Obsahy(1)
Je 6.10.1973 - Den smíření (Jom ha kipurim) - nejsvětější den celého židovského roku, den kdy se v Izraeli zastaví život. A právě tehdy se spojené armády pěti arabských států pokusily zničit Stát Izrael. Amos Gitaï natočil film na základě vlastních zkušeností z války, kterou prožil jako člen záchranné jednotky. Příběhy vojáků, jejichž úkolem není zabíjet nepřátele, ale zachraňovat život vlastním vojákům. (FrankieCZ)
(viac)Recenzie (17)
Kdyby si Gitai odpustil ty umělecké etudy v úvodu a závěru, jednalo by se o jeden z nejlepších válečných filmů, které jsem viděl. Principiálně podobné Libanonu (výpověď o válce velmi úzkou osobní perspektivou), ale z mého pohledu díky hyperrealismu, dovedně navozenému stereotypu a úsporné práci s postavami film bez velkého artistního pohledu vystihující zničující "repetitivnost" války. Znovu nutno vyzdvihnout Gitaiovu práci s mizascénou, zde oproti samoúčelnosti Stažení dokonale funkční. ()
Film je složen z působivých předlouhých záběrů, které musely být choreograficky obrovsky náročné, scény jsou realistické a opravdu by se mohly stát (částečně se i staly, film je autobiografický), což se u mnoha filmů říct nedá. Ale sledovat dvě hodiny pachtění se posádky záchranného vrtulníku v době čtvrté izraelsko-arabské války na mě bylo teda dost nuda. Zvlášť když jen těžko můžete sympatizovat s Izraelci, takže vás jejich dobrovolné utrpení moc nedojímá. ()
Tezce prumerne, rozvlacne. nicmene velmi silne v zachyceni valky jako remarquovskeho, bahniteho pekla, ve kterem se mrtva tela jen s obtizemi rozeznavaji od okolni rozcvachtane zeme. Dlouha steadycamova scena vybirani tech zranenych, kteri mohou vrtulnikem odletet a kteri uz nemaji sanci, me dostala. Bohuzel jinak dosti... pozvolne:-/ ()
Zase trochu jiný válečný film, který je vlastně natočen jako dokument. Co se mu daří, to je ukazovat to, jak vlastně válka dokáže pustošit lidské životy i přírodu, ale přitom se film snaží ukázati to, jak je nesmyslná. Přesto se jedná o film, který je poměrně dlouhý což mu příliš nepřidává na snesitelnosti, ale jednou se to dá. ()
V súčasnosti môžete ísť do kina na Trabanta okolo sveta či kde, alebo môžete zaloviť v minulosti a nasadnúť do Lady a vydať sa po cestách Izraela, avšak civilné auto za chvíľu vystriedajú tanky a Izrael Sýria. Akoukoľvek ideológiou a pátosom prostá vojnová dráma sa zameriava na to, ako prežíva situáciu na bojisku záchranár. Ako nakladanie zranených do vrtuľníka a triedenie mŕtvych od (zatiaľ) živých vplýva na psychiku, sa síce nedozvieme zo žiadnych doslovných dialógov, ale prostredníctvom obrazov tejto hrôzy a výrazu v tvárach zúčastnených. V podstate presne takto by sa dal nakrútiť konflikt v akejkoľvek krajine. Ono aj tí vojaci sú vo svojom jadre civilisti, na čo sa tak ľahko zabúda... ()
Galéria (1)
Fotka © Canal+
Zaujímavosti (1)
- Film je založen na vlastní zkušenosti režiséra Amose Gitai, když byl součástí záchranné skupiny během Jomkipurské války a jeho vrtulník byl sestřelen syrskou střelou v den jeho 23. narozenin. (Herr_Flick)
Reklama