Nikde v Afrike

No po prvních 30 minutách jsem myslel, že to vypnu a dám rovnou odpad. Straaašná nudaaa. Pak mě tam zaujalo pár věcí a nakonec jsem to i dokoukal, ale že bych byl z toho nějaký odvařený, to teda rozhodně ne. Herci vesměs nezajímaví, scénář obyčejný a chvílemi mi to připomínalo dokonce Fontánu pre Zuzanu 3. :-D.....Bylo to prostě nedůstojné a nudné zpracování jinak velmi zajímavého příběhu. Škoda jak sviň, ale co se dá dělat. 60% (09.03.2012)

Naprosto úžasný film odehrávající se na pozadí 2. světové války. Nikde v Africe je silný příběh o odchodu z vlasti a hledání nového domova, sžívání s jinou kulturou a objevování i sebe samotného. To vše nám Němci servírují v příjemném hávu s krásnou kamerou a příjemnou hudbou, vkusně dávkují úsměvné momenty s těmi smutnými a dojemnými, takže ani ty nejemotivnější scény nepůsobí lacině či prvoplánovitě. (11.02.2016)

Největší plus (ale zároveň možná i mínus) vidím v tom, že oba hlavní představitelé jsou mimořádně věrohodní (přispívá k tomu i krásně nelibozvučná němčina) a peripetie jejich vztahu působí opravdu jako "ze života". Ze stejných důvodů jsou ale i lehce nesympatičtí a nelze jim moc fandit. A dvojice Owuor-Regina mi přijde zase příliš "hollywoodsky" přesympatičtělá ..... O půl hodiny kratší stopáž by mi taky nevadila. (12.06.2003)

Nerada kazím zdejší vysoká hodnocení, ale mě tenhle snímek za srdce nechytil. Na vině může být pokročilá noční hodina, díky které jsem usnula někdy ve druhé třetině (třeba se to podstatné začalo dít až potom) - jenže pokud film prožívám a baví mě, pak obvykle neusnu. A to je celý problém: některé epizodky ze života "afrických židů" mě zaujaly - zvláště ty kolem Reginy, ovšem vztahy a problémy jejích rodičů mě příliš nebraly. Důvod je jednoduchý: samotné postavy mi nebyly sympatické, nezáleželo mi na nich, tím pádem u mě tohle německé drama selhalo po emoční stránce. Neupírám však filmu jiné kvality: skvělá výprava, hezká hudba, slušné herecké výkony. Snad to někdy dokoukám a zlepším si mínění, zatím lehounký nadprůměr - 59%. (21.04.2009)

Jeden z mála případů, kdy jsem opravdu rád, že jsem nečetl knihu. Ti, co takové štěstí neměli totiž protestovali, že to či ono je jinak a že něco chybí, takže k překvapivému vychutnání bych měl silně daleko. Takhle jsem totiž dostal lidský příběh s až bolestivě životnými postavami (skutečné události křičí velmi nahlas) a krásným, dlouho doznívajícím závěrem. (28.06.2006)