Lord of Tears

James po matkinej smrti dedí obrovský majetok. V poslednej vôli zanecháva aj dopis s odkazom, v ktorom mu zdeľuje, aby sa do rodinného sídla nikdy nevracal. James spočiatku nechápe, no príchodom noci si mu začínajú vynárať spomienky na mýtickú bytosť, ktorá ho v detstve prenasledovala. Kto je záhadnou postavou s tvárou sovi? Odpoveď na svoju otázku nachádza na mieste, kde vyrastal. Zaujímavo zvláštne, avšak amatérsky, za pomoci slabučkých, nepresvedčivých, "dobrovoľných" hercov natočený, nie veľmi výrazný, priam nudný "vraj" horor, ktorý z prvkov tohto žánru neponúka takmer nič. Tie lacné triky by som ešte, ako-tak dokázal tolerovať, ale pár scén s hudobným doprovodom ma skutočne, "neskutočne" otravovalo, až otrávilo natoľko, že bez milosti strestávam tento omyl, pod obraz "Boží". Keď sa objavila scéna postávania na šutry, ala Titanic, v kombinácii s "Vreskotom", tak som som to vzdal. Pustiť len v prípade, ak ste už dlhú dobu neboli v kabinete školníka, a nedokážete ukojiť potrebu opätovného pohľadu na vypchatého "vtáka" s neostrihanými nechtami - 25%. (03.07.2014)

První polovinu jsem měl chuť napálit nekompromisní odpad, protože tak nudně dlouhou a nezajímavou pseudo-artovou debilotinu jsem dlouho neviděl. Ale po scéně v lese, kdy se Moloch odhalí ve své plné kráse, se to konečně aspoň trochu rozjelo. Původně jsem chtěl dát tři, jenomže to bylo amatérský jak polovina videí z RedTube a kameraman zjevně navštěvoval místo školy svojí spolužačku. Takže silnější dvě hvězdy, díky skvělý atmosféře v druhý polovině a díky Molochovi... a to jsem ještě hodnej. (11.08.2014)

Těžký film, který mi hlavně ze začátku připomněl svou formou, pojetím i neurčitostí loňskou krávovinu Pole v Anglii. Tady je výsledek podstatně lepší a stravitalnější, i když hurá teda z komplexnosti pointy rozhodně z oken nehulákám. Celý děj je jakýmsi stihomamem, odehrávajícím se na odlehlém, typický ostrovním venkovském sídle, přičmež duet hlavních hrdinů doplňuje stréc sůva, ze kterýho jsem měl místama plný trencle. A nejen z něho. Závěr podá divákovi jakýs takýs rozuzlení, které pointou není nijak děsivé, což ale lze říct o formě, která zakončení provází. Když Ubečenýho pána označím za artovku, snad vás dostatečně odradím od očekávání "dobrého hororu". Najdu-li se chvílu v budoucnu, tak si toto pustím ještě jednou s titulkama a hromadou silnýho matrošu. 50% (25.06.2014)

Víte jak se těšíte jak malý na nějaký film a nakonec zjistíte že to byla ztráta času a nápadu? Tak to přesně je tenhle film. Tohle byl dost možná můj nejsledovanější horor na který jsem čekal a nakonec z toho vznikla nuda. Uznávám že atmosféra tu je sem tam silná ale těch 100 minut je naprosto šílených. Owl man je geniální "monstrum" ale tady je silně nevyužitý. Noční scény kde se má něco dít tak se neděje nic. Bohužel kromě owl mana a sem tam atmosféry se bohužel jedná o podprůměrnej horor který mě nejen zklamal ale i naštval. (14.07.2014)

Lord of Tears má v sobě obrovský potenciál, který však ve výsledném dojmu nevyužil všech svých možností. Máme tu ty nejlepší hororové ingredience, které zadělaly dokonalé základy pro stavbu příběhu. Owlmana, pošmourné počasí, zatažená obloha, zimní období, pochmurný les, holé větve stromů a především ponurý starý barák stojící kdesi uprostřed ničeho. A samozřejmě jakési podivné trauma z dětství. Hvězdou snímku je pro mě Lexy Hulme. Hned, jak se poprvé objevila na scéně, jsem si říkala, že mi na ní něco nesedí. Jakoby něco skrývala za maskou. Co v tom domě vlastně dělá a proč je tak staromódně oblečená? Vysvětlení se divákovi dostane v závěru filmu, kde se věci začnou vyjasňovat a začnou dávat nějaký ten smysl. A právě v ten okamžik, kdy se nám objasní pointa, dostává Lexy Hulme svůj největší prostor. Tedy, tu děsivou část prostoru. Pro mě byla úžasná. Nedostatky "Pána slz" tkví v jeho jakoby amatérském zpracování a nedostatečném rozvinutí příběhu. Jinak ale atmosféra jistí vše to, v čem snímek vyniká. (08.11.2014)