Divočina

Cheryl se vydala na hodně dlouhou cestu, kterou spojila s určitou sebereflexí a já jí fandila až do samého konce. V úvodu obsahu se píše: "Každý z nás má chvíle, kdy se cítí mizerně, má všeho plné zuby a všechno se kolem něj hroutí." Já s těmi slovy souhlasím, jen doufám, že nemusím jít tak dlouhou trasu a že najdu tu odhodlanost jako ona, abych si na konci mohla obrazně i já říct : "NAŠLA JSEM SI VLASTNÍ CESTU Z LESA." Reese Whitherspoon byla velmi dobrá volba a já to malé tintítko s tak obrovskou batožinou z celého srdce obdivovala. (10.02.2015)

Konvenční cestovatelské drama o hledání sebe sama, které Jean-Marc Valée dovede po většinu času nakopávat zajímavými flashbacky. Ty rozvíjejí několik tematických linií, které se soustřeďují u magnetické Reese Withespoon. Její proměna z ustrašené novicky, která neuzvedne vlastní krosnu, v královnu PCT, je prožitá tak působivě, že člověk opomene i balancování na hraně kýče, trochu diletantský symbolismus a natahovanou poslední třetinu. Ne že by tomu "knižnost" Hornbyho scénáře pomáhala k vyslovené trvanlivosti a hloubce, ale jako příjemný spirituální trip nádhernou krajinou na jeden večer naprosto ok. (06.03.2015)

Snímek se umí dostat do hloubky, ale ve filmu pyšnícím se názvem Divočina by divák možná očekával nějakou divočinu, medvěda, nebo alespoň okamžiky pocitu úplné samoty, zoufalství, bezvýchodné situace a la Bear Grylls .. prostě něčeho, kvůli čemu se lidé bojí na PCT vydat. To mi ve filmu chybělo. O tříměsíčním tripu jsme se vlastně skoro nic nedozvěděli. Příště víc dobrodružství a míň z její nechutné minulosti, díky! (01.03.2015)

Nedávny brat The Way od Emilia Esteveza, v ktorom otec podniká túru za hľadaním mŕtveho syna, ma chytil viacej. Mal zaujímavejšiu interakciu medzi postavami, ktoré na ceste hlavný hrdina stretol. Wild obsahuje niekoľko fajn scén, má príjemne outdoorovú atmosféru a Reese je držiak. Ale flashbacky, vykresľujúce vzťahy s postavami jej minulosti nie sú motorom filmu, akým by chceli a mali byť. V tom bol flashbackový život Arona Ralstona v 127 Hours oveľa silnejší a v konfrontácii so situáciou, ktorú hlavná postava aktuálne riešila, ma úplne pohltil. Napriek tomu je ale Wild stále dobrý film, na tri a pol a hviezdy. (07.03.2015)

Život je cesta a cesta je život. Úžasný příběh, který ve mně velmi intenzivně dozníval ještě několik dnů. Film, který, ač je na první pohled rozvláčný a svým způsobem monotónní, mě dokázal během několika minut zcela pohltit a umožnil mi tak velmi intenzivně prožívat většinu emocí, kterými přetéká v každém okamžiku, ač to třeba při letmém pohledu není patrné a na plátně se vlastně nic moc neděje. Naposledy jsem myslím podobně intenzivně prožil před lety Madisonské mosty, kdy jsem po skončení filmu zůstal sedět v kině ztuhlý, hluboce pohnutý intenzivním prožitkem a neschopný jen tak vstát a vyjít ven z kinosálu. Nádherný příběh o cestě na dno a zase zpátky, o hledání pevné půdy pod nohama, o ztrátách, které nelze nahradit, o cestě za vlastní záchranou. Téměř v každé scéně mě dokázal oslovit a zabrnkat na struny mých vlastních tužeb i jizev, které jsem cestou životem nasbíral. K tomu všedmu nádherná příroda, která láká obout pohory a vyrazit, a výtečné herecké výkony Laury Dern a Reese Witherspoon, která mi umožnila dokonale duševní souznění s její postavou. Zkrátka, i když to tak možná mnozí cítit nebudou a bude to pro ně jen další z řady průměrných filmů, pro mě je Divočina okamžitá srdcovka a v tuto chvíli nejspíš osobní film roku. (16.05.2015)