Muži, ženy a deti

Jeden z těch filmů, co vám fakt něco dají, donutí vás přemýšlet a často se k nim v myšlenkách vracíte. Nemyslím si, že by byl každý z nás totálně polapen virtuálním světem, ale rozhodně nejde o příběhy unikátních jedinců. Možná že i já bych měla radši mazat ven a podělit se o své pocity z filmu se svými přáteli, místo abych seděla s notebookem v klíně a ťukala tu tenhle komentář. :-) Na druhou stranu, v tom nevidím zas takový problém, pokud tomu člověk naprosto nepropadne. Internet, chytré telefony a všechny ty aplikace v nich nám jsou užitečné, často nám usnadní život. A je na nás, jestli si z nich budeme brát jen to dobré, nebo jim úplně podlehneme a přestaneme vnímat realitu. Neříkám, že Muži, ženy a děti otevřou oči všem závislákům, a ti už nikdy nezasednou k počítači, ale možná aspoň ještě jednou zváží, jestli tohle je ta správná cesta. Moc se mi líbilo, že se scénář vyhýbal snad všem klišé. Mockrát došlo na situace, které známe z jiných filmů, ale myslím, že ani jednou se nestalo to, co bych čekala. Žádná nemožná náhodná setkání, zaslechnuté rozhovory a další berličky, po kterých scénáristé často sáhnou, když dojdou nápady. Tady je to všechno pěkně tak, jak to známe z normálního života. Herecké výkony byly taky slušné. Klidně bych poplácala po zádech i Adama Sandlera, ke kterému jsem si v poslední době vypěstovala skoro až averzi. Pěkný, 4* (19.08.2015)

Veľmi dobre sa na film pozeralo, snímok nás úsmevne prevedie snáď všetkými možnými spoločenskými problémami spätými s modernou dobou a technickými vymoženosťami. Miestami dosť nepríjemne nadstavuje zrkadlo konzumnej spoločnosti a na konkrétnych príkladoch a problémoch pár rodín žijúcich si bežným životom ukazuje našu závislosť na týchto technických a internetových výdobytkoch. Chvíľami mi to celé prišlo ako diel z Krajných medzí, ešte chvíľu a môžme si dať všetci implantovať do hlavy PC čip. Škoda toho gýčového, prvoplánového a presladeného záveru, ale aj tak veľmi rád odporúčam do pozornosti. 80/100 (05.05.2015)

Filmy Jasona Reitmana mi sedí, zejména svou poutavostí jinak poměrně všedních situací. Men, Women & Children je příběhem několika rodin se zaměřením na mezilidské vztahy a negativní vlivy informačních technologií - tedy něco podobného, jako předvedl předloňský Disconnect. Záměrně některé situace žene do extrémů, tak, abych byla zdůrazněna ona pointa, ale ne zase natolik, aby působily nereálně. Kladem je hodně příjemné obsazení, nejvíce mi asi sedla dvojice Ansel Elgort/Kaitlyn Dever - tenhle typ romance můžu kdykoli. Na scéně se nečekaně objevil i Adam Sandler, který opět dokazuje, že když zrovna ze sebe nedělá idiota, tak hrát opravdu umí. V podobných rolích bych ho velice rád viděl častěji. Příjemnou roli má i Dean Norris, který se tentokrát namísto minerálů stará o svého životem utrápeného synka. Film obsahuje i některé vedlejší dějové linky, které by si však zasloužily více dopointovat a poté bych možná i uvažoval o plném hodnocení. Disconnect byl možná hlubší, ale Men, Women & Children se příjemněji sleduje. (09.01.2015)

Filmová zpráva o stavu západní civilizace. Dost smutná. Říká se v ní ale, že ve všech těch šméčkách existuje ještě i nějaké stopové množství čisté lásky. Je pěkné to vědět... -------------- Jason Reitman navazuje v mnohém na skvělý Rubinův Disconnect, který taktéž popisuje proměnu západní civilizace způsobenou fenoménem sociálních sítí a Internetu, narozdíl od Disconnect ovšem nevyzdvihuje především rizika světa ,,on-line", spíše se zaměřuje na nové způsoby komunikace a nové komunikační kanály také zakomponovává přímo do formální stránky díla - do obrazu implementované grafické prvky a metatitulky simulující prostředí chatu a diskuzních fór, aplikací a programů sloužících ve 21. století ke komunikaci mezi lidmi. Režisér Jason Reitman navazuje na trend mozaikovitě skládané narace filmů několika se navzájem ovlivňujících a kooperujících hrdinů (Magnolia, Crash, 21 gramů, Babel etc.), stejně tak ale rozvíjí i svou návaznost k poetice amerického nezávislému filmu. (11.01.2015)

Prosím Vás, Emma Thompson je tam vypravěčkou, kterou pouze uslyšíte, kvůli ní jsem do toho šla a pak pic, nic i když se hezky poslouchá. Mám dost rozpačité pocity a opravdu nevím jak ohodnotit snímek, kde jsem byla v první polovině filmu přesvědčená, že to nezvládnu pro ducha, který se linul nakonec celým filmem. Druhá polovina to přece jen trochu vybalancovala hlubším pohledem na problematiku, která je s tím spojená. Nicméně Jason mě ale příliš křečovitě vedl tímto katastrofickým scénářem tam, kam chtěl on, bez možnosti úniku a to se mně přece jen trochu příčilo. (07.01.2015)