Sud prachu
Bure baruta
Буре барут
Baril de poudre
Pyritidapothiki
Cabaret Balkan
Réžia:
Goran PaskaljevičScenár:
Filip DavidKamera:
Milan SpasičHudba:
Zoran SimjanovičHrajú:
Mira Banjac, Aleksandar Berček, Bogdan Diklič, Milena Dravič, Nebojša Glogovac, Mirjana Jokovič, Predrag Tasovac, Mirjana Karanovič (viac)Obsahy(1)
Tragikomedie absolventa pražské FAMU, renomovaného srbského režiséra Gorana Paskaljeviće (nar. 1947), který dnes žije střídavě v Paříži a v rodném Bělehradě, vznikla podle úspěšné divadelní hry makedonského autora Dejana Dukovského. Ten psal toto dílo původně jako filmový scénář, který je mozaikou dvanácti epizod, jež za jedinou noc prožil či zahlédl mladý taxikář. Tématem filmu je srbská národní mentalita. Dušan Petrović napsal, že film se sice odehrává v rozpětí necelých 24 hodin, ale je v něm ukryto na deset milionů autentických událostí, které jsme prožili v průběhu posledních let. Prostřednictvím několika příběhů, jejichž aktéry jsou zástupci různých generací a rozdílných sociálních a kulturních skupin, se rozvíjí výpověď o iracionální nenávisti a právě takové lásce, jakých je schopen homo balkanikus. Režisér Paskaljević o svém Sudu prachu řekl: Až jej uvidíte, pochopíte, že to není film, podbízející se Západu. Je to možná první snímek, z něhož se svět může dovědět, co se odehrává v našich duších a odhalit, že existuje i jiné Srbsko, odlišné od toho, pro které má zahraniční tisk jen negativní přídomky Lidé nejsou ani jen dobří, ani jen zlí. Za to, jací jsou, může často situace, v níž se ocitli. Násilí je nejednou důsledkem ztráty životní rovnováhy a o tu člověk přijde, když už dál nedokáže vzdorovat vnějším tlakům. je schopen homo balkanikus. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (40)
Juhoslovanská obdoba Pulp fiction, ktorá mi prvú polhodinu pripadala ako meisterstuck, ale zvyšok času ako prehnane cynická paródia s vyberaným južanským slovníkom, v ktorej boli použité skoro všetky spôsoby zabitia, okrem atómovej bomby. Preexponovaný humor stál tento film jednu hviezdičku. IFF BA 2012. ()
Tady název filmu opravdu říká vše. Nějaký motýl zatřepetá křídly a sud prachu vyletí do povětří. jakákoli příčina má nevypočitatelný důsledek. Homo (Sapiens) Balkaniensis (nikoli balkanikus, jak se svou latinou holedbá oficiální distributor) je nejspíš jen pomyslná manýra. Co z něho dělá iracionální zrůdu není nějaký zvláštní dějinný vývoj (i když také stojí za to!), ale momentální okolnosti života na etnickém sudu emocí, stejně nebezpečných jako je střelný prach. Pozn: Sarkastic *** správně, i když vzhledem k nicku podezřele, píše, že mu "nesedí vyvážení dramatických a vtipných scén, resp. brutální, černý humor". Mně také ne, ale to jsem objasnil již dříve. ()
Knoflíkáři v Bělehradě... Taky taxikář, taky propletené osudy, taky různí magoři... - ale skoro každý příběh vrcholí smrtí. Je to brutální, groteskní, vtipné a šílené. Na konci už z toho máte fakt hodně divný pocit ;) Anglicky se to jmenovalo "Kabaret Balkán", což je možná výstižnější... Čtyři hvězdičky a kousek navrch - jen těch ukrutných hlášek co tam je! ()
Hektická balkánska koláž viac či menej nesúvisiach scénok, ktorá napriek epizódnosti vôbec nepôsobí rozkúskovane ale prekvapivo celistvo. Nepríjemná naturalistická atmosféra navždy zostane reliktom krutej doby, v ktorej film vznikol a o ktorej rozpráva, bohužiaľ nezaujímavý obsah jednotlivých scén už čas neprežil. ()
Bývalá Jugoslávie je jak jeden obrovský sud s prachem a kdokoliv může škrtnout sirkou. Země má za sebou rozdělení na několik dalších států ve kterých to stále vře, každý si díky tomu prožil své a lidi si tu moc na lásku nehrají. Jeden den očima srbského taxikáře, 24 hodin pohledem Gorana Paskaljeviče. ()
Galéria (14)
Fotka © Pyramide Distribution
Súvisiace novinky
Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku
Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (viac)
Reklama