Interview

Ako to už s bláznivými a politicky nekorektnými komédiami pre široké masy býva, niekomu sadnú viac, inému menej, niekomu sa páči ten fór a inší mu pripadá trápny a niekomu inému zase naopak. Všetkých uspokojiť sa asi nedalo ani v tomto prípade a iba vďaka kontroverzii námetu a povedzme že aj spracovaniu piať oslavné ódy (ako domáci na severokórejského vodcu) nebudem. Franco mi sem príliš nesedel, Rogen viac, ale hláškou filmu je tá Francova ohľadom Stalina/Stalloneho. Začiatok miestami geniálny (Eminem, JGL) a mohlo to tak aj pokračovať, ak by sa to zbytočne nenaťahovalo až do dvoch hodín. (18.07.2017)

"What is that? - The strongest ecstasy I've ever done in my life!" No, ne tak zcela, u Apokalypsy v Hollywoodu jsem byl v kolenách neustále, ale co si budu jinak nalhávat, tohle je i tak spolu s 22 Jump Street největší výsměch roku. Komu sedí Rogenův homur, bude spokojený, komu ne, "whoever that is, tell them to fuck off, because I don't know who I fucked last night, but I got some stink diiiiick!!!" 85% (25.12.2014)

Hodně mě to připomnělo Cohenova Diktátora, ale spíše jen volbou tématu. Jinak se jedná o klasickou taškařici dua Franco/Rogen pod dohledem Evana Goldberga. Umně se to celé trefuje do fenoménu Talk Show a díky překvapivějšímu příběhu to nenuní ani chvilku. Těžko bych dokázal vyzdvihnout nějaký exkluzivní vtípek, spíše jsem měl po značnou dobu široký úsměv na tváři. Závěrečné čtení z Unexpected Journey nenechá jediné oko suché. Hodně potěší že soundtrack obsahuje kromě ohrané Firework od Kate Perry perlu v podobně Wind of Change od Scorpions. Ještě doteď si pamatuju co se mnou tahle písnička dělala na začátku 90. let. 70% (05.02.2015)

James Franco tam byl fakt hrozně divnej. Snažil se hrát blbce, ale prostě to nebylo vtipný a furt se strašně divně tvářil. Co se týče filmu, tak jsem se občas zagebil, ale čekal jsem větší bžundu. Ukousávání prstů bylo ale hyper. Škoda, že to zase točil Seth Rogen sám. Filmy, kde pouze hraje mi přijdou vtipnější. (29.12.2014)

Trapný a trapnější, tedy Vřed Rogen v židím tandemu s Emanem Goldbergem, jsou od svého vyhnisání na poli třeskutě vtipných holyúdských kokotmédií nejdokonalejším synonymem ubohého fekálního tumoru pro totální lopaty a mentálně postižené děti. U tohoto veledíla jim sice naštěstí kapku došla invence, tedy obvyklá směs řídkých hoven, čerstvého ejakulátu, zatuchlé menstruační krve a smradlavých zvratků, která je pro ty spousty dvouciferných kvocientů vždy tolik k popukání, a zbyla jen čirá esence ultimativní debility. Nicméně i tak se u toho každý divák s IQ nad 60, co nečichá těkavá rozpouštědla, musí strašně stydět a zároveň se děsit, s čím vším tu obývá Zeměplacku, protože je to tu v červených číslech. Jakási spravedlivá vyváženost však zůstala zachována, při tom dělání trapného čuráka z Kimčonguna (no chicht, chicht, hihň, hihň, hihň) nesobecky nezapomněli všichni zúčastnění především na sebe, a proto si myslím, že i celý ten humbuk kolem hakování studia a výhrůžek bombovými útoky je jen genitální píár a test, kolik se dá na takové nebetyčné pičovině vyrýžovat na internetách. Velký Satan se totiž nemohl celosvětově lépe zdiskreditovat a ukázat svou degeneraci než tímto oduševnělým způsobem. Já být severokorejským diktátorem, promítám tento skvost ostopéro ve všech lidově demokratických kinech a každoročně to vrazím na Vánoce do televize místo Mrazíka. Lid by to zajisté jednotně semklo v názoru, že takoví kokoti prostě opravdu nezaslouží nic jiného, než jaderně vybombardovat. (02.01.2015)