Gomora

Před pár lety jsem viděl film Suburra od režiséra jménem Stefano Sollima. Byl jsem z něj nadšený a jméno režiséra jsem si zapamatoval a přidal si jeho seriál Gomora do chci vidět. První série byla fantastická. Opět se podařilo vytvořit především výtečnou atmosféru, která je sice značně depresivní, ale také dle mého velmi autentická. Režisér ze skvělých prvků (hudba, obsazení, herecké výkony, správný mariánský příběh) dokázal stvořit perfektně fungující celek, který dokáže postupně diváka vtáhnout a místy doslova přikovat k obrazovce. Uvažoval jsem i o maximálním hodnocení a s chutí si pustil i druhou sérii. Ta se z počátku rozjíždí pomaleji a místy mi přišlo, že ji tvůrci uměle natahovali, což se pro mě jevilo jako vůbec první výtka. Postupně se ovšem všechno rozjelo, aby i druhá série nabídla perfektní gradaci. Možná to vyzní jako protimluv, ale přesto, že se mi první dvě série nakonec velmi líbily, vyvolaly ve mně vlnu emocí, přinesly spoustu nezapomenutelných postav a vtáhly mě svou výtečnou atmosférou, tak se do dalších sérií už nepustím. Za prvé, projekt opustil režisér Stefano Sollima a hlavně se obávám snahy o zbytečné natahování úspěšného projektu a o klasickou šablonu „bylo to úspěšné, tak to budeme opakovat tak dlouho, dokud to bude vydělávat“. Toho se dočkat nechci. Také většina postav už tam vlastně pokračovat nemůže. Proto sledování ukončím skvělým hodnocením těsně pod maximem a s dobrým pocitem, že jsem viděl perfektní seriál, který se druhou sérií svým způsobem velmi dobře uzavřel. (23.02.2024)

Syn neschopný a rozmaznaný, matka drsniačka, v dome obraz ich rodinky a nevedia sa rozhodnúť, ktorú sedačku si kúpia? Vážne? Toto, že má byť neapolská mafia? Za približne 7 hodín filmu sa udeje toho na udalosti podľa mňa menej než v nejakej klasike ako Vtedy v Amerike a ešte sú tam ďalšie. Viac sa tu reční a hraje na pózy, než by sa išlo do detailov. Motívov veľa, ale celé to vyzerá až príliš prvoplánové napriek akože horkokrvnosti a akože stálej akcii, no zaujímavých myšlienok na takú kriminálku málo. Chápem, že nie je dobré inšpirovať ďalších, no toto je do veľkej miery zbytočný seriál, ktorý nezachraňuje to, že je dlhý. Chcelo by to celé zostrihať a prerobiť, minimálne z 3/4. Rozumný tvorca by mal vedieť ako s dielom naložiť. (07.04.2015)

Ani jsem nečekal, že mi tenhle seriál přiroste až tak k srdci, že mi bude líto, když dohraje poslední 12. díl první série. Příběh mi sedl od prvního dílu, ale pod kůži se dostával stále víc, nemalou zásluhu na tom měla i fantastická hudba. V rámci žánru dokonalost. Skvěle natočeno, perfektní vývoj postav, hlavně u Gennyho Savastana, ale i jeho matka a Ciro jsou zajímavé charaktery. Chci víc! (07.03.2016)

Itálie (a její podsvětí) tak ji většinou neznáme.Antihrdinství představitelů podobných gangsterských počinů je většinou ospravedlňováno aspoň částečně. Na dobro a zlo, morálku nebo nějaké mafiánské kodexy se tu ale vskutku nehraje. Těžko se tomu zpočátku věří, a podvědomě napřed hledáte, kdo je tedy ten nejkladnější (resp. nejméně záporný) hrdina, ale Gomorrah vás velmi rychle ujistí, že hrdinství zde hledat nejde. Minimálně tedy ne v tradičních podobách. Hledat přestanete také mimojiné i přesto, že ústřední postavy se začnou obnovovat takřka díl od dílu. Působí to svěže. Silnou stránkou krom syrovosti scénáře je překvapivě i vysoká produkční hodnota a filmařská kvalita. Trošku jsme si možná v posledních letech díky rostoucím rozpočtům televizní a zejména VOD tvorby na filmovou kvalitu, ale to co předvádí Gomorrah (zatím v) 48 epizodách je obdivuhodné. Občasné zaváhání co se týče některých dějových linek, je vzhledem ke spádu série snadno odpustitelné, stejně tak velmi sporadické zapojení policie, které působí mnohdy vyloženě jako scénáristická berlička. Jednoduchý (ale o to účinnější) elektronický hudební podkres se divákům vryje do kůže tak silně, že by jeho použití schválil i I.P.Pavlov. (27.04.2020)

„MUSÍME SE DÁL ROZŠIŘOVAT. DO MELITA, CAIVANA, ARZANA, VŠUDE MUSÍ POCHOPIT, ŽE JSME TAM MY…“ /// Hlava rodiny Pietro Savastano se snaží vrátit postavení italský mafie v Neapoli tam, kam za starejch časů patřila. Můžeme celkem podrobně mrknout na praktiky, takže by seroš mohl sloužit i jako manuál nejen pro mafiány, ale i bílý koně. Zjišťuju, že mafie se taky potýká s nedostatkem kvalitních lidí. Nejedná se o žádnou gangsterku, spíš jde vo dramatickej počin „ze života“, kterej hodně zvedají (asi tak 3) závěrečný díly. Baví mě sledovat, jak „věci“ fungujou. Třeba ve vězení. Ale vocenil bych větší promakanost postav. Mohli by vzbuzovat aspoň nějaký emoce. 3a½!. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2006 napsal Roberto Saviano, číst nebudu. 2.) Potřebuju zjistit, jestli místo mě může doma šéfovat mladej. (…a kolik je macešce?... – sorry, blbá votázka. Hlavně nestří…jau) 3.) Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (31.10.2015)