů jsou problémy celého světa.) Jeho hlavním problémem ale je, že problémy nehledá, ale uměle vytváří a zveličuje. Nejde přitom o komediální nadsázku, ale vážně míněné varování před škodlivostí moderních technologií, které - psychicky zjevně ne zcela vyrovnaným lidem, což ovšem vyprávění opomíjí - způsobují závislost na pornu a hrách, rozpad partnerství, posedlost vlastním vzhledem, poruchu příjmu potravy, paranoidní chování, ztrátu kontaktu s reálným světem... ___ Film při své exploatační plytkosti a hysterii vrší jeden negativní efekt pobytu ve virtuálním prostoru za druhým a nepřipouští, že by internet, tablety a chytré mobily mohly mít i nějaký pozitivní přínos. Trefné pointy a výstižné paralely (úvahy nad vlastní nicotnosti vs. přeceňování vlastní důležitosti) zanikají v přívalu nápadů nedovařených, nepřesvědčivých nebo naprosto pitomých. ___ Nad užitím síťového vyprávění Reitman zřejmě nepřemýšlel nad rámec přesvědčení, že by se hodilo k filmu o sítích a propojeném světě. Postav je zbytečně mnoho a tak se musíme spokojit s karikaturami, přičemž oslí můstky mezi nimi jsou nepřesvědčivě vykonstruované. Většina epizod slouží jenom k demonstraci určité teze, takže ani k ničemu nesměřují, stejně jako celý film váznou na mrtvém bodě, a vyznívají do prázdna. ___ Snaha dodat rozdrobenému vyprávění vyšší smysl, vážnost a důležitost „vesmírným“ rámováním a hlasem vypravěčky (sofistikovaně znějící Emma Thompson) hraničí s parodií a představuje vzorovou ukázku toho, co nedělat, nechcete-li, aby byl váš film označen za midcult. ___ Některé z předchozích Reitmanových filmů považuji za dobře zacílené satiry, které si dokázaly udržet lehkost a nadhled. Muži, ženy a děti jsou jen strašlivě těžkopádným, zaujatým a vypravěčsky bezradným pokusem sdělit něco zásadního o moderní společnosti. Kvůli karatelskému tónu a chybějícímu nadhledu ze všeho nejvíce připomínají Patricii, nejděsivější postavu filmu. 35% Zajímavé komentáře: pepo, BoredSeal, Abes (23.07.2018)

Zajímavý film, který znázorňuje realitu, lidské vztahy a obecně lásku k dětem apod. bez přikrášlení, o to víc mě snímek zaujal, že zachycoval bezprostřední reakce a chování mladých párů ale i rodičů. Příjemný snímek, který si na nic nehraje, není přeslazený, jen kopíruje dnešní svět sociálních sítí, porna, anorexie apod...Vidět Adama Sandlera ve vážné roli, mi vyloženě udělalo radost :) (22.02.2015)

Frustrace, deprivace, esemeskování osobě, která stojí vedle vás ... roztodivný virtuální svět to všechno zalepí, položí hlavu na rameno, obejme a štípne, abychom věděli, že jsme ještě živí, že vibrujem. Do košíku si k tomu můžete přidat Medianeras nebo Já, ty a všichni ostatní a zadělat si na trpce sladkou melancholii. (22.03.2015)