Gomora

K tomuhle seriálu jsem se dostal skrze film Suburra, kterej mě naprosto přejel jak několikatunovej vlak, tam nebylo co řešit. Tady je to v podobným duchu - je to drsný, tvrdý, bohužel asi i pravdivý (máte pocit, že to ani není fikce), dobře jsou vybraní herci i prostředí. Důvod, proč tomu dávám "jen" 4*, je ten, že to mělo v první sérii pomalejší rozjezd. Moc ze začátku nevíte, kdo, kde, co a proč, chytnul jsem se cca u 4. dílu (teda možná jsem taky natvrdlej, to nepopírám). Ale pak už to frčí až do konce, probíhá jeden zvrat za druhým a finále, resp. poslední dva díly, jsou tak strhující, že to líp vygradovat snad ani nešlo. Hrozně se mně líbí charaktery postav, který se v průběhu vyvíjí úplně jinak, než byste čekali (ten, kdo vás na začátku sere, tak mu na konci budete fandit a obráceně). Dochází k velice slušným zápletkám, který nečekáte, naopak jsem si několikrát říkal "hmm a teď bude tohle nebo takhle by to mohlo být" a ono to nakonec bylo úplně jinak. Takže první série vysoce nadprůměrná a teď jdu s dovolením na dvojku! EDIT 18.7.2016 Po druhé sérii zvedám hodnocení na plnej počet, protože je to tak nekompromisní jízda plná překvapení, že chvílema nestačím zírat. Jestli se to udrží v těhle chladnokrevných (ale nikoliv zbytečně nebo přehnaně) kolejích, je to adept na TOP seriál. I když vzhledem k italské produkci se to bohužel většího ohlasu asi nedočká. Tak snad to kluci z jihu neposerou. EDIT 29.12.2017 Kvalita zůstává velice vysoko, divák vůbec nemůže tušit, co se bude dít, kdo koho podrazí a kdo se s kým spolčí. Je to fakt dobrý! (18.06.2016)

S touhle velmi zajímavou a silně návykovou italskou sérií, která adaptuje velmi těžké a literárně nevyrovnané čtení Roberta Saviana, dostává rčení "Vidět Neapol a zemřít" zcela nový rozměr.. Tímto zdravím Milana Gudaulina, který čelil zjevně téže asociaci jako já.. ;) Počkám si, zatím těžko soudit.. (30.01.2016)

Po zhlédnutí čtyř sérií musím konstatovat, že Gomora je bezesporu nejlepší seriál z mafiánského prostředí, jaký jsem kdy viděla. Přitom všechny série drží laťku kvality tak vysoko, že nedokážu říct, která se mi líbila nejvíce. Fascinující je, že tu vlastně není nikdo vyloženě klaďas, přesto jsem si vždycky našla někoho, s nímž jsem sympatizovala, než začal být ještě větší magor v zabíjení než ostatní. Maximálně mě ale zaujaly postavy Ciro Di Marzio a Genny Savastano. Většinou jsem fandila jednomu nebo druhému, takže když Ciro na konci třetí série odešel do věčných lovišť, myslela jsem, že čtyřka bude tak trochu o ničem. Můj předpoklad se naštěstí nepotvrdil a po několika dílech jsem si na Cira už ani nevzpomněla. Gennyho nový obchodní zájem a dění kolem Patrizie Santoro mi jeho nepřítomnost plně vynahradily. Celkově bych chtěla vyzdvihnout úžasnou autentičnost velké většiny scén, propracované charaktery hlavních aktérů i vesměs skvělé herecké výkony. Taky hodně ujíždím na ústředním songu, který seriálu až neuvěřitelně přidává na atmosféře. (12.07.2020)

Gomora dává úplně nový rozměr proslulému výroku Vidět Neapol a umřít. Nekonečná, odpadky a chudobou zamořená panelová sídliště, komunity, které se chovají podle zastaralých a morálně nepřijatelných norem, selhávající instituce, strach, korupce a beznaděj - to všechno je součást světa, které ovládá Gomora. Americké seriály mají tendenci organizovaný zločin často líčit romantizujícím způsobem, jeho zločiny relativizují a dávají jim punc zábavy, uhlazují je a banalizují. Autoři Gomory na to jdou jinak a organizovaný zločin demýtizují. V čele klanu stojí zbohatlická rodina bez vzdělání a dobrého vkusu (jediný záběr na kýčovitý portrét rodiny visící na zdi hovoří za vše) s velmi svérázným pojetím univerzální a osobní morálky. Šéf gangu považuje své podřízené za spotřební materiál, bez zaváhání řadu z nich obětuje pro posílení osobní prestiže. Scénárista sice sleduje osudy členů gangu, ale spíš než o zachycení osobních dramat mu jde o popsání fungování mafie jako celku, jako patologické organizace, která na společnosti parazituje a rozkládá ji. Divák se nejspíš se členy Gomory neztotožní, bude je pozorovat jako rybičky v akváriu. Celkový dojem: 90 %. (03.02.2016)

Nekompromisní pohled na nekompromisní svět neapolské mafie. Drsná, krutá a především velice autentická krimi sága, v níž neexistují postavy, které byste mohli mít rádi. Podle očekávání jsou tu pouze charaktery, které jsou různou měrou odporné a děsivé, přičemž divácký vztah si k nim budujeme na základě toho, jak moc (popřípadě málo) dokážeme jejich více či méně zrůdné a odsouzeníhodné skutky ne/chápat vzhledem k nastalé situaci a hypotetickým "polehčujícím" okolnostem... Italská pecka, která se může ve všech směrech směle rovnat i s tou největší současnou seriálovou elitou. S01: 90 %; S02: 90 %; S03: 80 %; S04: 70 %; S05: 75 % (27.07.2018)