Rudý labyrint
Red Corner
Réžia:
Jon AvnetScenár:
Robert KingKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Thomas NewmanHrajú:
Richard Gere, Bai Ling, Bradley Whitford, Byron Mann, Peter Donat, Robert Stanton, Tsai Chin, James Hong, Tzi Ma, Ulrich Matschoss, Roger Yuan, Mary Ann Schmidt (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Máte právo se přiznat... Richard Gere jako obchodník, obviněný v Číně z vraždy. Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění...
Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší" honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (81)
Emotivní snímek s komunistické Číny, kde byl z vraždy obviněn americký obchodní zástupce. Obchodní praktiky, mezinárodní politika, čínský diktátorský režim a hlavně čínský lidový soudní systém, který je tu podivně vyobrazen velmi podobně jako ten americký, je devizou příběhu. Richard Gere tu ztvárnil onoho obviněného, který zoufale bojuje o svou nevinu a svoji čest. Ani už nepřekvapí, že mu americká ambasáda v zájmu dobrých vztahů zrovna moc nepomáhá. Děj příběhu se nijak nezdržuje a po krátkém představení hlavní postavy jde ihned k věci. Tempo je přirozené a o napětí není rozhodně nouze. Dokonce dojde i na city. Vše je podtrhnuté výborným soundtrackem. Dalo by se tedy tvrdit, že se jedná o výborný film. Přesto bych nějakou tu výtku našel. Čínský soudní systém jsem již zmiňoval. Jaký tam skutečně je mi není znám a myslím, že nebyl ani tvůrcům, a tak ho vyobrazili takhle. Co se týče vězení, je docela škoda, že není prezentován trochu tvrději. Umytí talíře před podáním jídla v tureckém záchodě je docela málo. A případ samotný taky mohl být přeci jen trošku komplikovanější. Nicméně se stále jedná o dobrý film, který především dokáže zaujmout svou atmosférou. ()
Příběh dobrý. Zpracování poměrně taky, bavilo mě to... Ale co mi vadilo byla délka. Zas taková pecka to nebyla aby to přesahovalo 2 hodiny. Zkrátit a byl by z toho svižný film. Gere je klasik, od něho jsem neviděl zahrané něco špatně snad nic. Dobře sekundovala Ling Bai... No, v Číně bych se do průseru nechtěl dostat. ()
Lidový soud Čínské lidové republiky vs. Ríša Gere. Střídavě bitý, nahý na samotce, nebo ve své stále sněhobílé košili producírující se s advokátkou mimo místo svého zadržení, do toho klapky Newmanova klavíru úspěšně vykrádající samy sebe a pocit, že to celé působí jako ve Státech natočený a Perry Masonem stříknutý pohled zvenčí na systém, ve kterém stát stojí nad jednotlivcem (pokud tedy ten jednotlivec není významným členem KSČ). Natočit něco podobného v současném Hollywoodu je už nemyslitelné. Jen chudý blázen by postavil kritiku rudé nad šustivou zelenou.. ()
Celkom solídny politický thriller so silnou atmosférou 80/90-tych rokov založenou na odkaze studenej vojny a podporená hudbou ako od Vangelisa. Hoci sa Čína otvára obchodu s USA, antagonistické postoje sú jasne čitateľné a obchodník Jack Moore je vystavený teroru štátneho aparátu a vykonštruovaného obvinenia. Pomoc veľvyslanectva je bezzubá a váhavá, takže jedinou oporou mu je pridelená obhajkyňa. Tá spočiatku Moora odsudzuje, no jej postoj sa zmení. A to je kameňom úrazu celého príbehu. Produkcia je totiž dobrá a ani hercom nemožno vytýkať nedostatok kumštu. Premena Shen Yuelin sa udeje príliš rýchlo a celá táto línia vedúca k romantickému vyústeniu a šťastnému koncu nevyznieva príliš vierohodne. ()
Poprvé jsem tento film nakousl někdy v roce 2009 a říkal jsem si, óóó dobré téma, Američan zavřenej za neprůkazných okolností, po záhadné vraždě v čínském vězení, to vypadá dobře, film jsem nicméně nedokoukal, což bylo nakonec asi dobře, protože jsem se k němu nedávno vrátil s příslibem, že mně čeká dobrý film s vyústěním, které jsem nechtěl předbíhat. Každopádně při druhém a vlastně prvním celkovém (a taky posledním) shlédnutí jsem byl docela rozčarován. Proč tomu scénáristi dali tak lacinej kabát, prostě honička po ulicích Pekingu na kole, kdy se Američánek zoufale snaží dostat na ambasádu na mně působila spíš úsměvně, stejně jako finální rozuzlení kdy po sobě čínští političtí představitelé začali střílet hlava nehlava. Prostě kdyby se to stalo tak to rozhodně takhle neskončí. Jediné proč je dobré se na film podívat je, to že vás alespoň na chvíli donutí k zamyšlení nad lidskými právy, ať v Číně či kdekoliv jinde na světě... ()
Reklama