Akame ga kill!

Až na to postupný loučení s některými postavami to bylo skvělý. Vlastně už jen první díl, kde se rozsekávali lidi na půl, mi dost bavil a proto jsem to i celé dokoukala. Téměř ke každé postavě si uděláte nějaký vztah. Ke každý sice jiný, ale později je i tak těžké jim dát sbohem. Další anime do mého seznamu oblíbených. (25.04.2016)

První epizoda úžasná. Relativně tuctový příběh, který se ovšem změní v zajímavou psychologickou podívanou se sociálním přesahem. Má očekávání od zbytku byla tedy vysoká. Velké zklamání! Zbytek je jen rutinní fantasy anime s primitivním příběhem, plochými postavami, rádoby zvraty, hromadou klišé a dokonce lehkým ecchi nádechem. (26.11.2022)

Ach jo, několik let mi trvalo, než jsem se skutečně dokopala k něčemu, co jsem si před 6 lety uložila v paměti a jehož název mi neustále zněl v hlavě, ale nikdy na toto dílko nebyla správná nálada nebo čas. Zase jsem se nestarala, do čeho jdu, protože cokoliv, co jsem si před lety zapsala nebo zapamatovala, "musí být přece dobré". No, ale Akame ga Kill nám lehce drhne. Kdyby Esdeath dostala více prostoru - hmmm.. ale jako jo, násilí pěkné, krev pastva pro oči, boje vcelku povedené. Docela se mi i líbil onen "zvrat" v prvním díle se šlechtičnou-samaritánkou, která samaritánka až tak úplně nebyla. Co mě ovšem mrzelo, byla Akame sama... její postava byla vskutku zajímavá, ale až takovou hloubku, jakou jsem od ní očekávala, neměla. To bylo jen samé "eliminovat", "eliminovat" a "eliminovat" a občas nenažranost.... O důvod víc, proč se zamiloval do Esdeath (aneb když hlavní hrdina musí mít opět harém, ale tady si ho chce uzmout ledová královna jenom pro sebe... jenže on jí pořád utíká). A poslední věc, která mě trochu odpudila a trošku i naštvala (SPOILER ALERT) byla smrt právě hlavního hrdiny Tatsumi... to se dělá? To tam nezařvalo už dost lidí?! A potom Esdeath?! No, nezbláznili se?! Ale na druhou stranu to je anime o zabijácích, tak co bych čekala, jen to bylo takové random prostě :D (KONEC SPOILERU). No, ale vcelku se to udrželo v kladných číslech a těch odřených 7,5/10 si to myslím si zaslouží. (27.12.2020)

V průběhu sledování tohoto seriálu a čekání na nové díly bylo zajímavé sledovat reakce uživatelů ČSFD či různých anime databází a porovnávat je s těmi mými. Zatímco z prvních dílů byli mnozí blahem bez sebe a seriál vyzdvihovali hodně vysoko, já jen nevěřícně ohrnoval nos nad plochými postavami, nikterak závratně krvavými scénami, téměř nepřítomnou hudbou, poněkud obstarožně vypadající kresbou a nevyhnutelným ečči. Tempo seriálu bylo velmi pomalé, děj byl jen zdánlivě posouván kupředu… nechybělo zkrátka málo k tomu, abych seriál zahodil a napařil sotva jednu hvězdu. Počínaje zhruba desátým dílem si však tvůrci náhle usmysleli, že mě začnou příjemně překvapovat, a tak představili nové, poměrně zajímavé postavy, postupně odpravili postavy nezajímavé a zbytečné, zlepšili kvalitu kresby i animace, přidali na krvi, ubrali na ečči, ba i nějaký hudební doprovod počal jsem registrovat. Nabyl jsem dojmu, že si tvůrci Akame konečně ujasnili, co ze seriálu chtějí doopravdy udělat – poctivé béčkové akční fantasy, jehož hlavní doménou jsou velmi slušné souboje, vyšší rating (množství krve srovnatelné s Berserkem ovšem nečekejte) a nepředvídatelnost osudů hlavních postav (s Georgem R. R. Martinem by si tvůrci v tomhle ohledu mohli podat ruce). Sice se rozhodně nedá říct, že by tímto mezníkem seriál eliminoval veškeré mé výhrady k němu, ale najednou jsem měl chuť si každou neděli večer nový díl pustit a uvolnit se alespoň u zdařile animovaných, svižných, dynamických a napínavých akčních pasáží. Momentem, kdy však mnoho fanoušků začalo anime posílat do pekel horoucích, byla závěrečná část seriálu, kdy se podobně jako u první adaptace Fullmetal Alchemist tvůrci odklonili od mangy a nabídli vlastní zakončení příběhu, které má děsivě rychlý spád a – jak již někdo poznamenal – trochu připomíná Battle Royale. Tady bych nejprve dal těmto kritikům částečně zapravdu v tom, že má seriál skutečně příliš rychlý spád a koncentrace úmrtí postav na díl je… hodně, hodně vysoká. Na druhou stranu však oceňuji, že se tvůrcům i přes zjevnou uspěchanost podařilo seriál zdárně uzavřít, vytvořit úspěšně katarzi a opět nějakým způsobem překvapit a překonat horizont očekávání diváka, což v období trendu téměř výhradně otevřených konců bez katarze à la „nechme to tak a uvidíme, jestli si na další řadu vyděláme” dovede příjemně potěšit. Ačkoli bych tedy seriálu mohl dát s čistým svědomím dvě hvězdy, přimhouřím v tomto případě oko a dávám tři. (20.12.2014)

Pokud je Gangsta. jako tvorba extrémně ovlivněná euroamerickou kulturou jeden pól japonského anime, Akame ga kill! k němu tvoří dokonalý protipól. Divoká stylizace plná barev, odvážných účesů a outfitů, která může být sice těžko přístupná, ale stejnou měrou se honosí klasickou japonskou fantazií a originalitou, zběsile gradujícím dějem, explicitní brutalitou, charaktery vyprofilovanými jediným dialogem, bolavou nekompromisností, a v neposlední řadě také odráží netradiční japonskou mysl, díky které je anime taková radost sledovat. Krvavý, dojemný, ale taky neskonale vtipný a zábavný masakr, který můžu sjíždět pořád a pořád dokola. (18.06.2020)