Kanodžo wa uso o aišisugiteru

Průměr. Trošku prdlá holka se zamiluje do skladatele písniček známé kapely, pak již následuje až ukrutně nereálné množství náhod a nepříliš uvěřitelných zápletek, celý děj působí příliš kostrbatě a vykalkulovaně, herci nepředvádějí vysloveně oslnivé výkony a veškeré dění postrádá nápad a poutavost, to samé platí i o písničkách jež se ve filmu vyskytují. Jako hudební snímek to selhává, jako romantika vlastně rovněž, dramatická část též neosloví, takže ač se na to koukat dá, za zmínku to příliš nestojí. (28.09.2019)

Je to dosť dobrá hudobne ladená romantická dráma. Má celkom dobrý príbeh o talentovanom skladateľovi piesní v úspešnej skupine, ktorý sa po nezhodách s producentom stiahne do úzadia, pričom o popularitu vôbec nestojí a tak je jeho skutočná identita verejnosti neznáma a raz sa do neho na prvý pohľad zamiluje mladá stredoškoláčka, ktorá miluje hudbu, preto je aj speváčkou v amatérskej skupine, lenže svojej novej láske to kvôli jeho postoju tají. No keď jej skupinu objaví producent, túto šancu si ujsť nenechá a tak oboch čakajú nielen prekvapenia, ale aj iné problémy. Spracovanie sa mi páči, jedine ešte spočiatku som z toho nemal najideálnejšie pocity, hlavný hrdina mi prišiel až moc zvláštny, kvôli čomu som si k nemu nevedel vytvoriť postoj, jeho nová priateľka sa mi zase zdala až moc naivná, pričom aj ich zoznámenie sa mi zdalo až moc obyčajné a navyše ani tento typ hudobnej scény moc neobľúbujem, ale aspoň z toho bolo po viacerých stránkach cítiť potenciál do budúcna. A našťastie po tej úvodnej dvadsaťminútovke som sa na to naladil, k obom postavám som si už vytvoril vzťah, pričom obzvlášť hlavný hrdina pôsobí dosť netradične a tak som bol zvedavý, ako sa bude jeho postava vyvíjať a navyše viacero ich spoločných scén má skutočne perfektné čaro. Tiež mi až prekvapivo dobre sadlo zasadenie deja do hudobného biznisu, za čo môže aj to, že sú do neho odlišným spôsobom zapojené obe hlavné postavy. Tiež je tu viacero zaujímavých prvkov, ktoré to dosť osviežia, pár scén sa mi veľmi páčilo, väčšinu času sa to nesie vo veľmi príjemnej atmosfére a tak ma to dosť bavilo. A páčil sa mi aj záver. Inak samotné hudobné vystúpenia ma tentoraz moc nezaujali, ale aspoň tie menšie scény majú svoje čaro. Herecké obsadenie je celkom slušné, sympatický hlavný hrdina, jeho veľmi príjemná priateľka a ešte niekoľko zaujímavých vedľajších postáv prevažne z hudobného priemyslu. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, skvelá vizuálna stránka, plno záberov sa mi veľmi páčilo, výborná atmosféra, tu v rámci žánru ani nemám čo vytknúť. Takže nakoniec som aj spokojný, Liar and his lover žánru rozhodne hanbu nerobí, príjemný film. 75% (31.08.2014)

Na môj vkus mi tento film príde, že boli doňho vložené vcelku slušné peniaze, no scenárista z nich asi veľmi nevidel. Postavy mi často nedávali zmysel, prečo konali, ako konajú a aká je vlastne ich úloha v snímku. Nápad zaujímavý na hudobný rom-kom, prevedenie efektné, no napísané to bolo veľmi priemerne. (01.05.2017)

Když si pouštíte film, nikdy nevíte, jestli to bude další obyčejný film nebo vaše srdcovka. A tohle je ten druhý případ. Japonské filmy zas tak moc nevyhledávám, ale tenhle mě lákal hned, jak jsem se dozvěděla o jeho existenci. Částečně kvůli názvu, částečně kvůli posteru, kvůli tomu, že je natočený podle mangy a hlavně kvůli tomu, že k němu jsou kvalitní české titulky. Takeru Sató je první Japonec, co mě totálně okouzlil a mám silnou potřebu vidět ho ještě v něčem dalším. Příběh je nádherný, sladký, okouzlující a plný překrásné hudby. Pro mě zatím to nejhezčí, co jsem z Japonska viděla. 5* (13.08.2014)

Aki odešel z Crude Play chvilku před jejich debutem, vlastně ve chvíli, kdy při poslechu jejich CD přišel na to, že nehrají oni. Je znechucený, zničený a píše pro kapelu svých kamarádů ty nejlepší písně a tak Crude Play vládnou hitparádám. Právě jim vyjde nové album, když Aki na nábřeží potká Riko, která se do něj zamiluje na první pohled a tak jí Aki lže o tom, kdo je... Pěkné romantické drama z hudebního prostředí se spoustou krásných písniček a sympatickým obsazením. Takeru Sato si mě celkem nečekaně získal, i Sakurako Ohara, kterou už ale znám. Poprvé na mě docela příjemně působil Sohei Miura, přestože se mezi jeho fanynky každopádně ještě počítat nemůžu. Příjemné pokoukání a jedna z mála věcí z poslední doby, na kterou jsem se podívala i podruhé a stejně neztrácí lesk. Existuje ještě jeden a půl hodinové side story, které obsahuje deset krátkých příběhů, které vyprávějí z většiny vedlejší postavy tohoto dorama. Jestli se vám film líbil, tak doporučuju i tohle - žádná extra pecka to není, spíš jen takový příjemný doplněk. (11.01.2016)