Čo robíme v temnotách

Těžký život upírův... a vlkodlakův... Popravdě nikdy jsem neviděl zábavnější vampíry a hlavně si nikdy neuvědomil, jak stresující je pro ně už jenom samotné vstávání a koukání za závěs... :-) První hororový kousek od Novozélanďanů, co jsem viděl, a i když se z toho dalo vytřískat ještě víc, tak napoprvé potěšili, hlavně upír Peter, ten byl libovej :-) (20.05.2015)

Co děláme v temnotách je poněkud alternativně pojatá hororová komedie na bázi dokumentárního filmu, ve které máme možnost nahlédnout do života nadpřirozených bytostí jako jsou upíři a vlkodlaci. Nápad to nebyl špatný, nicméně mě tento snímek nejspíše minul jako cílového diváka resp. nemám ten správný smysl pro humor. I přes množství nápaditých scén jsem se nemohl ubránit pocitu nudy, což je u tak krátkého filmu trošku nemilé, a tak nějak mi přišlo konání aktérů místy spíše trapné než vtipné, což měl být nejspíš účel, ale mě to prostě nebavilo. Zkrátka pro mě zcela průměrný film, který má něco do sebe, což jsem ale nebyl bohužel schopný ocenit. (12.05.2015)

Roztomilá komedie, postavená jako pseudo dokument o partě upírských spolubydlících. Povedených fórů a něčím zajímavých postav je tu přehršel. Humor je navíc občas takový minimalistický, nějaké gesto nebo způsob projevu, ale strašně vtipný. A naopak jsou tu zas scény, kde to jde rovnou - třeba, když upíři potřebují ke vstupu do klubu, aby je tam nejdřív vyhazovač pozval. Za mne každopádně milý překvapení, který funguje možná i líp než v modernějším a dražším seriálu. (27.04.2019)

Pseudo-dokument o upírech, který se vtipně strefuje do upírských stereotypů a úspěšně trhá bránice při chytrém parodování jejich životního stylu a každodenní rutiny. Moc se mi nestává, že bych se u nějakého filmu smál nahlas tak dlouho, že by mi ten smích plynule přešel do smíchu vyvolaného dalším vtipem. A když už se to podaří, tak to považuji za vzácnost. Zde se mi to stávalo každou chvíli, protože dobrých (a mnohdy i pěkně sofistikovaných) vtipů jsou tu desítky, ne-li stovky. (11.07.2014)

Evidentně záleží na rozpoložení, v jakém se na film díváte. Já měla myšlenky trochu jinde a to možná filmu nechtěně ublížilo. Dokumentární provedení bylo super, některé scény byly natolik bizarní, že se člověk musel buď neskutečně smát a nebo jen s otevřenou pusou kroutit hlavou. Mě osobně nejvíc dostala scéna s hrou na hudební nástroje xD tu jsem si musela vracet. Konec filmu trochu ztrácí. Možná, kdyby byl koncipovaný délkou na skutečný dokument, bylo by to ku prospěchu. Ne všechny vtípky totiž vyzněly tak jak měly... celkově ale můžu doporučit a pokud vedle sebe budete mít partu lidí a možná i nějakou flašku k tomu, máte zcela jistě zlatý hřeb večera. 3,5/5 (16.12.2017)