Transformers: Posledný rytier

Sledování dalšího Transformers filmu mě opět fyzicky udolalo. Jenže tentokrát jsem se z katarze neprobral úplně pozitivně naladěn. Vlastně až na předposlední akt, kde se najednou všecko slejvalo mnohem konzistentněji a líbivěji, akorát že to nezanechalo delší účinek. A to je to o čtvrt hodiny kratší než-li mnou velice oblíbená čtyřka, o které jsem se před třemi lety vypsal velmi pozitivně. Ne, že by se Bayovi nepovedlo i napopáté posunout laťku ještě víc a totálně v destrukci zastínit snad všechny blockbustery, které kdy vznikly. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na scénu z X-menů, kdy Magneto zvedne stadion a dělá s nim psí kusy, což je na sílu vygradované finále a epika v něm téměř není. To T5 je tak moc epická, až požírá sama sebe v nelogičnostech nejhrubšího zrna, ve scénáři, v jehož zrcadle je i Rychle a zběsile měřítko realisticky natočeného filmu a product placementu, díky němuž jsou ty skomírající tržby vesměs všem úplně jedno. Jenže o tom to bylo vždycky a předchozí díl je v podstatě úplně stejně pitomý a zemřelo při něm spousta těch odvážnějších intelektuálů. Problém je, že ačkoliv je měřítko tak moc obrovské a 260 mega vyloženě plachtí po obrazovce v každém záběru, není to záživné. Ve filmu je jen několik scén, u kterých jsem mohl naplno vypustit své patnáctileté já a užívat si ten klasický Bayhem, na kterém už tolik let ujíždím, ovšem v celku jsem vizuálně Michaela Baye viděl, choreograficky už tolik ne. Buď jsem na to nebyl správně naladěn nebo jsem sklouzl k tendenci se více zaměřovat na komediální rovinu, v níž vévodí jednoznačně Anthony Hopkins. A stopáž bych už tentokrát tak o hodinu prokrátil. Když tak o tom přemýšlím dále, příběhově už se není kam posunout. Optimus Prime má svoji archnemesis, se kterou se musí vypořádat v každém díle, na děj se opět nabalí nějaké historické pozlátko, o němž v předchozích dílech nebylo ani vidu ani slechu (aneb když ve druhém díle vytěžíte pyramidy, víc už je jenom Stonehenge) a přibudou postavy, vymáchané v takovém nuzném stereotypu, až šustí papírem na míle daleko. To všecko k sérii neodmyslitelně patří. Ale už i já tentokrát doufám, že v Míšovi ještě zbyl nějaký pud sebezáchovy a další jeho filmový milník nás ještě čeká...mimo jeho producentskou dílnu a mimo Hasbro.. PS : Merlin naprosto cool postava, taky mě mohlo napadnout, že je to zamaskovaný Stanley Tucci...5.5/10 (26.06.2017)

Vše je ztraceno. Filmy Michaela Baye už jsou prostě odsouzeny k záhubě. Tuhle sérii asi taky už nic nezachrání. Člověk by ze začátku čekal, že tenhle díl bude jeden z těch klidnějších a ono ne. Stejně se to nakonec všechno řeže v závěrečné megalomanské bitvě a veškerá mytologie jde do hajzlu. Tentokrát se tu objeví i pár nových postav. Nejzajímavější, je asi aristokrat, kterého ztvárnil Anthony Hopkins. Příjemně se dívá i na profesorku v podání Laury Haddoc. Jinak je vše při starém. Dozvíme se zase spoustu žvástů z minulosti. Stejně to nedává smysl, tak proč nad tím přemýšlet že. Hlavně, že to bouchá. Nejradši bych tu sérii už utnul... "Buď zticha, Angličanko!" :D (06.12.2017)

Je tomu 5 rokov, čo som bol naposledy na 3D v kine, a ani tentokrát som to nemal v plánu. Každopádne, u vchodu do kina mi strčili do ruky okuliare, takže až vtedy som zistil, na čom som :) --- Michael Bay sa definitívne odtrhol z reťaze, a vytvoril svôj špecifický filmový žáner, kde sú príbeh, emócie, a ľuďskosť len nepotrebnou výplňou, ktoré adekvátne k tomuto prístupu vôbec nefungujú. Necháva hláškovať stroje namiesto ľudí, a mňa to i tento krát nechalo totálne chladným. Nič to ale nemení na tom, že som po vizuálnej stránke nič podobné nikdy predtým nevidel, ani od neho. Nemyslím tu na estetiku, ale na prehľadnosť a detailnosť záberov - sú jednoducho z inej doby iného sveta. 3D malo pre mňa poprvý krát viac zmyslu, než v Avatarovy. Možno to je tým, že som 5 rokov abstinoval, možno tým, že je to naozaj vrchol doterajšej technológie. Digitálny železo-sajrajt ešte nikdy nebol tak vizuálne úchvatný a chladný zároveň. | Premiere Cinemas Hostivař Praha, 21.6.2017 | (23.06.2017)

*Megalomanská megapičovina je vysoce odborný filmově teoretický termit označující naprostou scénáristickou demenci, obalenou natolik obskurním *digitálním mrdníkem (totálně bezhlavé nadužívání počítačových triků), že tento už není schopen ani trochu kompenzovat příběhovou debilitu, naopak ji ještě podtrhuje a celek pak způsobuje rakovinu vkusu, mentální impotenci, chronické záněty logiky a terminální uhnívání sítnic. Přebaly blúrejů by rozhodně měly kromě výše uvedeného varování obsahovat i nechutné obrázky těch nejznetvořenějších downů, vyhřezlých mozků, zoufalstvím vypíchnutých očí a roztřepených konců míchy, bezradně pleskajících o prázdné lebeční dutiny. Pokud jste ovšem otylý nezletilý retard, co o sebe v pokojíčku na koberci s Medvídky Pů s mongoloidním výrazem a soustředěním přikousnutým jazykem blahoslaveně rozbíjí v Číně lisované karcinogenní výrobky firmy Hasbro, jste samozřejmě v suchu a jděte do toho! Čeká vás vzrušující a ani trochu otravná dvouapůlhodinovka nepřehledně chaotického poletování ingotů, železných traverz, suti a jiného bordelu, mezi kterými se autokokoti přeměňují v rytíře Kulatého transformátoru. Ano, dostanete k tomu také inspirující sofistikovanou přednášku z mykologie o tom, že to byli právě oni, měnivší se tenkrát místo z hnusných amerických kraxen na robohňupy z konů a transtriceratopsů, kdo za temného úsvitu anglosaské degenerace dovezl králi Gejtušovi z planety Slintajicího idiota v souhvězdí Velkého potratu onen slavný meč Transcalibur. Počítám, že další díl bude o tom, jak nám ti zkurvení zlí Disepšni ukřižovali Ježíše. Jedinými zkomírajícími záblesky na konci tunelu mozkové smrti jsou tu poměrně šarmantní a vtipná etuda Hopkinsovic Toníčka, jemuž zřejmě senilita dala zapomenout, jakým býval vybíravým charakterním hercem, a pak samozřejmě ta vskutku bez reptání ojetíhodná DaVinčiho velekunda, která nejen prokrvuje, ale dokonce i hraje, na rozdíl od MárkyMárka, jenž zase jako obvykle na molu jen koženě předvádí buzerantské trenky Kálvina Klajna. Prostě Zálivovi a jeho produkční partičce už dočista transpřeskočilo a megajeblo, a pokud se tahle pičoidní předražená hračkářská reklama čirou náhodou alespoň zaplatí, pak začínám ze strachu z celosvětové cerebrální apokalypsy kopat ve sklepě protikreténský kryt a ven vycházim jen v antimongoloidní roušce. (09.09.2017)

Posledný "Transformers film" od Michaela Baya. Vraj. Uvidíme. Každopádne chcem povedať, že som bol plný obáv. Najmä potom, ako som sa vytočil do nepríčetnosti pri sledovaní "Transformers: Age Of Extinction". No musím povedať, že "Transformers: The Last Knight" ma nakoniec celkom prekvapilo. Alebo minimálne v rámci ľahkých akčných popcornových filmov, aké si mám občas chuť pozrieť. Tempo bolo oveľa lepšie, postavy neboli natoľko otravné, vyzeralo to oveľa lepšie a mám pocit, že aj záverečný boj bol spracovaný na dosť krátku minutáž, že to nepôsobilo natiahnuto, otravne a nudne. "Age Of Extinction" bol príšerný. Ten film bol tak nudný, že som chcel, aby to už skončilo. Plus plný školáckych chýb, ktoré si očividne nikto z producentov nevšimol. Alebo bolo príliš neskoro na to, aby sa odstránili. Tu si myslím, že najväčšou chybou je absolútne nevyvážený strih a ukážka, že keď sa používajú rôzne kamery a neviete strihať, tak sa bude v sekundových prestrihoch meniť veľkosť obrazovky a pomer strán. To je absolútne otrasné. Plus sa vo filme opäť strašne moc kecá a kecá, no na druhú stranu to spojili s mytológiou, ktorá mi prišla bližšia, než asi čokoľvek, čo s Transformermi zatiaľ Michael Bay skombinoval. A dokázal som to celkom brať ako filmovú realitu. Nie som nadšený, no myslím si, že všetko je lepšie, než to čo som mal možnosť pri Transformeroch sledovať naposledy. Ale rozhodne nie dostatočne dobré na to, aby som povedal, že je to super. Namiesto otrasného filmu je tu podľa mňa len priemerný film. Ale aj to je cesta hore. Ale na druhú stranu, po poslednom filme sa asi dalo ísť jedine vyššie. Hodnotenie: C (28.12.2017)