Rozprávka rozprávok

Takhle nějak bych si představoval pohádky psané a G. R. R. Martinem - krev, prsa, sex, stahování z kůže, vnitřnosti... Nicméně výborné momenty a originální nápady pokažené nešťastným formátem. Film je složeninou tří zcela samostatných příběhů, přičemž se tak nějak přeskakuje z jednoho příběhu do druhého, což způsobuje jistou roztříštěnost jednotlivých "pohádek". Samotná finále jednotlivých dějových linií pak vyznívají tak nějak do ztracena, bez pointy a bez pořádného vyvrcholení. Ale má to svojí nepopiratelnou atmosféru, skvělé a občas až téměř bizarní nápady, ve kterých se kloubí humor s neštěstím, hororem a pohádkovou poetikou. Spíše bych si to však uměl představit, jako TV minisérii, kdy každá epizoda se bude zabývat pouze jedním příběhem. (21.09.2015)

No to bylo k zblití, hnuj, velebnosti. Čím hovadštější, tím to zřejmě získá větší ohlas, ale mě se zvedal žaludek a to to netrvalo ani moc dlouho od začátku toho hnoje. Díky Bohu za rychloposuv. Ještě že to u nás nejde do kin, to by multikina nestačila čistit sedačky a podlahu. GRC! Ještě jsem zapomněl dodat: odporný, hnusný, labilní a nemocný, k zblití - to už jsem sice zmínil, ale jednou to nestačí. (10.09.2015)

Rozhodně zajímavé svou groteskní náladou, které propojuje všechny tři jinak ne zcela sourodé příběhy. Ve své komediálnosti velmi trpké a v mnoha momentech nečekaně drsné a otevřené. Pokud něco Pohádce pohádek opravdu zoufale chybí, je to atmosféra a ta pravá pohádková osudovost. Rozhodně však neabsentuje tvůrčí odvaha. Matteo Garrone předkládá příběhy osekané téměř až na dřeň. Nesnaží se podbízet výraznou rytmizací, a dokonce se vyhýbá očekávanému velkolepému finále s šablonovitou pointou. Vždyť pohádky mají své poselství zakódované přímo v příběhu a není třeba je znevažovat vygradovaným závěrem. Neberte však vážně ty silné proklamace o vizuálním vizionářství, Garrone není v obrazovém vyprávění tak silný jako jeho současníci Sorrentino či Singh. Navíc snímek několikrát zradí příliš animované efekty v důležitých momentech. Na druhé straně je třeba uznat, že veškeré lokace jsou opravdu dechberoucí. (30.08.2015)

Pohádka pohádek má nepřehlédnutelný (a díky Desplatovi i nepřeslechnutelný) potenciál stát se další každoroční stálicí vánočního kolovrátkového programu našich obrazovek. Výhradně však na ČT art, protože zdejší pozvolným tempem vedená výprava je nade vše věrná duchu původních předobrazů dodnes dobře známých pohádek, které s laskavostí a přístupností rozhodně nijak nekoketovaly. A právě tato jejich (od/z)vrácená nepřikrášlená a do horroru laděná bizarní tvář je stejně tak fascinující (zvlášť s přihlédnutím k čarukrásným vizuálním kvalitám) jako to není nic, k čemu by usedla celá svátečně naladěná rodina a přežila to bez úhony. (30.08.2015)

Tak tohle mi dnes vážně sedlo a abych byl upřímný, vůbec nevím, jestli už jsem někdy něco podobného viděl. Pohádku, nepohádku, řízlou sexem všeho druhu, obří blechu, spoustu dalších bizarních věcí a hlavně příběh, který ve mně zanechal pocit zahrát si nějakou z rolí, nebo lépe řečeno ocitnout se přímo v něm a osahat si tu zajímavou atmosférou, která na mě dýchla. Vím, že se mi to nepodaří, ale za pokus by to stálo. Akorát vážně nevím, proč jsem tomu nedal pět, možná někdy jindy, dnes se budu držet maličko při zdi. (02.10.2015)