Intolerancia

Nelze dát méně než pět. Samozřejmě, tomuto filmu se dá vytknout kopa věcí. Já osobně bych nejvíc ze všeho vytkl, že francouzský příběh a příběh s Ježíšem jsou jenom do počtu, tvoří zanedbatelný zlomek celého filmu a zrovna u příběhu s Ježíšem mi to přijde jako docela škoda. Také můžeme vytknout přílišnou patetičnost díla, protože celé tři hodiny nedělá nic jiného, že nám hustí do hlavy, jak je netolerance špatná. Dále si můžeme stěžovat, že koukat tři hodiny na černobílé obrázky bez jediného mluveného slova je zdlouhavé. Vytknout režisérovi můžeme nestřídmost, megalomanství. Všechno je to pravda. Ale jedno mu upřít nemůžu. Intolerance je největším a nejimpozantnějším velkofilmem jaký znám. Když si spojíte obrovské kulisy a tisíce komparzistů (včetně slonů a cvičených holubic) s rokem vzniku, poděláte se. Natočit tohle v samých začátcích kinematografie, to je prostě něco nepochopitelného. Nelze dát méně než pět. (14.07.2009)

"SOUTĚŽ: Sdružení kinomajitelů "Biografia" v Praze vypisuje tímto konkurs na stručné dvouřádkové vystižení geniální myšlenky amerického režiséra D. W. Griffitha v jeho slavném grandiosním filmu "Intolerance". Cenou poctěného textu užije "Biografia" jako vtipné a účelné reklamy k tomuto největšímu filmu světa. I. 1500 K II. 1000 K III. 500 K" (časopis Kinografia, č. 3/1921) Tak prosím... (11.02.2007)

"INTOLERANCE, BURNING AND SLAYING." ------------ Toto je megalománia prvej triedy, dámy a páni. Metropolis, nech je akokoľvek monumentálny, sa na tento takmer 200-minútový historický opus s najkolosálnejšou kulisou v dejinách filmu a najopulentnejšou rekonštrukciou Bélšaccarovej hostiny vôbec nechytá. Ani trochu. (05.10.2018)

Griffithovo veledílo, které vzniklo hlavně proto, aby očistil svou pověst po svém rasistickém "Zrození národa". Film zobrazuje tato historická období – události v životě Ježíše Krista, starověký Babylon, Bartolomějskou noc a příběh ze současnosti, kdy je mladík nespravedlivě odsouzen za vraždu kamaráda a jeho milá pro něj vybojuje milost od guvernéra. Avšak nečekejte, že se tak děje postupně. Příběhy se neustále prolínají a dávají do přímého kontrastu. Pro film se postavila obrovská dekorace Babylonu na rohu Sunset a Hollywood Boulevard, ušili se nákladné kostýmy a Griffith film konzultoval s řadou zástupců menšin, aby zůstal politicky korektní. Když byl nakonec obviněn, že u Ukřižování Ježíše nebylo tolik Židů, tak scénu přetočil a doplnil je komparsisty Římanů. Film stál údajně astronomické 2 miliony dolarů a stal se gigantickým propadákem. Obecenstvo film nechápalo a Griffith proto film rozdělil do dvou částí Pád Babylonu a Matka a zákon. Přesto se Intolerance ani zdaleka nezaplatila. Film ovlivnil sovětskou kinematografii, především slavného Sergeje Ejzenštejna, který jí používal často jako citaci do svých eposů. Ostatně film se stal v Rusku obrovským hitem, přestože Griffith z toho nikdy nic neměl, protože tam běžely v kinech pouze pirátské kopie filmu. (01.02.2010)

Přetěžko hodnotit současnými měřítky právě tenhle dnes devadesát let starý film. Film jak svým obsahem, tak i strukturou vyprávění a vůbec filmařsky v mnohém průkopnickou formou nadčasový. Poprvé jsem ho viděl někdy před dvaceti lety v brněnském Filmovém klubu a měl jsem pocit (zvláště v oné >netolerantní< době) nadšení filmového fanouška, který se dotkl historie. Nyní se stalo neuvěřitelné skutkem a vydavatelství KMa tohle klasické dílo americké (světové:-) kinematografie vydalo v >lehce modernizované< podobě na dvd. A tak za ten nestárnoucí půvab a velkolepou marnotratnost tolerantních pět velkých hvězd! :-) (19.12.2006)