Mŕtve oči Londýna

Vůbec by mne nenapadlo, že z tohoto západoněmeckého krimifilmu z netradičního prostředí slepecké komunity se může vyklubat tak skvělá atmosferická podívaná. Žánrové vymezení na horor sice není úplně nejsprávnější, ale zároveň je na místě. Při pár momentech může člověku běhat silný mráz po zádech. Jediné, co lze vytknout a co je důvodem, proč nedávám pět hvězd, je přílišná komplikovanost děje a mezilidských vztahů. Vrahem tentokrát není zahradník, ale nevlastní sestra dcery zesnulé manželky zahradníhova bratrance z matčina kolena, jež si změnil jméno. Zkráceně řečeno, v takto podobném rodiném spletenci nelze uhodnout vraha ani omylem. Mrtvé oči Londýna jsou velmi dobrým snímkem, který je plný zajímavých postav a méně známých, ale dobrých herců (mezi nimi usměvavý vinnetouovský komediant Eddi Arent). Byl jsem velmi překvapen, jak to bylo na svou dobu působivé. Palec nahoru. (28.12.2011)

Koukat na zfilmované wallaceovky je opravdu radost. Navíc si myslím, že němečtí režiséři Alfred Vohrer a Harald Reinl opravdu uměli literární pojetí slušně převést do svých filmů. Ztvárněný londýnský vzduch obalen bílými mračny mlhy a noční děs záhadných vražd v černobílém provedení je příjemně napínavý. A tak, když o tom teď přemýšlím, tak na kvalitě filmu se podepsal i herecký ansábl. Nutno přiznat, že po akční stránce několik málo záběrů může působit poněkud archaicky, přesto vše tento starožitný thriller umí vtáhnout do děje. Doporučuji vřele všem příznivcům starších kriminálních filmů, rozhodně nebudete zklamáni. Ne nadarmo se říká, že Edgar Wallace byl skutečný mistr detektivního románu. Vlastně si nevzpomínám, že bych četl vyloženě nějak slabou wallaceovku. (11.02.2011)

Musím uznat, že jsem se u tohoto filmu skvěle bavil; mnohokrát jsem si mocně zahýbal s bránicí, to ale, bohužel, nebylo záměrem německých tvůrců. Nemám problém pochválit film, který vznikl v době, kdy se mí rodiče ještě ani neznali, tento snímek ale chválit nebudu. Po celou dobu jsem se nemohl zbavit pocitu, že sleduji jakousi alternativní realitu, v níž Hitler vyhrál válku, za to si ale můžu sám, prostě mi ta němčina v "Londýně" přišla vtipná, to ale nebyl hlavní problém. Horší bylo, že na mě film nezafungoval jako thriller (tím méně jako horor), protože mu chybělo napětí; příběh byl až zoufale předvídatelný a většina scén mě dokázala jen rozesmát (kromě těch, které tvůrci s tímto záměrem točili). Veškerá akce (no, akce...) byla zvládnuta velmi chabě a celá tahle záležitost na mě působila hodně laciným dojmem. Ale za nechtěný humor a velmi sympatickou dámu v nesnázích ty dva kousky přiklepnu. (15.10.2021)

Jsou lepší wallaceovky než tato. Např. od Vohrera Indický šátek a od Reinla Tajemný mnich. Tady jsem se - přiznávám - hodně nudil. Závěrečná třetina filmu ovšem upoutává pozornost zvýšenou akčností a hlavně zábavností. Ta je dána opravdu úsměvnou naivitou, s jakou jsou tu podány střety mužů zákona s padouchy, a samozřejmě nesnáze hezké dívky v nebezpečí. Tyto filmy mají své kouzlo mimo jiné právě touto naivitou. Vzkaz Tahitovi: wallaceovky jsou dle mého názoru velmi špatná (podřadná) literatura, to co z některých dokázali západní Němci převést na filmové plátno, je lepší než Wallaceho spisy. (03.03.2011)

5/10 Tak totok je bizzar jak prase! Nemci toci brakovou detektivku z Londyna ;]] Uz prvni zaber, kde se mha da krajet maceto v ulicce, ktera je z (do) kopce ;]] se obejvuje hrmotna postava slepeho, ktery se pobybuje jakoby videl ;]] A toto predvede jeste v nekolika dalsich scenach. Pravda, jeho samotna namaskovana pritomnost muze slabsim povaham pusobit mokry mocit v gatich, ale ta vyprava a nemcina to cele shazuje o nekolik urovni nize. Sofistikovany zpusob topeni me docela potesil stejne jako Klaus, ktery toho hafo zahral bez toho, ze by otevrel hubu - nejspis kvuli nemu i predelali i titulky do krvave cervene ;]] (01.12.2011)