Tajemství smrti slečny Neznámé

The Autopsy of Jane Doe - právě tenhle snímek dostal tu čest a otevírá tak mou novou ( hororovou ) sezónu 2017. Před puštěním jsem si nečetl zdejší komentáře takže jsem o filmu zhola nic nevěděl. Malým vodítkem byl jen název filmu. A já věděl, že se bude pitvat. A to mi k puštění stačilo. Popravdě jsem čekal něco jinýho než mi bylo naservírováno, ale i tak není výsledek zas až tak špatnej. O čemž hovoří i zdejší hodnocení. Já osobně si myslím, že film přišel se zájímavým námětem, ale svýho potenciálu absolutně nedokázal využít. Film nenudí, místy nabídne i hustější atmosféru a nějakou tu nefunkční lekačku. Herci jsou ucházející. Vše kazí odbitej konec, kterej tenhle film v mých očích posílá do průměru. (01.01.2017)

Procedurální orgasmus, který na rozdíl od dalších procedurálních orgasmů, co mě z hlavy napadají (Příchozí, Jedna noc), neuhýbá k nedůslednosti, jež svou vlastní podstatu v důsledku podrývá a musí si nějak náhodně pomáhat, protože si nevystačí s tím, co avizuje. Sice se tu ona pitva promění ve výjimečný případ a ne jednu z mnoha, ale tím si myslím vyloženě neprotiřečím, protože dokážu přijmout, že existence i takového typu filmu je pořád motivovaná "nahodilou výjimečností", a klidně přijmu i, že jde o vypravěčský konstrukt. Dokonce mi nevadí ani uhnutí k žánrovosti a nadreálnosti, dokud opravdu zůstaneme u té avizované procedury, která na to vše reaguje. A dokonce mi nevadí ani mít pak ve filmu zlom, který onu přísně procedurální část posune k volnější akci, pokud to z dosavadního dění nějak vyplývá. Ne jako když lingvisticé sci-fi končí honičkou po vojenské základně prostě proto, že tvůrce nenapadlo nic jiného. A tohle je přesně ono. První, přísně procedurální půlka nastaví situaci, ta se pak posune k akci a nakonec do sebe obě poloviny zapadnou. Takže pětka, protože v rámci tohohle typu filmů to jde sotva líp. (20.12.2016)

Relativní režisérský Ovredal je nový černý kůň, co se týče hororových filmů. Naprosto úchvatně umí vytvořit napětí i na poli tohohle malého filmu, který se víceméně odehrává v jednou prostředí. Což by mohla být nuda, ale není, a to ani chvilku. Záhady kolem podivného těla Jane Doe se stupňují, Brian Cox a Emile Hirsch skvěle hrají, takže se o jejich postavy můžete bát, a Ovredal je hororový bůh, který nepotřebuje kýble krve a brutalitu, aby diváka vyděsil. Malý, ale krásně vybroušený filmový klenot. //Spoilery// Dojem mi kazí úplný závěr filmu, kdy se šerif chová naprosto nelogicky. Má dvě místa činu a jediné, co je spojuje, je divné, velmi, velmi podezřelé tělo - důkaz. A co šerif udělá? Pošle tělo pryč... Stupidita. (19.05.2017)

Dva šuldové na pitevně, jedna chlupatá vagina na pitevním stole a devadesát minut shánění se po depilačním vosku, který v té tmě nebyl k nalezení. Představte si na devadesát minut nataženou povídku z Věřte nevěřte v technicky kvalitnějším provedení a s hvězdnějším obsazením. To, co by v pohodě stačilo na funkční čtvrthodinku, je zde natahováno do úmoru. Dá rozum, že by jednoho švihlo být devadesát minut na pitevně s mrtvolami, tak se herci chodili nalokat čerstvého vzduchu na chodbu, kde asi pátrali po lepších rolích. Když je ale nehybně ležící "mrtvola" Olwen Catherine Kelly na pitevním stole mnohem lepším hercem, než generačně i herecky rozdílná dvojka Emile Hirsch a Brian Cox, určitě je to na pováženou. Hirsch s Coxem už musejí být fakt zoufalí, když berou hlavní role v takovém nesmyslném škváru. Už úvod nevěstil nic světoborného. Ohořelá figurína na pitevně měla simulovat, že se s ní stalo něco opravdu strašného. A dál jste u filmu mohli v pohodě svačit. Pár vnitřností, Emile Hirsch s počínající prostatou hledal na chodbách toalety, Brian Cox zřejmě s Prostenalem vydržel víc. Veskrze nudně a velmi stupidně pojaté. Řídký scénář, který absolutně nevystačil na celovečerní stopáž, liknavá režie. Ve filmu se střídalo tlachání na pitevně s procházkami po chodbách. Nic víc ve filmu nebylo! Občas se objevilo něco jako náznak atmosféry, hned to ale necitlivě vyplašila nějaká stupidita ve scénáři. A když tam nakonec připlácli ten zoufalý a z prstu vycucaný závěr ve formě vše vysvětlujícího monologu postaršího koronera (a kde vzal Brian Cox najednou tolik info o mrtvole?!), volal jsem Šterclovi, co už měl zkušenosti s patologií ve Vodnících v Čechách, zda by mně neomyl pyj hubkou na nádobí, abych i já zahnal vůni tlejícího masa. Jak bylo zmíněno, být to krátká povídka, mohl být výsledek přijatelný. Takhle to byla natahovaná pičovina, u níž si i nekrofilní sadista začne z nudy stavět z Lega pitevnu, aby se nějak zabavil. Mě to vůbec nechytlo. 3/10 (01.02.2017)

„Zníš jako tvůj přítel. Proč nech poldům a cvokařům. My jen hledáme příčinu smrti. Nic víc, nic míň.“ Od samotného úvodu mě to strašně moc chytlo. Vyšetřování na místě činu a hned poté přenesení děje do márnice. Tandemu otce se synem, kteří se evidentně baví svou prací, přijde na pracovní „stůl“ Jane Doe a divák s nadšením očekává každý další znepokojivý detail, který hlavní hrdinové při ohledávání zjistí. Atmosféra je maximálně poutavá, napínavá, mrazivá. Pak ovšem přijde zlom a celé se to zvrhne v docela obyčejnou…potíž je zkrátka v tom, že obecně mívám problém s filmy, které se berou vážně a přitom nějakým způsobem porušují svá vlastní nastolená pravidla. V případě tohoto filmu mi však přijde, že snad ani žádné mantinely nebyly, stát a porušit se prostě mohlo cokoliv bez ohledu na to, co dílko dodržovalo/tvrdilo třeba ještě před malou chvíli. Tudíž jsem postupně o dění začal ztrácet zájem a závěr mi pak přišel už vyloženě k smíchu. Strašná škoda, film vypadal tak nadějně…takhle to ovšem bude pouze lepší průměr. (04.01.2018)