Ďaleko od ľudí

Daleko od lidí do sebe umě kloubí nejen prvky dramatu a válečné tématiky, ale i filmového westernu. Místy může působit lehce rozvlekle a získat tak příchuť nudy a nezajímavosti. Jeho největší kouzlo tkví v melancholické atmosféře a hlavní myšlence, jež se line celým filmem až k (ne)symbolickému rozcestí… A na samém konci, kdy by se snímek mohl nakrásně svézt do propasti zbytečného patosu, jen zlehka zatančí na hraně. A zanechá ve vás pocit, že jste viděli příjemný a nepříliš složitý film, jenž veškerou svou hloubku předkládá v náznacích a prostřednictvím dua kvalitních herců klade důraz na to, že cenit si života kohokoli, není slabostí. Více zde: http://nafilmu.cz/2016/04/recenze-daleko-od-lidi-2014/ (13.07.2017)

Tématika kultury koloniální doby mě zajímá, zejména její francouzská podoba. Po přečtení obsahu v podstatě už nemá cenu film vidět: je v něm obligátní humanistické poselství, krásné záběry na přírodu, zajímavý náhled na střet kultur, smutný kukuč nezlomně ušlechtilého Mortensena. Ničím nepřekvapí a zvlášť nezaujme, a to humanistické poselství je podáno trochu násilně. Prostě jeden z festiválových francouzských filmů o vztazích s jinou kulturou, kterých jsem už viděl hezkou řádku. Není to v žádném případě špatný film, prostě zbytečný. (24.12.2015)

Videť to vo filmovom klube, odchádzam možno očarený artovou atmosférou a šupol by som tam štyri. Ďaleko od ľudí som ale videl v tv a i keď film vlastne nič nekazí, stále som mal pocit, že sa z témy dalo vyťažiť viac. Bezútešnosť prostredia i osudu hlavných aktérov má niečo do seba a pár momentov je pomerne silných, ale nič čo by poriadne chytilo za srdce... (07.02.2016)

Chápu, že dnešní doba přeje efektní filmařině a dnešní generace je zvyklá na úplně jiné tempo. Současného teenagera může tenhle kousek svou melancholií a pomalým rytmem pouštní krajiny přivést na pokraj šílenství. Pro mě to byl ale zážitek vidět procítěnou filmařinu plnou emocí bez snahy lacině zaujmout. Je to jen pár let, co se v Evropě skončily krvavé události 2. světové války. Pobřeží severní Afriky je stále zaminované a váleční veteráni ještě nestihli zapomenout na svá traumata, když to ve městech a na venkově koloniálního Alžírska začíná vřít. Arabská většina zvedá hlavu a žádá sebeurčení, pro francouzské osadníky je vláda domorodců nepřijatelná. První protesty a sabotáže se mění v přepady a atentáty a ty přerůstají ve skutečnou válku. V odlehlém řídce osídleném horském sedle stojí škola, kde se scházejí žáci z širokého okolí a jejich učitel se snaží ve výuce najít nový smysl života a zapomenout na nepříjemné válečné zážitky. Ač původem cizinec, rozumí podstatě konfliktu, chápe mechanismus občanské války a ví, že zůstat v ní neutrální půjde jen stěží. Zná trpké konce válečných tažení a cenu, kterou platí nejen poražení, ale i vítězové. V době, kdy se jiní chápou zbraní, pokusí se naopak jeden cizí život předurčený smrti zachránit. Spíš než o válečný film nebo dobrodružný příběh jde o psychologické drama člověka, který jde proti proudu. Pro mě se jedná o mimořádný zážitek. Skládám poklonu Viggu Mortensenovi, pro kterého to byl do značné míry osobní projekt, kterým se vymanil ze škatulky postav typu gangsterského taťky z Dějin násilí. Celkový dojem: 90 %. (04.09.2017)

Na první pohled jen film plný prachu, ale i pod ním se dá zahrát velké divadlo. Tichý film, plný malých gest, ale když je všechny nasčítáte, dostane se vám něco pěkného, i když na to budete muset vzít prachovku. Viggo Mortensen v roli staršího, snad lze říci zlomeného, muže, který má za sebou hodně hodně věcí, ale divák se nikdy nedozví jakých, jen je mu to něžně servírováno v náznacích. Malý film, ale dá se v něm schovat. Nedoporučuji, pokud chcete nějakou oddychovku, ačkoliv věřím, že se u toho dá dobře usínat. (16.04.2016)