Rodinná oslava

Tak to bola psycho paráda. Dejová linka niečo vyše polhodinky nejak zvlášť neoslovila, ide o nezáživné sťahovanie postáv do hotela, predstavenie ich základných povahových obrysov a prípravu oslavy. Aj keď je atmosféra už od začiatku nasiaknutá istou predtuchou blížiacej sa búrky, nešlo o nič svetoborné. Už som pomaly začal v duchu nadávať, že čo to je za nudnú vtákovinu, myslel som si, že pozerám nejaké video zo stužkovej. Logicky sa dostavila rozladenosť, pretože zlá severská dráma, to je pre mňa zatiaľ niečo výnimočné a naozaj raritné, ale potom páni, potom prišla zmena a dočkal som sa svojej odmeny. Od príhovoru najstaršieho syna sa snímok preklopí do ťažkej, surovej drámy s postupnou kryštalizáciou psychologickej stránky charakterov hlavných postáv. Hotová dramaticko-psychologická balada. Päť hviezd nedávam iba kvôli prvej tretine, ktorá mi nesadla tak ako zvyšok filmu. To je však len môj subjektívny pocit, celkový dojem je aj tak vynikajúci. 89/100 (18.06.2014)

Není nad upřímnost, zvláště v případě nepřikrášleného rodinného videa z velkolepé oslavy, na kterém si dal dostaveníčko ukázkový materiál pro diplomovou práci psychopatologa, s abecedním seznamem abnormalit duševního zdraví, z kterého je vyjmut jen Christianův přítel Šíša, neboť je imaginární. Hosté mimo příbuzenstvo jen nesvéprávně doplňují kulisu Klingenfeldtovic minimalistické hry na pravdu za odkrytí charakterových zákoutí a já mohu jen říci: Dogma 95 - do smrti dobrý... (18.04.2013)

Námět o rodinné oslavě, kde se najednou začne všechno kazit zněl slibně. Ale Festen se mi vůbec nelíbil. Vlastně jsem nepochopil smysl celého Dogma 95. Copak je větší umění když kamera je roztřepaná, obraz přešumělý a plný fleků, světlo a zvuk příšerný a v titulkách není uvedno jméno režiséra? Čekám, že mě ukamenujete, ale tohle jde naprosto mimo mě a opravdu se těším až Festen vypadne z imdb a csfd top. 30% (06.11.2010)

Hoteliér Helge má vše, o čem mohou obyčejní smrtelníci jen snít: rodinu, majetek, prestiž a coby člen Svobodných zednářů i neveřejný vliv. Pravda, dcera Linda si před pár měsíci vzala život, naštěstí zbývají tři úspěšní potomci, na které může být otec pyšný. Oslava 60. narozenin se má nést v duchu triumfu - nebo ne? Záhy to začne skřípat. Nejstarší syn Christien setkání vidí jako jedinečnou příležitost vypořádat se se svými démony a připomenout některé nepříjemné skutečnosti z rodinné historie. Fasáda počestné měšťanské rodiny začíná dostávat nebezpečné trhliny a i když se přítomní snaží zachovat tvář a dál hrát hru na občanskou bezúhonnost, napětí rychle houstne. Jako společenské drama funguje Rodinná oslava skvěle, i když na ten festival pokrytectví a bezohledného sobectví se místy kouká ztěžka. Forma mi ale nesedí. Nikdy jsem neměl rád rigorózní dogmata a to z dílny VInterberga a Larse von Triera nevyjímaje. Redukce filmových prostředků ve jménu čistoty a hlásání askeze je v mých očích krajně pochybná a je jen dobře, že oba pánové záhy svůj "slib cudnosti" porušili. Ruční kamera ve snímku je totiž nešťastná a vyloženě mě rušila při sledování, což není zdaleka jediný nešvar, který Vinterbergovi u Dogmatu 95 vyčítám. Celkový dojem: 80 %. (01.02.2021)

„Musíme ti pomoct trochu nahoru. Začni tím, že se dnes budeš chovat jako normální člověk.“ Rodinná oslava je místy zlomyslně zábavnou satirou, jindy zas mrazivě silným dramatem. S proslovem nejstaršího syna totiž vše začíná pomalu ale jistě houstnout, a postupem času bude ten chvilkový úsměv člověku tuhnout čím dál víc. Avšak nejpozději s výborným koncem nejspíš zase roztaje. Vinterberg mistrně tepe do všech těch příbuzenských sešlostí, které se navenek vyznačují oslavnými, vtipnými proslovy, nenucenou, rodinnou pohodou a americkými, srdečnými úsměvy, zatímco pod povrchem se často skrývá jen přetvářka, pokrytectví a kostlivci ve skříni. A v případě Rodinné oslavy se pan režisér navíc (i přes tu nadsázku a jisté hrocení) nijak zvlášť nevzdálil uvěřitelnosti, takže mu rád prominu ta místa, kde mu lehce docházel dech, a poděkuju slabším plným počtem. „Mami. Můj přítel Gbatokai…a to je moje maminka.“ - „Vítejte. Těší mě, že vás zase vidím.“ - „Ještě jste se nesetkali, to byl někdo jiný, mami.“ - „Ah…ráda vás poznávám.“ (09.09.2015)