More a hmla

Ze začátku to vypadalo jako solidní sociální drama, chudí námořníci obtížně přežívají, loď jim stárne, je stále víc problémová a v sezóně se jim nedaří.. Kapitán, vehnaný nedostatkem peněz do pašování, kývne na nezákonný převoz lidí a tím roztočí kola osudu.. Snímek se pak přehoupne v hutné a temné psycho a já jen s očima dokořán sledovala, co se na té rybářské lodi stalo (tedy asi).. Mrazivá záležitost.. (15.03.2021)

Dráma, ktorá sa v polovičke pretavila do slušného thrilleru a ja som sa nestačila čudovať. Veriť, či neveriť. Pravda, či lož. V každom prípade to má dosť dobrú atmosféru, výpravu a kameru. Je to vlastne celkom smutný príbeh o tom, čoho všetkého je človek schopný vo vypätých situáciách a čo všetko sa v ňom skrýva. (28.08.2015)

Klasická Kórea, kedy formou prezentovania charakteru postáv takmer dokonalú nudu v úvode, z ničoho nič vystrieda nie len myšlienkovo zvrátený nárez. Zrejme by sa tomuto thrilleru dalo vytknúť kadečo, pričom najmä v záverečnej tretine sa divák pristihne pri myšlienke, či by naozaj až takto mohlo všetko dopadnúť, no keď sa Vám podarí prižmúriť očko, pohltí Vás celkom slušné psycho. Samotné hodnotenie zatiaľ za štvorku, aj keď od trojky neprekonáva žiadnu mimoriadnu vzdialenosť. (07.02.2016)

„VŠICHNI JSME NA STEJNÝ LODI…“ /// Bylo, nebylo. Ryby přestaly bejt zlatým dolem a když si chce chudák námořník vydělat na moři, nezbejvá moc možností. Naštěstí lidí je jako sraček (no dobře, víc než ryb…), takže příležitost propašovat do země levnou pracovní sílu, udělá z posádky ne zloděje, ale pašeráky. Ovšem bacha! Takový pašování imigrantů není žádná prdel!... Drama, ve kterým je těžko někomu držet palečky (svoje debile!). A přestože takovýhle „rybaření“ dokáže bejt pěkná řezničina, zřejmě si svýho voblíbence v týhle partě čuráků, přece jenom nejdeš. Drama se mění v thriller způsobem, jakej zvládaj jen korejští filmaři s náběhem na ADHD (nebo jinou poruchu) a jestlis už dávno rezignoval na vodlišnou mentalitu, klidně bouchneš 4*! Páč je to fajn námořní drama, který by vocenila i posádka z loďky Andrea Gail. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou divadelní hru z roku 2007, která je inspirovaná skutečností, neznám. 2.) Baví mě, když místo ďábla „úřaduje“ ženská. 3.) Na cizinecký potřebujem vysvětlit imigrantům, proč je to doma nejlepší. 4.) Thx za titule ,,langi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (28.05.2015)

Scenárista Sim Seong-bo stál u zrodu jednoho z nejzásadnějších a nejlepších korejských filmů, přelomových a pro mnohé i průlomových "Vzpomínek na vraha" režiséra Bonga Joon-hoa. Po deseti letech, kdy jeho filmografie překvapivě zela prázdnotou, se vrátil díky produkční záštitě Bonga nejen novým scénářem, ale i vlastní režií. Na rukopis tvůrce upozorňuje již důmyslné evokování doby děje, které stejně jako ve "Vzpomínkách na vraha" probíhá skrze dobové paradoxy a absurdity - v tomto případě v nejrůznějších detailech, ale i doslovně připomenutý rozpor, že jihokorejští rybáři, na které doléhají sociální a existenční problémy doby mezinárodní finanční krize přelomu tisíciletí, se z nouze uchýlili k pašování ilegálních emigrantů, kteří naopak do Jižní Koreje směřují ve vidině vyšších platů a zajištění svých rodin doma. "Mlha nad mořem" na jedné straně vykazuje řadu paralel s Bongovým "Snowpiercerem", nicméně oba filmy zůstávají zásadně odlišné a zcela osobité. Oba se odehrávají na uzavřeném prostoru (vlak, loď), který je obklopen živly a kde se sehraje sociálně motivované drama a vzpoura. Zatímco "Snowpiercer" ale předkládá alegorii, kde hrdinové nahlídnou všechna patra společenského statu quo a jejich cílem je převrácení, či dokonce svržení hierarchické pyramidy, "Mlha nad mořem" představuje realistické drama, kde sociální systém a kapitalismus na postavy přímo doléhají, ale ty nemohou ze své pozice tlakům jakkoli vzdorovat. Tomu ostatně i odpovídá formální zpracování, kdy Bongův film charakterizuje pohyb po přímce zosobněné vlakem, zatímco Simovo drama se odehrává na jednom prostoru, potažmo se točí ve spirále tří provázaných jevišť - prosvětlená a teplá strojovna, šedá paluba vystavená živlům a temně zlověstná chladící komora na ryby. Na nich pak bravurní scénář rozehrává myšlenkově i emočně vypjaté drama, kde morálka naráží na strach o existenční budoucnost a posléze i prosté přežití. Skvělé úvodní rozkreslení charakterů předjímá, že zde nepůjde o žánrový střet dobra a zla či ideálů a egoismu, ale naopak o obraz obyčejných lidí, kteří se ocitnou v krajní situaci. Ta je příznačně natolik extrémní, že jedním z úniků se stává šílenství, které přichází ne v reakci na nějakou temnotu lidské duše či absolutní zlo, ale coby opozice k činům konaným s naprostou racionalitou v patové situaci tváří tvář existenčních obav o to, jaké následky by vzniklá situace měla pro vlastní titěrné životy rybářů. Proto také finále filmu, které by jinde vyznívalo nastavovaně, doslovně několikrát odpírá prosté a jednoznačné uzavření nějakým happy endem, protože ten prostě není možný, neboť prožité události a především poznání o lidské podstatě navždy zůstanou rezonovat v přeživších. A to samé platí i o divácích a jejich zážitku z filmu. (07.12.2014)