Khaled
Réžia:
Asghar MassombagiScenár:
Asghar MassombagiKamera:
Luc MontpellierHrajú:
Michael D'Ascenzo, Michelle Duquet, Normand Bissonnette, Michael Kanev, John Ralston, Joanne Boland, Gerry Quigley, Liza Balkan, Bryn McAuley (viac)Obsahy(1)
Desetiletý Khaled žije jen s těžce nemocnou matkou v levném činžáku. Otrlý, bojovný a statečný chlapec si dávno zvykl, že nemůže svému okolí důvěřovat. Po smrti maminky proto nechá tělo v ložnici a před ostatními se tváří, jako by se nic nestalo. Je však třeba platit nájem a elektřinu, odhánět od dveří sociálního pracovníka nebo třeba jen zašít si kalhoty. Navzdory všem svým handicapům je Khaled odhodlaný vést s vnějším světem nenápadnou válku a uchovávat tajemství tak dlouho, jak to jen jde.
Drama režiséra Asghara Massombagiho lze vnímat jako svérázný thriller i jako poetický příběh dětského outsidera, diskriminovaného svým sociálním postavením a rasovou odlišností. Film, natočený digitální technikou a s minimálními prostředky na torontském sídlišti Alexandra Park, zachycuje reálná prostředí a běžné události; avšak spojení bezelstného dětského vnímání a doslova fyzické přítomnosti smrti radikálně přehodnocuje náš obvyklý pohled na svět. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (23)
Nemusím mít zrovna všechno jak na zlatým podnose, ale stejně mně trochu zamrzel nedořčený konec. Přesto jde o zajímavý film, se silným a originálním příběhem. Velmi potěšil výkon dětského představitele v hlavní roli, na svůj věk je herecky přirozený a nepřehrává. Digitální kamera nevadí, naopak posiluje autenticitu příběhu. ()
Film je pozoruhodný zejména svým námětem, ale za zmínku stojí také excelentní herecký výkon malého Michaela D'Ascenza v hlavní roli. Tento chlapec ve filmu prakticky "nesleze z obrazu", ale přesto jsem na něm neshledal ani sekundový výpadek z role, zdálo se, že je do ní dokonale vžitý po celou dobu snímku. Malinko mi vadily při některých rychlejších záběrech trhavé pohyby kamery, které se mi tentokrát zdály trhavější než v jiných filmech, ale to nemůže celkovému vyznění filmu nijak výrazně uškodit. ()
Digitalni kameru ve filmech opravdu nemam rad, radoby-umelci ho casto pouzivaji pro vetsi autenticitu filmu a snahu navodit dojem opravdovosti - a ejhle! Ono to opravdu i nekdy funguje, Chaled je toho dukazem. Navic s temer absolutni absenci jakekoliv doprovodne hudby a citlivem poctu dialogu, pusobi vse, jako by se to vse opravdu nekde delo, jako by to byly zabery z televiznich novin. Herecky vykon onoho mladeho kloucka je take hodny respektu, az pri zaverecnych titulcich a premitani o celem tomto snimku jsem si uvedomil, ze jsem v nem ani na vterinku nevidel herce, ale opravdu nejakeho klucinu odnekad z Toronta, ktery je smykan drsnou realitou sveho okoli. Namet je vskutku originalni a cele je to nadprumerne, k dokonalosti tomu ale chybi takova ta divacka pohnutka "to musim videt jeste jednou" a nejaky opravdu hlubsi dojem, ktery by se mi vryl do duse. Presto solidne nadprumerne. ()
Smířila bych se s tím, že Khaledova matka má plíce na cimpcampr a přitom kouří extraligu. Celkem bych i pobrala, že si malý kluk neví se smrtí matky rady a nepokusí se jí zavolat sanitku. Ale pak Khaled předvede sled rituálů, který by mohl naznačovat, že trpí obsedantně kompulzivní poruchou, a vše završí tím, že si lehne do postele v botách. Svět dospělých je zlý, všichni chtějí Khaledovi ublížit, sociální pracovník s domovníkem na něj takřka pořádají hony. A Massombagi chce, aby tomu všemu divák věřil. K tomu neshledávám důvod. A neokouzlí mě ani pokus o artové provedení v podobě roztřesené kamery. Představitel hlavní role hrál velmi dobře, ale jiné pozitivum na tomhle snímku nedokážu najít. ()
Velmi silný příběh korunovaný jak skvělým výkonem hlavního představitele tak syrovostí obrazu. Snímek nám nedává jediný důvod nevěřit věcem, které ukazuje a po celou svou stopáž udržuje diváka v příjemném napětí. Povedený scénář pracuje s velkým množstvím témat. Navíc postava mrtvé matky je upřímně děsivá a její úžasné namaskování spolu s ostatními proprietami dokonce přímo přenášejí mrtvolný zápach na diváka. Ano, příznávám, že mi bylo chvílemi opravdu zle. Přesto nemám jediný důvod, proč snímek odtrhnout z širokého průměrného proudu, na jehož špici se statečně drží. Snímek se vcelku přesně trefuje tématu uzamčení ve svém světě, které nepatří mezi ty nejzábavnější a Chaled ani nijak zábavný není, spíše se soustředí na důvěryhodnost. Ale myslím, že se nemá za co stydět, neboť žádná velká nuda se - i vzhledem ke své krátké stopáži - nekoná. ()
Reklama