Macbeth

Velmi přesvědčivé, literární zpracování. Ještě teď mi při pomyšlení na něj naskakuje husí kůže. Co člověk všechno udělá, při nezkrotné touze po moci, to předvádí, (opět) skvělý Michael, v celé své herecké kráse. V příběhu, starém několik set let, ale dovolím si tvrdit, že pro lidstvo,(bohužel) neustále aktuálním. A k tomu ta hudba a ty nádherné přírodní scenérie…., nezapomenutelný zážitek. (01.02.2016)

Třebaže vizuálně, hudebně a herecky je Macbeth perfektní, není to úplně to, co jsem původně čekal. Sice je to temný, depresivní a brutální, první a závěrečná půlhodina rovnou fenomenální, děj mezi začátkem a koncem ale těžce vázne na snaze vyobrazit Macbetha jako bezprecedentního narušenýho zmrda, kterej se nebojí pálit zaživa ženy a děti (scéna úvodní, zrada v lesích, upálení a scéna finální jsou jednak naprosto fantastický a jednak důležitými pojítky mezi nudnějšími místy). Ono ač zajímavý to je bezesporu, diváka film skrze veršovaný scénář právě v polovině filmu dost sere a to kvůli minimálnímu ději. Pokud ale studio nebude přílišně režisérovi kecat do práce, bude Assassin's Creed neskutečná pecka! (28.01.2016)

Nebýt té kratší stopáže, která do jisté míry poškodila uvěřitelnost a vývoj charakterů a taky sem tam způsobovala ne úplně plynulou návaznost scén, mohl to být jeden z filmů roku. Protože jinak je tato adaptace sice díky přesnému citování Shakespeara hůře stravitelným, ale stále aktuálním a obsahem i formou atmosférickým a audiovizuálním uměním, kombinujícím drsné středověké mocenské intriky s nádhernými skotskými scenériemi, výborné herecké výkony s perfektně fungující kamerou, hudbou i střihem, divadelnost a lyričnost se syrovou výpovědí o rozpadu mysli a pomíjivosti moci. Pomalé, tíživé a věky lehce přesahující až do dnešních dnů. Téměř každý obraz hodný zarámování, Fassbender a Cottillard (kterou normálně nemám příliš v lásce) excelující v každém hnutí obličejového svalu, v každé replice. (04.03.2016)

Stalo sa to, čoho som sa obával. Áno, je to tak, je to Macbeth na plátne. Čiže Macbeth rozprávaný rečou divadelnou, čo sa týka dialógov, a rečou filmovou, čo sa týka vizuálu. No a mne tento dvojí prístup nesedí. Ten vizuál je nie nepodobný Scottovmu patetickému a ultraprefiltrovanému prístupu v Kráľovstve nebeskom, lenže ten doprevádzalo slovo relatívne prirodzene hovorené. Tu tomu tak nie je, sledujeme divadelné herecké prejavy. K tomu epické zábery škótskej prírody a postupom času, ako pribúda krvi na rukách Macbethových, tak sa farbí do červena aj škótska obloha. Pátos kvapká z plátna jedna radosť, až ho nerozoznať od depresívnej atmosféry. Pri sledovaní Wellesovej adaptácie som si hovoril, že raz by som si len tak pozrel nejakú súčasnú verziu, kde by som sa mohol pokochať záverečným desaťtisícovým nájazdom anglickej armády. Kurzel nám takýto ústupok mainstreamu nedopraje, ale skutočný zmysel tohtoročnej aktualizácie mi jeho film nedokázal. Alebo ako hovorí Robo Roth, načo si dokazovať, že niečo, čo funguje na divadelných doskách, bude fungovať aj na plátne. Jedine že by Macbeth odrážal súčasnú politickú situáciu vo svete, ale na nič som neprišiel. 70% (30.11.2015)

Prvá štvrťhodina je úchvatná. Divadelné poňatie filmu neskutočne sedí, každá scéna je precízna, každá replika dôležitá. Dráma plná zla, neistoty, strachu a rozpadu. Dráma o šialencovi a vrahovi, ktorému som vďaka bezchybnému Fassbenderovi držala palce a vždy sympatickú Cotillard nenávidela. Nenapadlo by ma, že sa dnes môže niečo takéto natočiť. (28.01.2016)