Réžia:
Marco BergerScenár:
Marco BergerKamera:
Tomás Pérez SilvaHudba:
Pedro IrustaObsahy(1)
Martin (Mateo Chiarino) se po letech vrací do rodného města, ale zjišťuje, že nemá kde bydlet, a tak se nakonec musí uchýlit kamsi do lesa a snaží se sehnat peníze vykonáváním pomocných prací. Jednoho dne se takto dostane k Eugeniovi (Manuel Vignau), který mu nabídne práci na opravách domu svých příbuzných. Oba zjišťují, že se znají již z dětství. Jejich společně trávené chvíle se začínají odrážet ve stále rostoucí vzájemné náklonnosti. (Stanislaus)
(viac)Recenzie (18)
Výtečně natočený komorní příběh o touze a nesmělém hledání spřízněné duše. Vynikající sugestivní hudba, minimum dialogů, a přesto strhující snímek, kde hlavním hrdinům nepřestáváte držet palce. Křehkou nostalgii oživuje zvuk argentinského venkova a horko, které umocňuje napětí příběhu. Jeden z nejlepších gay filmů vůbec. ()
Hawaii je zvláštní snímek s osobitou atmosférou a bez většího obsahu slovních projevů:) Účinkují v něm borec, který mi po celou dobu sledování připomínal mužskou verzi Alison Lohman a týpek s brýlkama, kterému chyběla už jen jizva na čele:) Hawaii je nostalgická, mlčenlivá, zajímavá, artová s příjemným hudebním podkresem. ()
V podstatě jenoduchej film o dvou postavách odehrávající se v domě a jeho blízkém okolí, málomluvnej, plynoucí v pomalém tempu, krásná i když poskromnu použitá hudba, moc dobré herecký výkony, mezi oběma muži to skvěle funguje a na to, že tam k žádné erotice nedojde, se autorům podařilo vytvořit docela dusno. Mě to rozhodně nenudilo. Hezkej příběh, zajímavě a dobře natočenej, k dokonalosti mu ale trošku něco chybělo. Jeden u mých top5 gay filmů. ()
Hawaii je v mnoha ohledech hodně minimalistický film, jelikož je omezen na malý prostor, ve kterém vystupují (až na pár scén) prakticky jen dvě postavy a spíše než dialogy jsou v popředí pohledy kamery na hlavní protagonisty. Někteří tvrdí, že to byla nuda, mě však tento snímek zaujal svou skromností, pomalostí a stydlivostí. Milé argentinské překvapení v podobě filmu, jehož děj plyne pomalu k uspokojujícímu závěru. ()
Hawai svojím spracovaním skutočne v mnohom pripomína jeho predchodcu, teda film Plán B. Typický režisérsky rukopis Marca Bergera je výrazne citeľný aj v tomto filme. Neviem sa však popravde rozhodnúť, ktorý z týchto dvoch filmov sa mi páčil viac. Plán B ma oveľa viac oslovil príbehom a svojou osudovosťou. Tu je ten príbeh menej výrazný, ale zasa je tu menej pre mňa rušivých scén v spracovaní. V oboch je veľa krásnych momentov, ktoré nie sú častokrát čitateľné v danom momente, ale až neskôr v priebehu filmu alebo vám "docvaknú" až po jeho dopozeraní.... Hawaii teda nakoniec odo mňa dostane 4* za tú vycibrenejšiu formálnu stránku. ()
Reklama