Sono Sartana, il vostro becchino

Carnimeo byl slušný režisér a druhej díl Paroliniho Sartany se mu poměrně vyvedl. Hlavně kamera je pěkná s řadou dobrých záběrů. Pak mě taky pobavila camea Mitchella a Kinskiho. Zápletka mi ovšem přišla strašně naivní a hloupá. Zřejmě není nad to si proti sobě poštvat největšího kosiče a detektiva západu Sartanu! Proč? Nevím, asi masochismus. Sartana ještě nedostal svůj ikonický knír a hláškama oproti dalšímu (a mnohem lepšímu) dílu docela šetří. Kompaktnost je narušena řadou drobných scének. Zase se vyprávění neobešlo bez partičky pokeru, kde Sartana machruje a samozřejmě má hned nejlepší možnou kombinaci. V takovém pojetí mě to vždy irituje. V dalším díle se už naštěstí podobná scéna nebere tolik vážně a je spíše parodická. Plus nějaké ty triky s kartama, tasení pistole z rukávu... Vyšetřování samotné se povedlo slušně zrealizovat, až v posledních 20-30 minutách začalo působit roztahaně. A ještě jedna perlička na konec - Sartana v celém filmu nepoužije kolt, jenom svojí malou čtyřkomorovou pistolku! V některých scénách to vypadá vážně pitomě. (16.05.2015)

Druhý z řady spaghetti westernů o sympatickém hrdinovi Sartanovi. Jedná se tak trochu o krimi, protože Sartana postupně odhaluje, kdo to na něj nalíčil past, kvůlí níž na něj byla vypsána odměna a je pronásledován lovci lidí. Chybí tu ústřední záporák, Sartana si své nepřátele podává postupně. Zápletka je celkem komplikovaná a svým způsobem na spaghetti western i dost sofistikovaná. Gianni Garko jako Sartana své charisma má, vyvedly se i některé vedlejší figurky. Klaus Kinski tu má menší roli, která však zaujme asi nejvíc. Hraje lovce odměn, který je charakterizován tím, že má děsnou smůlu ve hře. Jeho role je jednou z nejkladnějších z těch, v nichž se kdy ve filmu objevil. Giuliano Carnimeo se soustředil především na snahu o dynamičnost filmu, což se projevuje v akčních scénách, kdy se kamera snaží doslovně sledovat pohyb padajích těl - působí to zajímavě, ovšem zpracovat to šlo ještě o něco profesionálněji. Ještě asi překvapí scéna s hracími automaty; pochybuji, že by se kdesi na jihu USA na přelomu 19. a 20. století opravdu vyskytovaly v takřka dnešní podobě - to ovšem nemyslím jako výtku, jedná se o originální nápad, kterých je v tomto žánru vždycky třeba. (30.08.2006)

Pozor, Sartana tu má dvojníka. Hledá ho celý film, až na konci nevíte, kdo je s kým a proč. Aby se v tom vyznal detektiv Hercule Poirot. Při první přestřelce to dunělo jako při Stalingradu. Tucet chlapů střílí na jednoho, postupně klesají k zemi a tomu jednomu se nic nestane. Jak to ti hrdinové dělají, do Prčic. Nemyslíte, že to s těma kapesními hodinkami ve westernech už přehánějí? No, zdá se, že v té době to byla móda. Co jsem se naučil... Jak se dá mučit ruletou. V rámci žánru za 3. (01.06.2017)

I po výměně režiséra je podobnost s prvním filmem značná. Vrací se Klaus Kinski, sice v úplně jiné roli ale i tak se to počítá. Mihne se tu i Gordon Mitchell, ale nejdůležitější je samozřejmě Gianni Garko jako Sartana. Ten ve své životní roli předvádí jistější a tím i lepší výkon než poprvé. Díky tomu je tohle pokračování o něco lepší než jednička. Stále ve filmu spatřuji určité neduhy, ale přiznávám se, že mě Sartana začíná bavit čím dál tím víc a jsem hodně zvědav, co ještě v dalších filmech předvede. (24.07.2023)

Několik momentů je vynikajících a Sartana coby MacGyver Divokého západu mne pobavil asi nejvíc. Také některé hlášky se povedly. Ani to detektivní pátrání, kdo se za Sartanu vydával, není zcela marné. Sartanův společník je velmi dobrý. Ale mezi tím vším je tuna vaty a zbytečností, a tím film ztrácí dech, tempo i onu zábavnost. (24.03.2013)