John Wick

Jak už napsal Marigold, takhle měla vypadat filmová adaptace Maxe Paynea. Noirová stylizace (neony, déšť, noc, velkoměsto). Lehce „cheesy“ pulpová atmosféra. Komiksově nadsazené univerzum ruských mafiánů a nájemných vrahů (s tak promyšlenou mytologií, až mne překvapilo, že předlohou skutečně nebyla žádná komiksová série). Revenge zápletka ohlodaná na kost (ale ne tolik, abychom nechápali hrdinovu motivaci). Melodramatické flashbacky jsou nenásilně zakomponované do hlavní dějové linie a většina zúčastněných ví, jak to v podsvětí chodí, pročež mohou jít bez dlouhých úvah a řečí rovnou k věci. Prosté pozadí hrdinova příběhu ani zbytečná slova tak nikdy na dlouho neodvádí tok vyprávění daleko od akčních scén. Díky ukázněné kameře, delším záběrům a opodstatněným střihům jde o scény krásně přehledné, připomínající více asijské akce (k nimž režiséři přičichli díky spolupráci s Wachowskými) než současnou „realisticky“ roztřesenou hollywoodskou produkci. Čistý styl snímání likvidačních scén, s plynulými přechody mezi jednotlivými záběry, navíc souzní s čistým stylem práce Johna Wicka, který si potrpí na uklizeném kvartýru a většinu zloduchů pro jistotu umlčí kulkou do hlavy. Kromě možnosti vychutnat si choreograficky elegantní, precizně rytmizovanou kombinaci střelby a bojového umění v plné kráse tak styl akčních sekvencí slouží zároveň k charakterizaci protagonisty, na kterou pro všechno zabíjení jinak nezbývá moc času. Pro vychutnání filmu zároveň nepotřebujeme vědět víc, než že je John Wick cool zabiják. Zde se nabízí další paralela s akčními videohrami, které v prokreslování postav nezacházejí o moc dál (další podobnost pak lze spatřovat v hotelu, který funguje jako save-pointu, kde si hrdina může odpočinout a nechat se vyléčit). Svou videoherní povahu film pro větší názornost tematizuje také vtípkem zakomponovaným do jedné z akčních scén, kdy se protnou fikční světy hry a filmu. John Wick ukazuje, že snaha vycházet vstříc hráčům (a na ni vázané těžení z videoherní estetiky) nemusí spočívat jen ve frenetickém střihu. „Herní“ může být film také důrazem kladeným na maximální přehlednost akce a přímočarostí vyprávění, která není zastíraná, nýbrž hrdě stavěná na odiv. Jestliže druhý Zátah dosud v kategorii nejlepších akčních filmů letošního roku neměl silnou konkurenci, teď už ji má. 80% (15.10.2014)

Vlastne to neni zadnej zazrak. Je videt, ze Stahelski nema moc zkusenosti, takze obcas sice vykouzli nejakou cool akci nebo zajimavej zaber, ale jako celek to pusobi dost lacine. Pribeh je samozrejme ocekavane dementni, ale to k tomuhle typu filmu tak nejak sedi, i kdyz spis je to teda thriller nez akcnak, ty akce tu zas tak moc neni. Ale akce sama o sobe je fajn, krvava, drsna a neni to v nejakym hero stylu, kdy by hlavni hrdina vystrilel milion naboju a zaporak furt stal, tady vicemene co Johnuv vystrel, to mrtvola s kulkou v hlave, coz je docela prijemna zmena. Navic Reeves je sympatak, i kdyz samozrejme herecky to je drevo, ale to se tak nejak ocekavalo. Proste ve vsech smerech prumerny akcni becko, ktery si nastesti na nic vic nehraje. (02.08.2019)

Jeden vymyslel gun-kata, druhý gun-fu, kdo se v tom, sakra, má vyznat? Bojové scény jsou zde fakt skvělé a s přístupem "headshot z pěti centimetru" také poměrně originální. Keanovi už to sice nekope tak jako v Matrixu, ale pořád je to důstojný návrat charismatického zabijáka. Bohužel film nepříjemně sráží soutěž o nejdebilnější scénář všech dob. Jeden by řekl, že film, kde zazní věta "that dog was the last gift from my dying wife" musí pracovat s nefalšovanou nadsázkou a mocně si pohrávat se satirou, jenže opak je pravdou. Postavy se snaží budovat atmosféru pouze tím, že neustále opakujou slova "John Wick toto" a "John Wick támhle", jenže ono to působí spíš směšně a ne tím správným způsobem... 6/10 (17.01.2015)

Obdivuhodná žánrová čistota (to filmařské nadšení z toho cáká s puberťáckou chutí) si úplně nesedí se scénářem, který nekulhá v motivacích, nebo dialozích (naopak, ta jednoduchost boduje), ale paradoxně bych uvítal ještě více zlomených rukou, prostřelených hlav a celkově bych v té fanboyovské exhibici vlastně ještě o chlup přitvrdil, protože ta skvělá technická stránka k tomu vybízí jako máloco. Slabší čtyři, ať nežeru, vybrané momentky si rád pustím znovu. (15.02.2015)

„JOHN SI PRO TEBE PŘIJDE. A TY S TÍM NIC NENADĚLÁŠ, PROTOŽE SE NIC DĚLAT NEDÁ…" /// John zrovna neprožívá šťastný období. Po smrti manželky potkal podobnej osud i jeho fenku Daisy. Tentokrát za to nemohla choroba, ale grupa ruskejch kryplů, kteří ji spolu s Johnem vzali bejsbolkou. Není třeba se v tom víc hrabat. Prostě nadešel čas ukázat, že nasrali špatnýho chlápka… Další z filmů, ve kterým je třeba někoho pomstít. Tohle prostě funguje, ať už v nich hraje kdokoliv a mstí se za cokoliv. Důležitý je na začátku zvednout adrenalin obecenstvu, který pak mačká palečky a lační po krvi. Kladný postavě tak nezbejvá nic jinýho, než kosit, kosit a kosit. Což Reeves zvládá na výbornou. Snaží se, co mu náboje a prostřílený tělo dovolí. Výsledkem mixu ruční práce a souvislý střelby je násilí a krev. To všechno dává dohromady sympatický béčko, ze kterýho stříká (kromě červený barvy) obdiv tvůrců k filmům s bojovým uměním, anime, ale i spaghetti westernům. Akční pecka, po níž je skóre dua Washington/Reeves vs. ruská mafie 421:0. P.S.1(poprvé).: Těch 421 berte s rezervou, rozlámal se mi sčot. P.S.2(podruhé).: 3a½!, takže 3*. Přeci jen bych úvítal alespoň malou myšlenku. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nasral jsem chlápka, co tužkou (obyčejnou) vyčistil bar. 2.) Sáhli mi na štěně. (Plzeň 12%? Tak to bych vraždil!). 3.) Thx za titule „.Bac“ a „Clear“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * Závěrem taková BLBOST (a přitom, kolik to muselo dát práce…) (16.01.2015)