Rozprávka rozprávok

Já hlupák zase čekal kdoví co a on je to jen ubohý slaboučký čajíček. Brutálně dobře nasnímán a pár moc pěkných efektů je přidáno jako bonus, ale je to stále jen čajíček. Mimochodem dovolím si menší odbočku k tomu obříkovi, který je v každém záběru výrazně jinak vysoký. Příliš nechápu, jak tvůrcům něco tak podstatného mohlo uletět. Ani jeden příběh není nikterak závratně zajímavý a přestřelená stopáž tomu také vyloženě nepřidává. V podstatě se jedná o tři jednoduché pohádky, které se v závěru protnou. Nemohu říct, že by byly v něčem vyloženě děsivější či perverznější, než je náš pohádkový standard. Jsou jen trochu jiné, než na co je člověk zvyklý, proto tady je i to přemrštěné hodnocení. Já tedy rozhodně svědkem nějakého filmového zázraku nebyl. Slabé 2 kousky. (04.09.2015)

Pěkně natočená, bizarní, fantasy pohádka, která se skládá ze tří příběhů, kde mě asi nejvíce zaujal ten o dvou sestrách. Natočeno pro dospělé publikum, v krásném prostředí, ale maličko jsem čekal více. Každopádně, za ty dvě hodiny jsem se nestihl nudit a za to přidám čtvrtou hvězdu + za pěknou hudbu. (29.12.2020)

Rozhodně zajímavé svou groteskní náladou, které propojuje všechny tři jinak ne zcela sourodé příběhy. Ve své komediálnosti velmi trpké a v mnoha momentech nečekaně drsné a otevřené. Pokud něco Pohádce pohádek opravdu zoufale chybí, je to atmosféra a ta pravá pohádková osudovost. Rozhodně však neabsentuje tvůrčí odvaha. Matteo Garrone předkládá příběhy osekané téměř až na dřeň. Nesnaží se podbízet výraznou rytmizací, a dokonce se vyhýbá očekávanému velkolepému finále s šablonovitou pointou. Vždyť pohádky mají své poselství zakódované přímo v příběhu a není třeba je znevažovat vygradovaným závěrem. Neberte však vážně ty silné proklamace o vizuálním vizionářství, Garrone není v obrazovém vyprávění tak silný jako jeho současníci Sorrentino či Singh. Navíc snímek několikrát zradí příliš animované efekty v důležitých momentech. Na druhé straně je třeba uznat, že veškeré lokace jsou opravdu dechberoucí. (30.08.2015)

Na první dobrou funkční - u obří blechy jsem se smál i ošíval odporem, u stařeckého beauty salonu jsem se pobaveně mlátil do hlavy a u obřího netopýra se kroutil zhnusením. Jenomže ten film je šíleně nekreativní. Doslovným přepisem nekompromisních pohádek s minimem tvůrčího vkladu celé dílo znemožňuje vychovat si v divákovi jakoukoli empatii k čemukoli. Díky formální statičnosti vlastně slouží výlučně jako ilustrace, kde na jednu stranu fascinuje přízemní moderní syrovostí a brutalitou, na stranu druhou si ve všech ostatních ohledech zanechává svoji pohádkovou nadsázku. Je to, jako kdybychom na konci Popelky se Šafránkovou měli detailní záběry na to, jak si její nevlastní sestry řežou paty a odsekávaj prsty, aby se vešly do střevíce. Druhý Faunův labyrint se zkrátka nechová. (03.09.2015)

Tahle pohádka je leda tak pro dospělé, nebo alespoň od 15 let výš. Mladší ratolesti zřejmě nerozdýchají královnu požírající uvařené srdce, lesbičky laskající si kozičky, lásku dvou bratrů, co nápadně připomíná incest nebo zlobra násilně mordující celou rodinu. To jen tak pro představu, co vás zde čeká. Skoro až poetické vyprávění občas sem tam naruší morbidní zvrácenost, peprný humor nebo drtivý útok okřídleného monstra, ale celé dvě hodiny jinak nenásilně proplují k závěru, který.... co si budeme nalhávat, zkrátka nasere. S výrazem jakože WTF totiž hledáte uspokojivé vysvětlení, to však nenacházíte ani po titulkách, ani za televizí, ani pod kobercem. Toť asi jediná bradavice na jinak perfektním ksichtě. (04.09.2015)