52 utorkov

Neuveriteľne vyvážený film, ktorý ukazuje, že akákoľvek snaha o sexuálnu sebarealizáciu - slobodu, skôr či neskôr narazí na nejaké limity, a tie sú väčšinou bolestivé. Sú tu 1. skvelé, často váhavé dialógy, ktoré sa takmer dokonale vyhýbajú posudzovaniu. Pokecu je tu "tak akurát" a "I am ready!" je suverénne najsilnejšou poslednou vetou filmu, na akú sa pamätám. Tá veta sa totiž rodila celý jeden rok!!! 2. Samotný obraz je zručne postrihaným intýmnym video (týž)denníkom presahujúcim okruh hlavných postáv prestrihmi na krátke zábery z TV správ. 3. Postavy nie sú na prvý pohľad sympatické, ale vďaka občas prekvapivému scenáru im časom začnete fandiť alebo ich ľutovať. Je šokujúce, aký lacný môže byť výborný film. Videné FESTIVAL INAKOSTI BA 2014 (23.10.2014)

Nesporně silné téma, s kterým se na filmovém plátně neshledáváme příliš často, se v případě 52 Tuesdays stává navýsost kontroverzním projektem, vybočujícím mmj. svou pozoruhodnou realizací. Vše ostatní je ovšem prapodivná směs lidských emocí a citových zabarvení, která se prostřednictvím titulních hrdinů proměňují ve zvláštní, takřka neuchopitelný svět, v němž klíčovou roli samozřejmě hraje sexualita a její sebeurčení. Jistá jakoby nezúčastněnost se v závěrečném ohlédnutí jeví spíše chybným, než jakkoli pozitivním účinkem. Úterky ubíhají jeden za druhým a divák se nudí a přemýšlí a nudí a... konec. #Aussie Film Fest (30.11.2014)

Za australským 52 Tuesdays se skrývá docela ambiciózní projekt s extravagantním tématem. Už i forma samotného tvůrčího postupu je zajímavá. Scénář vznikal z týdne na týden. 52 úterků se natáčelo a každou středu pak probíhala postprodukce. Tvůrci dokonce vyvinuli speciální aplikaci, kde si můžete tvořit vlastních 52 Tuesdays. Ve filmu každé úterý znamenalo dceřinu návštěvu matky procházející přeměnou pohlaví. Film se zabývá problémem vnímání rodičů pouze jako lidí svázaných rodičovskými povinnostmi, ale ne už jako osob, které mají vlastní potřeby a sny. Člověk si pak uvědomí, že jeho rodiče uvažují i o věcech, o kterých s nimi nemluví a začne je vnímat z jiného úhlu, osobnějšího. Oceňuji formu, obsah i zpracování, snad se brzy dostane i k nám. (Berlinale) (20.05.2014)

Silná téma, ktorá bola dlhé roky/desaťročia tabu, a zároveň vynikajúci formát akoby v 52 dejstvách v rámci jedného roku. Zaujímavé, ako to celé prebiehalo a ako sa u Jane/Jamesa fázy entuziazmu razom striedali na fázy sklamania, a naopak. Všemožné experimentovanie so sexualitou u dospievajúcej Billie v rámci tejto dejovej línie mi prišlo občas scestné, ale bol to zároveň aj zaujímavý kontrast voči jej matke podstupujúcej premenu na muža. Filmov s podobnou témou je pomerne dosť málo, takže originalita sa tomu rozhodne nedá uprieť, vďaka čomu sa film stáva výslovne zaujímavým a aj kvalitatívne dokáže dosiahnuť relatívne vysoko. (27.04.2017)

Prajem si, aby toto objavili ludia ako verbal, aby hodnotenie kleslo z vyhriatych vyse 70 % na triezvych 30 -35. Aspon ze moj oblubeny David3141 je pri zmysloch a dal dva spunty. To tak akurat, lebo tu ide o zmanu pohlavia - a to uchylaren! Teda zase pardon, mne to uslo, ja viem, vobec to nie je choroba, je to uplne normalne, vec tak pominutelna ze sa o tom nemusia viest ani dialogy. Naopak, to vo mne je problem, ja som proste nemoderna rasisticka ksenofobna a homofobna entita. Mno jo, ja sa bojim, bojim sa konkretne toho, zeby postupom casu par mlsnych pohladov nespocinulo aj na mojej velactenej prdeli : 15 % (07.08.2018)

[Australský filmový festival 2014 - Praha] (30.11.2014)

Provedení jako variace na 500 Days of Summer, chronologičnost/časosběr se trochu míjí účinkem a po čase nudí, zvraty ve filmu zklamou svou prvoplánovostí, stupňování dramatu ani vypjaté emoce nepřekonají obrazovku a diváka ani neofouknou. Téma zajímavé, nabízí hromadu možných zpracování, ale tohle je tak na obrazovku do letadla, aby člověk spokojeně usnul (17.01.2024)