Amores perros

Iñaritův debut dopadl na výbornou. Ukazuje zde svoje nadaní v nastolení té správné atmosféry, která dokáže vydržet až do konce filmu. Velmi depresivní film, který zřejmě neseene každém, mě však jo. Sice to není dokonáno úplně k dokonalosti jako v 21 gramech, ale přesto film ve vás zůstane dlouho. Musím pochválit také skvělou hudbu. Jednotlivé části jenž se na první pohled zdají naprosto neslučitelné, tak do sebe přece jen zapadnou a vytvoří film, který si musíte pustit....85%. (14.02.2016)

Tak tady jsem snad poprvé viděla pro mně nový způsob scénáře filmů. Spočívá v tom, že se děj například z několika míst jakoby vzájemně propojí. (08.07.2019)

Film, jehož trailer vyjmenovával (tehdy ještě neúplný) seznam ocenění z festivalů i od režisérských a jiných cechů, je vskutku dílem, které se nás dotkne. Přes roztříštěnou strukturu (ve srovnání s dalším Iñárrituovým filmem 21 gramů však nepříliš komplikovanou) budí Amores Perros v divákovi zájem o znázorňované postavy a spěje k tomu, že jakkoliv neradostné jsou jejich osudy, je čirou radostí sledovat takto vytříbený film. V dnešních dnech módní metoda prolínání několika příběhů, jež je spojena především se jménem Quentina Tarantina, ale již použil už třeba Noël Coward ve filmu Moře náš osud (1942), je v Amores Perros dovedena k nenápadné dokonalosti a jako taková může být označována za vzor, nikoliv imitaci. (16.08.2005)

Film Amores perros představuje snad všechna možná utrpení - agresivní psí závody, týrání žen i dětí, nenávist v rodině, loupežná přepadení, násilný sex, smrtelné autohavárie, vraždy na obědnávku, amputace nohy, odloučení od rodiny... A přesto, že se budete na konci cítit jako přejetí parním válcem, nevzdáte se úplně veškeré naděje. A možná že se budete dokonce cítit šťastní, protože i ta zkurvená smůla jednou musí vyprchat... Jak už tu několikrát padlo, jednotlivé části jsou dost nevyvážené - první je vynikající, druhá zpočátku nudná, ale má výborný konec a třetí taková normální. Jedinou podstatnou výhradu mám k názvu. Proč je kurva zrovna láska? Kdyby to bylo cokoli jiného, pochopil bych to - smůla, svět, lidé, náhoda... Ale proč zrovna láska? Láska je přece to jediné, co tyhle lidi mohlo spasit. (05.08.2006)

Prvý príbeh s Octaviom a Cofim je jednoznačne najlepší a vystačil by podľa mňa aj na jeden film. Čo však filmu podráža nohy je najmä druhý príbeh s otravnou modelkou(fakt som ju neľutoval...) a tretí tiež nebolo bohviečo. Ale tak na štyri hviezdy to stačí. (05.02.2007)

Amor = láska; perro = pes. A o láske a psoch je tento film. O naplnenej aj nenaplnenej láske v rôznych podobách, o psoch - miláčikoch svojich majiteľov, ale hlavne o chaose, špine a surovosti života v takom meste akým je Mexico City. Nerozumiem odkiaľ berú distribútori tie stupídne pomenovania, ktoré majú s originálnymi názvami pramálo spoločného. Posúvajú dokonca pôvodný význam niekde úplne inde. V snahe za každú cenu šokovať sú ochotní klesnúť i k vulgarizmom alebo zavádzajúcim názvom, akoby museli byť za každú cenu múdrejší ako autori. Neuvedomujú si, že týmto zásahom ničia pôvodné dielo. Ale nazad k filmu. Okrem kvalitného scenára a výbornej réžie, kamery a hereckých výkonov treba vyzdvihnúť aj hudbu, ktorá po celý čas dokresľuje celkovú atmosféru. Na filmovom plátne debutujúci režisér pomocou rôznych obrazov a alegórií ukazuje v akom svete v súčasnosti žijeme. Snímka akoby sa skladala z troch poviedok, ktoré sú však navzájom tak poprepletané, že miestami až tvoria neoddeliteľný celok. Z počiatočnej surovosti života (1. časť) sa spleťou životných príbehov dostávame až k mierne pozitívnemu finále. Každou časťou sa film zlepšuje a graduje. Všade nás sprevádzajú násilie, zúfalstvo, špina, opadané omietky a krysy. Samotné vnútro postáv a ich zmýšľanie sa Iñárritu snaží preniesť na správanie psov – zosobnenie majiteľových vlastností. Napriek úvodnej brutalite, ponižujúcemu postaveniu žien a všadeprítomnej beznádeji na mňa snímka nepôsobila depresívne, skôr naopak. Pripadalo mi to, akoby filmári skôr chceli vystríhať a nabádať k zmene, ako sa vyžívať v nechutnostiach. Každopádne strhávam jednu hviezdičku za násilie. Uznávam však, že sa režisér vyhýbal príliš naturalistickým scénam, aj keď kamera a strihači odviedli svoju prácu veľmi zručne. Preto je na mieste aj obvyklý oznam v záverečných titulkoch o tom, že pri filmovaní nebolo žiadne zviera zranené ani týrané. (26.02.2004)

Emoce, emoce a další hora emocí uprostřed špinavé reality. Amores Perros je dokonale napsaný film, překypující svíravou atmosférou, který vyvolá oční sprchu bez jakéhokoli citového vydírání. Herecké výkony jsou dokonalé a všechny postavy realisticky zachycené. Mozaika tří příběhů je skvěle propracovaná, nicméně není složitá a nepřehledná, což bývá klasický nešvar podobných filmů. Iñárritu odvedl perfektní práci a od zhlédnutí Amores Perros je pro mě geniem.. (08.02.2006)

Dokonalý film - má všechno (možná někdy až moc navíc). (29.05.2003)

Tři různé příběhy z různého prostředí prolínající se v jednom okamžiku automobilové havárie. Tři různé osudy postav , každá s jinými životními prioritami a láskami. Neskutečně silný film, který jsem si absolutně užil, výtky k druhé povídce nechápu, stejně jako ostatní dvě má své osobité kouzlo. Vskutku výjimečný filmový zážitek. (09.01.2005)

Prochazim se svym oficialnim nakupnim chramem a provedu pravidelnou letmou navstevu dvd shopu, jestli me tam neco v Popelka TM stylu netrkne do nosu. A presne to se stalo, letim ocima po obalech a tadaa napis "Laska je Kurva", wow, super nazev, tak to grabnu, prozkoumam to vic intimne a koukam, ze to natocil Gonzales Inarritu. Posledni co sem od nej videl bylo 21 Gramu, coz byl fantastickej stuff, takze to dal nezdrzuju a beru si to domu. Prestoze to ve finale tematicky neni uplne takove, jak by mohl nazev napovidat, tak se jedna o dalsi povedeny Gonzalesuv kousek, ktery nabizi ultra realisticky pohled do rozapadajici se urbanisticke spolecnosti z ruznych uhlu pohledu a variabilnich socialnich vrstev. Kvuli sve nekompromisni syrovosti, mestske spinavosti kombinovane s elementem chudoby nizsi tridy a hlavne asi i diky originalnimu zneni ve spanelstine mi to trochu pripominalo Cidade De Deus. Kousek, ktery je obecne silene prechvalovan a ktery me osobne vubec nesedl je tady podrcen timhle Amores Perros pocinem, ktery mi prijde minimalne o 2 tridy lepsi. 7/10 (30.10.2008)

Našlapaný snímek, který udělal současné mexické kinematografii jméno a zároveň iniciační dílo režisérova osobitého narativního stylu. Přesto se stopáž jeví jako trochu nadsazená, první část je úchvatná a dravá, druhá zase zaujme jemnou ironií a nadhledem, jakkoli se jeví zápletka absurdně, a očas z ní až mrazí, i když tempo již zde kolísá, a poslední část je ke škodě věci nejméně nápaditá, skoro až klasická a ani snaha uzavírat všechny načaté linie už v ní moc nebaví. Právě kvůli této sestupné tendenci mě více zaujal vyváženější a semknutější počin 21 gramů. (22.10.2010)

Gael García Bernal je frajer a i když je jeho postava taky pěknej parchant, má takový charisma, že bejt ženská, asi mě dostane. :-) Ale jinak? Že to není Hollywood ještě neznamená výhru, protože když je to místy pekelná nuda, často víte, co se stane za 10 minut nebo když Vám dojde, že to je vlastně jen prázdná bublina bez myšlenky, tak... no prostě znám i lepší filmy. A nezachrání to ani nadějnej Karel Marx jako bývalá guerila a současnej bezdomovec, co občas někoho odkrágluje za prachy. Nakonec to totiž byla jen další póza bez pořádnýho charakteru. Slabý tři hvězdy za začátek a za pár zajímavých míst. S Pulp Fiction bych to rozhodně nesrovnával. (17.11.2011)

Tri zdanlivo odlišné príbehy (a ako by sa dalo klišoidne zadefinovať) "zlievavajúce" sa v určitých podobnostiach, kozmopolitnej svojráznosti praľudskej podstaty a v priamej zúčastnenosti postáv v teréne sú akýmsi paušálnym vodítkom extrahovania (a)morálnych kvalít. Tie sú v častej kontradikcii výkonnej a seba zjednodušujúcej si praktickosti vonkajšieho sveta na obraz tej danej postavy a podľa toho nadchádzajúce životné udalosti sami sebe prispôsobujú. Za každým týmto existenčným manévrom sa ukrýva akiste banálna skratka, ktorú pokiaľ nasledujeme, tak nás jedného dňa zomkne a vyúčtuje s nami. AGI túto látku dokonale vykreslil, najmä ono temperamentné mexické prostredie sa javí ako lokálnou redukciou týchto opisov aj smerom k nám, o tisíce kilometrov vzdialenom prostredí navonok. Navyše, nemenej úspešne aplikoval i drsnejší jazyk na možnú divácku realizáciu v ostupnenom univerze tých krutostí a predostieranej nenalíčenosti osobnostného chovania, ktorým veľmi správne predchádzajú predovšetkým okolnosti a individuálny prístup vecí. Prvý príbeh je temporytmikou svižnejší a násilnejší než druhý a tretí v akejsi zmiešanej tragickej agónií oboch týchto variant. I to dokazuje, aký je ľudský osud jedinečný, aký vzácny, ale pritom svojim spôsobom veľmi príbuzný. (11.01.2017)

Tři zajímavé a emotivní příběhy v jednom elegantním balení. Každý příběh má svou nosnou dějovou linii, která si zaslouží pozornost, ale každý příběh má také nějaké ty mouchy. U prvního se nemůžu zbavit pocitu, že je natočen na efekt. Má určitě největší spád, nejsilnější námět a je nejlépe zahrán, ale závěrečný dojem zůstal mírně rozporuplný. Ale možná se pletu, protože mexický film a mexickou kulturu neznám a nemůžu tak Alejandra soudit, potažmo ani hodnotit jen na základě mých doměnek. Druhý příběh mi přijde nejatraktivnější, neboť je přenositelný mezi jednotlivými kulturami a není vázán přímo na Mexico. Může se odehrávat kdekoli na světě. To z něj činí oporu celého filmu. Svou polohou je však někde ve vodách tragických dramat a oproti zbylým dvěma příběhům je bez adrenalínu. Třetí příběh je jakýsi dovětek k předchozím dvěma a k sobě samému. Z obou předchozích si tak půjčuje jak přednosti, tak i jejich chyby. Přes všechny mé výhrady jde stále o kvalitní snímek, jehož vrcholy jsou však mírně rozporuplné. Alejandro González Ińárritu se tímhle filmem jen zastřeloval. O pár let později zalícil, zamířil a trefil se s 21 gramy přímo do černého, ale Amores Perros je jen hotel na půli cesty. Tři a půl. [září 2006] (05.09.2006)

Kašlu na to, dávám pět. 21 gramů se mi nelíbilo, bylo to přeplácané a pseudoumělecky zmatené, tady mají dějové průstřihy odůvodnění, styl a spád, každá věta posouvá akci kupředu, motivace chování postav by se mohla na základě toho filmu vyučovat na FAMU, každý detail má své odůvodnění a dříve nebo později se vrací ke slovu, z filmu by se klidně mohlo nasekat 10 skvělých mikropovídek. Ten kalkul jsem tam věru necítil, na rozdíl třeba od 21 gramů nebo dokonce Babelu. Jediný mínus je délka - ale to mě štvalo pouze proto, že jsem si ji dopředu nezjistil, takže jsem skončil příliš pozdě. Udělejte si ty dvě a půl hoďky čas a vychutnejte si mls, stojí za to! (04.12.2007)

První povídka by byla možná i za 5*, druhá povídka se bohužel oklonila nejen od dějové linie, ale i ode všeho, co činilo film zajímavým, závěrečná část už je sice lepší, pořád jsem se ale nemohl zbavit pocitu, že vše co přišlo po první hodině už byla jen nastavovaná kaše. Je to škoda pokud by Iñárritu výrazně zkrátil stopáž, byl bych ochoten uvažovat i o 5*, takhle jen velmi silné 3*. (07.11.2009)

Kdyby celá stopáž vydržela jako prvních 60 minut, dal bych bez váhání pět hvězdiček. Ve druhé polovině bohužel scénář trochu zpomalí tempo a při značné délce filmu jsem se tak chvílemi neubránil nudě. I tak se jedná o vynikající zážitek. Herecké výkony jsou velice přirozené a Alejandro je bezpochyby výjimečný pan režisér. Přesto je alespoň pro mě dosavadním vrcholem jeho tvorby 21 gramů. (09.09.2011)

Výborný scénář, perfektní kamera, solidní herecké výkony. Přechody mezi jednotlivými pasážemi jsou suprové a první a třetí příběh jsou skutečně famozní. Druhý příběh mi přišel nejslabší a i když si své kvality zachoval, prolnutí všech tří částí mi přineslo uspokojení. Lepší 4* (16.07.2009)

Obrovské sklamanie! Pre mňa je tento film iba slabým odvarom z 21 Grams, v ktorom životné príbehy ľudí boli omnoho zaujímavejšie a navzájom prepletenejšie ako v jeho predchodcovi Amores Perros. Tu ma osudy ľudí nechali chladnou ako kus ľadu. Naviac mi v tomto prípade prišla absolútne zbytočná tá dlhá minutáž, keďže tempo filmu miesto toho aby sa postupne stupňovalo naopak upadá a divák sa začína stále viac a viac nudiť. (09.09.2010)

Skvělý film, který se na první pohled zdá jako něco, co vůbec nemůže být o lásce, ale ve skutečnosti je to právě láska, co všechny hrdiny žene do situací, které jsou pro ně, anebo alespoň pro někoho jiného, velmi tragické. Nesmírně silný film, který mi i po letech ukazuje, že ty první dojmy z něj se neztrácejí, ale opakují se. (18.12.2014)