Muse: Live At Rome Olympic Stadium
Obsahy(2)
Kdysi byli alternativou, dnes už patří do mainstreamu. Jejich mimořádné jevištní show aplaudovalo v Římě šedesát tisíc diváků. Posloucháte-li Muse máte neodbytný pocit, že „tohle už jste přece někdy slyšeli a viděli". Tu nálada Radiohead, tu epičnost Queen, kytarové riffy a la Led Zeppelin, pódiová prezentace ve střihu U2 . Kdepak, jde o Muse. Umějí pracovat se vším a jejich žánrový mix zní dobře. Dokonce výjimečně dobře.
Britská kapela během své dvacetileté kariéry vydala šest studiových alb. Tvůrčím duchem z trojice muzikantů je zpěvák, kytarista a pianista Matthew Bellamy. První kapelu založil už ve čtrnácti. Hudbu má v genech i v rodině. Jeho otec, kytarista Georgie Bellamy dosáhl v šedesátých letech se skupinou The Tornadoes a hitem Telstar na první místo v americkém žebříčku. Jeho syn Matthew posbíral s Muse prvenství v 19 evropských zemích. Takový úspěch sklidila deska The Resistance z roku 2009. Na 53. vyhlašování cen Grammy získalo The Resistance ocenění Nejlepší rockové album (2011). „Koncertní" nominaci ve vítězství nakonec Muse neproměnili, ale pověst výborné kapely „na živo" mají mimořádnou.
Alespoň na okamžik se Muse představili už i prostřednictvím ČT. V rámci zahajovacího ceremoniálu OH v Londýně předvedli na podiu hymnu olympiády, skladbu Survival.
Po této české televizní epizodě nabízíme plnohodnotnou show skupiny, dosud nejvýpravnější v její historii, natočenou v rámci osmého koncertního turné nazvaného The 2nd Law World Tour.
(Česká televize)
Recenzie (20)
Samozřejmě. Muse už nejsou to, co bývali. To mojo, které v sobě skrývá HAARP už zmizelo v nenávratnu a nynější Muse jsou takřka jinou kapelou, která oslovuje i jiné (a širší) publikum. Jenže. Kde jinde uvidíte takovouhle show s tolik nápaditou a silnou hudbou? Starým Muse říkám fuck off, těm novým, popovým, se klaním. ()
Matt Bellamy je najtalentovanejší fucker v hre, čo na klavíri dokáže hrať Liszta, na gitare snáď aj nemožné a s hlasovým rozsahom takým, že aj pán Mercury by len pozeral. Nové koncerty idú viac na efekt ako na talent, takže po zvukovej stránke to už nie je taká odzbrojujúca pecka, ako keď Matt napaloval Showbiz na záver (!) koncertov v 1999, pritom je to najťažšia pesnička na dýchanie, intonáciu, hranie a vôbec rozsah, akú poznám a záverečný falzet, pred ktorým by som pľúca hľadal o päť kilometrov ďalej, Matt dával ako nič. Tie časy sú preč, starnú všetci, ale MUSE je napriek tomu stále Best fuckin' live act na planéte od doby Oasis. Tie šalené tóny, na ktoré by som sa potreboval nadýchnuť trikrát a aj tak by som asi dostal infarkt tam stále sú, nie v takej koncentrácii ako kedysi, ale sú tam, show je doplňovaná radom skvelých efektov, hraných príbehov, takže si plne zaslúži byť na filmovej databáze, jednotlivé príbehy sú veľmi zaujímavé, dokonalé intro pre Knights of Cydonia - "Man with the Harmonica" a takto by som mohol menovať ďalej a ďalej, ten koncert je dokonalý a DVD je skutočné umelecké dielo. Takto si to jednoducho predstavujem - Supermassive orgasMUSE. 100% ()
V komentároch a dokonca aj v obsahu čítam, že Muse pripomínajú všeličo. Ja som ich doteraz veľmi nepoznal a v dvoch skladbách mi pripomenuli dokonca staré dobré metalové časy, keď sme na kazetách počúvali Helloween. Ale to len na krátko, váčšina koncertu bol taký milý tvrdší pop v megalomanskom prevedení. Koncert naživo musel byť zážitok, s lietajúcimi tanečníkmi, pódiom medzi divákmi a obrazovkami, ktorých veľkosť už rastie cez všetky medze predstaviteľné len nedávno. Tam sa objavili aj animované postavičky tancujúcich politikov z celého sveta. ()
Pravděpodobně konečné završení evoluce Muse od alternativní alternativy (Hullabaloo) k davovému pop-rocku. Masivní, barvami nasáklá velkoshow, ze které jsem měl místy nepříjemný pocit, že sleduji britskou obdobu Karla Gotta. I tak ale ohromně zábavný gig se vším všudy, zabalený do nejnovějších technologií a s obrovitánskou LED zdí. Podle slov Bellamyho se Muse budou příštím albem vracet zpátky ke kořenům a rockovějšímu soundu, tak doufejme.. ()
Som rad,ze som zazil nazivo Muse po ich najlepsich albumoch a v plnej forme (2010). Stare veci bez debaty skvele,tie nove nazivo tiez velmi dobre. Len ma neskutocne serie to,ze tu je presne namodelovany kazdy pohyb,kazde gesto,autenticita uplne mimo. Bez tych gycovych a trapnych veci okolo musi mat kazdy koncert Muse plny pocet (cisto po hudobnej stranke). Takto to dopadne,ked sa z talentovanej kapely stane masovka a fantasticky sa predavajuci produkt/znacka. ()
Galéria (5)
Reklama