Zabijaci

Severské detektivky nejde nemilovat. Ti lidé jsou tak nějak správně narušení a filmům se daří budovat vždy hodně napínavou a přitom přesvědčivou atmosféru. Není zde žádné nadpřirozeno. Zlo prostě přichází z lidí, protože v nich JE a tečka. Zabijáci jsou o něco málo slabší než Muži, kteří nenávidí ženy, ale nic to nemění na faktu že mě se líbili. 75% (15.02.2016)

Druhý film natočený na motívy knihy "Zabijaci" Jussi Adler-Olsena. V mnohých komentároch sa tu stretávam s výtkou, že to nie je natoľko zaujímavé, keď identitu vrahov poznáme takmer od začiatku. Mne sa práve toto na tom celom páčilo. Odkrytie identity páchateľov totiž umožňuje tú cestu do minulosti, ktorá dodáva celému príbehu charakter a prestavuje nám osudy postáv v podrobnejšom a zaujímavejšom šate, kde páchateľ nie je iba, v závere zadržanou a pár vetami popísanou figúrkou ale človekom z mäsa a kostí, ktorý sa stáva plnohodnotnou súčasťou deja. Už sa neviem dočkať ďalšej sfilmovanej predlohy, ktorá by mala prísť v tomto roku! (22.02.2015)

Když jsem před rokem (taky v únoru) viděl s dvojFaresem Případ Nile Hilton, napsal jsem v komentáři, že na svůj původní nápad vyzkoušet ještě ze severských krimi thrillerů alespoň jeden film ze série oddělení Q raději kašlu... Po roce jsem se přemohl, ale jen jsem si potvrdil, že tohle není tvorba pro mě, trápil jsem se dost. Nikolaj Lie Kaas sice herecky v nejedné scéně exceluje a díky němu jsem to zvládl až do konce, ale raději ho mám určitě v komediích a jeho detektiv Carl působí na mě studeně odtažitým dojmem, než abych si k této hlavní postavě vybudoval nějaký vztah. Stejně tak studeně na mě působí celý film. Trvá sice dlouhé 2 hodiny a má kameru s řadou záběrů jakoby z artového filmu, ale nic víc než úplně standardní kriminálku, navrch plnou deprese a brutálních incidentů, po celou dobu nenabídne. Žádný zajímavější pohled na nějaké téma nebo poutavější scény mimo hlavní žánr (až na scénu s mysliveckou komunitou), žádná pro mě zajímavá myšlenka, nějaké odlehčení nebo cokoliv pozitivního. Omlouvám se fanouškům, ale za sebe mám pocit, že je jistým způsobem na světě té deprese, odcizení i brutálních tragedií příliš na to, abych tohle vyhledával v podobně prvoplánovém zpracování i ve filmu. [50%] (25.02.2023)

Líbí se mi, jak Jussi Adler-Olsen dávkuje informace, čtenář dostane kousek toho, kousek onoho a nakonec má mozaiku celou + ještě přijde napínavý konec. Jeho knihy stojí za to číst, tohle je ale komentář k filmu, ehm. Bezesporu je vidět, že Dánové mají kvalitní matroš, nenudíte se ani chvilku a ještě dostanete námět k zamyšlení. Temná atmosféra se vyrovná prvnímu příběhu (Žena v kleci), ale narozdíl od knihy zde filmaři vytáhli králíka z klobouku (Kimmie) o hodně dříve a i konec trochu upravili, což je možná škoda. Já vím, to je můj problém, že čtu a představuju si a pak následně očekávám, pro ty, co se jen podívají, bude spokojenost 100%. Sem s třetím dílem! (09.05.2015)

Dánové opět válí! Fasandræberne je totiž žánrovou trefou do černého, která nám na stříbrném podnose servíruje přesně to, po čem naše filmová duše toužila. Režisér Mikkel Nørgaard totiž výborně skloubil hutné explicitní téma, vrstevnatý příběh a nádherně pochmurný severský styl, ze kterého příjemně mrazí. Za zmínku rovněž stojí i soundtrack, který celému snímku dodává neotřelý punc tajemna. Skvělá práce! (24.02.2019)