Chihwaseon
Strokes of Fire
Painted Fire
Réžia:
Kwon-taek ImObsahy(1)
Film je inspirován životem geniálního korejského malíře Jang Seung-up Ohwona (1843 1897). Píše se rok 1850. Věhlasný učenec Kim Byung-moon náhodně zachrání malého žebrajícího kluka Jang Seung-upa před partou násilníků, kteří se ho pokusili zbít. Jang Seung-up se mu snaží kresbou vysvětlit, proč ho lidé napadli. Kim je jeho malířským talentem nadšen, ale chlapec mu na dlouhých pět let zmizí ze života. Pak se oba opět náhodně setkají a navážou celoživotní přátelství. Ze Seung-upa se mezitím stane známý malíř, který ale v rozkastované společnosti trpí svým nízkým původem, který mu zabrání navázat milostný poměr se sestrou jednoho vznešeného úředníka. Svá zklamání a úzkosti utápí Seung-up v alkoholu, přesto - a nebo právě proto - vytváří stále krásnější díla. Cestu mu zkříží další žena - krásná kurtizána Mae-hyang, jež se postupně stává jakousi stále unikající a stále se vracející múzou. Do jeho života zasahují i převratné politické události a nástup korejského reformistického hnutí, k němuž se hlásí i Seung-upův mecenáš a přítel Kim.
Herec Choi Min-sik ztvárnil geniálního malíře s neobyčejnou bravurou a podařilo se mu jedinečně zachytit jemné odstíny malířovy složité osobnosti. Legenda moderní korejské kinematografie režisér Im Kwon-taek získal na MFF v Cannes 2002 za tento snímek Cenu za nejlepší režii ex-aequo. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (19)
Nemám rád životopisy. Nemám rád kostymní dramata. Strokes of Fire je typický historický biopic se vším všudy. Režisér a Min-sik Choi startovali u mě s tímto hendikepem a nedokázali si mě získat. Je zkrátka nuda sledovat někoho jak furt maluje/čmárá celé dvě hodiny po papíře (i když s pozadím zajímavých historických událostí). 50 % ()
Je to celkom dobrá životopisná dráma. Má pomerne dobrý príbeh o mužovi, ktorý síce nemá urodzený pôvod, kvôli čomu ním mnohí opovrhujú, ale vie nádherne maľovať, čo si už v jeho detstve všimol aj vplyvný muž a ten mu dal šancu, ktorú aj využil. A tak sa z neho postupne stáva veľmi uznávaný maliar, ale zatiaľ len napodobujúci ostatných, preto ak chce plnohodnotne uspieť, musí si nájsť svoj vlastný štýl. No stojí pred ním veľa prekážok, ktorou je aj jeho agresívna povaha a holdovanie ženám a alkoholu a navyše v krajine je práve zložitá politická situácia, čo sa ho tiež dotýka. Spracovanie je na tom dobre, síce filmy o umelcoch moc nevyhľadávam, ale keď už nejakému dám šancu, väčšinou bývam spokojný a to je našťastie aj tento prípad. Dej síce neponúkne prakticky nič výnimočné a chýbajú mi tu aj nejaké výraznejšie situácie, na ktoré by sa dalo spomínať a pritom priestor tu na to aj celkom bol, stačilo lepšie využiť politickú situáciu, toto mi prišlo zbytočne až moc v úzadí a rovnako som čakal podstatne väčší priestor pre potenciálnu romantickú líniu, ale dokážem sa nad to povzniesť, aj tak mi to prišlo po celý čas dostatočne zaujímavé, nenašiel som tu žiadne hluché miesto a tak mi to ubehlo až prekvapivo rýchlo. A môže za to aj samotná postava maliara, ktorý si ma síce kvôli svojej povahe nedokázal moc získať, ale aj tak ma bavil, páčilo sa mi jeho priateľstvo s majstrom a bol som zvedavý, ako sa jeho umenie bude vyvíjať. A poteší aj úplný záver, niečo takéto by som nečakal. Herecké obsadenie je výborné, Choi Min-Sik v hlavnej úlohe tu tradične predvádza prvotriedny výkon, môj obľúbený Ahn Sung-Kee ako jeho priateľ a k tomu niekoľko zaujímavých, prevažne ženských postáv, medzi ktorými očakávane najviac vyniká Son Ye-Jin, len mohla mať viac priestoru. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, kvalitne odvedená práca po všetkých stránkach, tu nemám čo vytknúť. Takže Painted fire síce nie je film, ktorý by sa mi chcelo pozerať opakovane, ale aj tak nemám dôvod hodnotiť horšie, bavilo ma to, herecky aj vizuálne je to výborne zvládnuté a nie je tu žiadny výraznejší zápor. 72% ()
Ne, že by Ohwon žil nudným životem, vždyť v jednom kole chlastal, souložil a maloval, ale jeho životopisný snímek postrádá jakýkoliv emocionální náboj. To jsou samé stromečky, ptáčci, alkohol, ženské, ale nic co by mě roztrhalo na kusy. Paradox. P.S. V Chihwaseon dostala Ye-jin Son jen malinkatou roličku, ale v mých očích je to jedna z nejpůvabnějších a nejpřirozenějších hereček současnosti. ()
Rozháraná je duše umělcova a je úplně jedno jestli je v Koreji, na Tahiti nebo navštěvuje Moulin Rouge. Pořád je to ten samý umělec, který má "jenom" svůj talent, ale jinak je v podstatě nepoužitelný. Oh-wonův život snad nebyl tak nudný jako tenhle film. Pořád jsem čekala, co se bude dít a ono to bylo pořád jedno a to samé dokola... Víc než děj samotný mě zaujal pohled na Koreu druhé poloviny devatenáctého století, záběry krajiny a zahrad + jako většinou u Korejců, hodně poslouchatelná hudba. No a pak taky Son Ye-jin, i když tady jsem si jí zase tak moc neužila. :^) ()
Jakkoliv byl Ohwon geniální malíř, tak tenhle snímek už tak geniální v mých očích nebyl. Životy malířů jsou většinou jak nespoutaná řeka, plná vodopádů, gejzírů a nečekaných překážek, někdy divoká, jindy klidně plynoucí. Chyběl tomu ten náboj, který jsem od výbušného, alkoholu a žen milujícího, potažmo legendou opředeného malíře očekávala. Ale nelituji toho, mám ráda malířství jako takové a životopisy těchto lidí jsou pro mě vždy velkým lákadlem. Vmalovat do tvarů myšlenky, svou duši, překročit formu a malovat význam je nesmírně náročné a obdivuhodné. Ale nejkrásnější byly asi opravdu jen ty momenty s půvabnou Ye-jin Son. Chyběla tomu přesvědčivost (dokonce i v těch milostných scénách), proto se smutkem, ale víc jak průměr tomuto malíři, který měl být opojen ženami a malováním, nedám. ()
Reklama