Réžia:
Caroline LinkScenár:
Caroline LinkKamera:
Gernot RollHudba:
Niki ReiserHrajú:
Juliane Köhler, Merab Ninidze, Matthias Habich, Sidede Onyulo, Lea Kurka, Karoline Eckertz, Hildegard Schmahl, Regine Zimmermann, Gabrielle Odinis (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Film nemeckej režisérky Caroline Link vznikol na motívy autobiografického románu Stefanie Zweigovej, ktorá spolu s rodinou utiekla pred rasovým prenasledovaním nacistov do Afriky. Walter Redrich pracuje na vzdialenej kenskej farme a po čase za ním z Nemecka pricestuje i manželka Jettel a dcéra Reginu. Život uprostred africkej divočiny nie je ľahký, no po vypuknutí vojny už pre Redrichovcov ako Židov neexistuje možnosť návratu. Na pozadí historických udalostí sa film venuje vzťahom vo vnútri rodiny, ktorej členovia sa s novou situáciou nevyrovnávajú rovnako, i konfrontácii dvoch odlišných kultúr. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (102)
Nikde (dobře) jako v Africe. Další z řady pečlivě vystavěných německých filmů, v nichž je logicky plynoucí příběh obohacen o nejednoznačné charaktery obou manželů (na pozadí přímočarého vidění jejich dcery). "Historie jednoho taláru", který v keňské buši trpělivě čeká na znovuobjevení své důstojnosti, je umocněna drobnými příběhy a historickými událostmi. Exotická krajina (která mi spíš nahání strach; podobně jako Arabům les) je zde vhodným rámcem (výprava na Svatou horu se neuskutečnila), šetří se záběry z výšky (které jsou mi protivné), takže mě organické začlenění krajiny do příběhu - nebo příběhu do ní - bylo spíš příjemné a milé. ()
Pro mě nepříliš zajímavé drama o útěku německých židů z válkou zmítaného Německa do daleké Afriky. Film bych rozhodně nechtěl zbytečně shazovat jelkož je v něm spousta krásných scén, vynikající herci, úžasná kamera a výborná hudba ale je až zbytečně dlouhý a vyskytuje se v něm spousta zbytečných scén, které nijak nerozvíjí ale spíše zpomalují příběh. ()
Dlouho jsem váhal mezi čtyřmi apěti hvězdičkami, nakonec jsem se přiklonil k nižší "sazbě". K absolutnímu hodnocení ale tomuto dramatu schází jen velmi, velmi málo. Vzhledem k tomu, co nám je v posledních dvaceti letech z německé produkce nabízeno za filmy je třeba konstatovat, že Nikde v Africe drtivou většinu této tvorby převyšuje stejně, jako Empire State Building převyšuje nějakou chatrč v džungli. Zajímavý námět je působivě rozpracován do obsáhlého scénáře a s citem převyprávěn na filmové plátno. Pro nás neznámí herci ve svých rolích působí přesvědčivě, celé je to dochuceno báječnou hudbou a snímek je tak prostoupen zvláštní atmosférou. Škoda, že podobných filmových zážitků Němci netočí více. ()
Naprosto úžasný film odehrávající se na pozadí 2. světové války. Nikde v Africe je silný příběh o odchodu z vlasti a hledání nového domova, sžívání s jinou kulturou a objevování i sebe samotného. To vše nám Němci servírují v příjemném hávu s krásnou kamerou a příjemnou hudbou, vkusně dávkují úsměvné momenty s těmi smutnými a dojemnými, takže ani ty nejemotivnější scény nepůsobí lacině či prvoplánovitě. ()
Já bych nerad aby to vyznělo nějak nepatřičně nebo nedejcthulhu, že bych si stěžoval. Filmů o židovském utrpení přímo v centru dění (tedy Německo, okupované oblasti, koncentrační tábory) je hodně. což je dobře, nikdy jich není dost. Ale snad proto mě Nikde v Africe hrozně potěšilo a zaujalo. Hlavní hrdinové tohoto filmu utekli, jsou relativně v bezpečí a svobodní, přesto ale ne v klidu a pohodě, to utrpení s nimi šlo i za hranice kontinentu. Skvěle obsazený a herecky odehraný filmy, ve všech hlavních postavách (počínaje malou dcerkou, konče z počátku poměrně nepříjemnou Juliane Köhler, ale její proměna je nejvýraznější částí filmu). Zaujala mě práce s jazyky, odcizením a sžíváním. V podstatě hrozně smutný film. Já bych se už asi nevracel. ()
Galéria (35)
Fotka © Constantin Film
Reklama