Indická šatka

Vzpomínám, že jsem to viděl ještě za socialismu (česká televize jej dávala 24. 8. 1979 ve 22.15 hod), kdy se mi nejvíce líbila pasáž, jak Sir Hodbridge promítá diapozitivy s "divokými zvířaty". Indický šátek patří k lepším wallaceovkám, ale přece jen tu trošičku chybí tempo, smysl pro gotizující atmosféru starého zámku i vhodnější výběr herců, tak jak to uměl Harald Reinl (např. Tajemný mnich). Pravda, spatříme tu výrazné herce jako Klause Kinského, E. Flickenschildtovou či S. Schürenberga (škoda, že nedostal tento distinguovaný postarší gentleman více prostoru), ale bohužel byly tu značné rezervy ve výběru postav "pěkné dívky" a "neohroženého klaďase". Prostě, k pitoresknosti chybí Karin Dorová, Lex Barker nebo alespoň Joachim Fuchsberger. Jinak Hans Clarin jako jednostranně nadaný klavírní virtuos s pohledem šílence byl vynikající. Ve filmu zazní ukázky Chopina, Čajkovského, Beethovena... (14.05.2010)

Velmi zdařilá detektivka ala Deset malých černoušků, která navíc obsahuje slušnou dávku ironie (kumulovanou zvláštně v postavě Bonwita); divák si chvílemi není jistý, zda jsou některé scény myšleny vážně nebo parodicky. A já osobně bych se možná bavil ještě více, kdyby se mi při sledování podařilo dříve naladit na způsob humoru. Navíc jsem díky Indickému šátku pochopil, odkud se vzal nejeden z prvků připomínaných ve Vraždě na večeři. Úsměvný konec už je jen pouhou třešničkou na dortu tohoto zdařilého 4*-vého počinu. (13.04.2013)

Temný gotický zámek, venku bouře, uvnitř spletité tajné chodby... černý pavouk, starý indický šátek a jedna rafinovaná závěť... série záhadných vražd a vyšetřování může začít. Moje druhé setkání s Heinzem Drachem coby vyšetřovatelem anglického střihu nakonec dopadlo i možná lépe, než minulý měsíc v předchozím kousku Der Zinker. Občasné pomrkávání celého filmu k menší parodii mi v případě brakové detektivky rozhodně nevadilo a po skvělém rozuzlení + následní série závěrečních vtípků jsem se rozhodl tentokrát zaokruhlit mé hodnocení směrem nahoru k slabším 4 hvězdičkám. Jen mě trochu překvapuje, že zatímco v Československu jsme ve stejnou dobu stvořili majora Kalaše, kriminalisty Líbala s Tůmou, legendárního Pacínka a další dnes již legendární postavy krimi žánru na domácí scéně, v Západním Německu sahali tvůrci filmových detektivek celá 60. léta po cizím dílu britského autora. Čímž zpětně v mých očích tvůrci soudobých československých kriminálek s ryze původními náměty ještě více stoupli. [75%] (29.07.2021)

Je to takové příjemné setkání se starým zámkem v Anglii a dobrou starou klasickou detektivkou. Upřímně řečeno, jedno se tomuto filmu nedá upřít. Nevšední černobíle navozenou atmosféru a krásnou hudbu. Západoněmeckým filmařům se kdysi podařilo vytvořit několik dobrých wallaceovek, které jsou a byli vždy vděčným námětem pro film. Pravda, díky stáří filmu je napětí filmu jaksi zlehčené, ale může být útěchou, že jde o film slušné kvality. A kdo má rád německé herce Eddi Arenta z filmových mayovek nebo démonického Klause Kinského, tak už proto stojí za to film vidět. A ještě něco. V roce 1933 byl vydán u nás Indický šátek v edici detektivní literatury pod názvem Poděšená lady a žádné opětovné vydání se již nekonalo. Při troše štěstí se dá sehnat v antikvariátech. Nemluvě o tom, že kniha je samozřejmě lepší. (02.10.2010)

Pěkně pitoreskní, vražedný spektákl. Je otázkou, zda je to vůbec detektivka. Velký detektiv zcela chybí, ten samozvaný má pramalé úspěchy, všichni podezřelí jsou mu postupně mordováni a vraha nakonec eliminuje věrný psík . K tomu všechny ty romantické kulisy-staré sídlo, tajné chodby. Spíše ještě morytát s názvuky gotického románu než detektivka. Tomu nakonec odpovídá i zpracování, které snad i v roce 1963 muselo vypadat staromilsky, spíše jako film z let čtyřicátých. Právě to však přispívá ke kouzlu tohoto filmu, podobnému kouzlu očtených sešitků brakové četby nalezené v kufru po dědečkovi. . Přitom je celý příběh tvůrci samými trochu shazován-komickými vložkami Eddiho „Motýlkáře“ Arenta jako ultrakorektního britského sluhy a konec konců i samotným závěrem. Prostě celý film se vůbec netváří vážně, sám se prezentuje jako krvavé pimprlové divadlo. Pěkné obsazení rolí staré lady a jejího šíleného syna, potěší i Klaus Kinski. K dokonalosti opravdu chybí, jak zde uvedl Mariin, lepší „kráska v nesnázích“ a lepší „velký klaďas“. (04.07.2010)