Rukojemník

Film plný skvělých hereckých výkonů. Těžkého dětství v těžké době a komplikovaných přátelstvích a ještě komplikovanějších nepřátelstvích. Zároveň ale film, který místy nedrží pohromadě. Jakoby byl slepencem různých scén, které na sebe nijak nenavazují, jen aby byla vyplněna dějová linka ne/setkání syna s rodiči. Nelíbí se mi ta nesourodost a některé pro příběh zbytečné pasáže. Naopak se mi líbí, že občas tvůrci šli až na dřeň a nebáli se ukázat krutou realitu ve světě dětí. Ve výsledku tedy jde o lepší průměr, který zůstal jen kousek před tou čtvrtou hvězdou. Mírný palec nahoru. 70% (28.10.2017)

Jak už tady podotknul Enšpígl, jde o velmi nenápadný snímek. Kdybych ho náhodou nezaregistrovala v programu ČT, tak jsem ho přešla bez povšimnutí. Příběh je určen pro malé i velké. Každý si tu najde to své. Průvodcem nám je malý Petr, žijící u babičky a dědečka, jehož očima celé dění sledujeme a prožíváme. Je dobře, že takové filmy ještě vznikají. Děti mají jiné vnímání světa a vidí věci jinak než dospělí, dost často jako hru, kdy si plně neuvědomují reálné nebezpečí, které jim může hrozit. (04.07.2016)

Proč mi tohle retro nesedlo? Juran Nvota natočil dobrý film, v němž dokáže pracovat s dětskými herci jako málokdo (mám teď na jazyku Smyckovo Bylo nás pět, ale asi mi tohle srovnání tady kdekdo omlátí o hlavu), konec je parádní, kamera a zvuk vysoko. Problém je jenom v dabingu. Stačí pootočit hlavu, na chvíli mrknout jinam a máte silný pocit, že sledujete německý seriál na Nově nebo kanadskou zadarmodrahý srajdu z Barrandova. Dialogy prostě nejdou hercům do pusy, a výjimkou nejsou ani dospělí herci. Obrovská škoda, protože jinak i přes neustále protežovaný filmový rok 1968 je tohle grandiózní dílo. Moc se líbil taky "pomalejší" spolužák - moc povedený casting. Malému Richardovi tleskám. (28.05.2015)

Mám moc rád Milana Lasicu i Libuši Šafránkovou, a mám taky rád filmy s historickými náměty. Dlouho jsem se na tento film těšil (zvláště když se psalo, že jde o slovenské Pelíšky v kombinaci se slovenskou Obecnou školu) a říkal si, že nechápu, proč má film přeci jen relativní nižší hodnocení. A taky jsem si myslel, že tomu filmu jistě dám plný počet hvězdiček. Očekávání tak nakonec bylo asi přeci jen trošku vyšší, než realita. Není pochyb, že jde o pěkný snímek s řadou silných témat (šikana, zaostalý spolužák, smrt...). Jen možná jich zde je na jeden film až moc. Občas mi přišlo, že autoři nemají jasno, zda cílí na dětského nebo dospělého diváka. Pro toho dětského zde těch vážných témat bylo podle mě až moc, dospělý zas mohl někdy mít pocit, že to vyobrazení dobových reálií mohlo být přesnější. I když chápu, že tady šlo asi primárně o to ukázat pohled na tehdejší dobu očima dítěte. Na to mi zde možná ale zase chybělo trošku více humoru. Ovšem vyobrazení zla v dětském světě (šikana) zde bylo excelentní a už jenom za toto je třeba film ocenit. Stejně tak vynikající jsou všechny scény s Milanem Lasicou (a jeho závěrečná posmutnělá píseň během titulků je krásný bonus navíc). A snad už ani nikoho nepřekvapí, jak skvěle se zde s rolí pohraničníka s lidskou tváří vypořádal Ondřej Vetchý. Ještě si neodpustím komentář k určité historické nelogičnosti ve scénáři. Že do roku 1968 nebylo možné, aby se chlapec dostal za svými rodiči do Rakouska, tomu rozumím. Ale že to nešlo v období pražského jara a že to zas najednou šlo po sovětské okupaci, to mi trošku nedává logiku. (06.02.2017)

POZOR SPOILERY! Tak já jsem se chtěl podívat na normální komedii a mě se to změnilo v smutné drama. Ze začátku zde máme velké množství postav, takže si můžete vybrat, kdo je pro vás sympatický. Vybral jsem si tři postavy z toho mi dvě dopadli špatně. Ze začátku jsem přál šťastný konec tomu "pomalejšímu" žáku. Byl mi sympatický pouze proto, že mi máme ves škole podobného žáka (má taky takovou lásku k přírodě a má skoro samý čtyřky a trojky). A dopadlo to s ním špatně. Odešel do zvláštní školy! A to jsem přesně nechtěl. No tak dobře, mám zde ještě dvě postavy. Jednou z ní byl ten černovlasý chlapec, který se strašně držel toho Labudy. Labuda neustále někam utíkal a nikdy se mu to nepovedlo. Nikdy neutekl za čáru. Černovlasý chlapec mezitím onemocní (?španělskou chřipkou?) a hned tu máme dojemnou závěť. Ten snad neumře, říkal jsem si. A Nezvratný osud stejně přišel! A on chudák skončil v krematoriu. Už jsem toho filmu měl popravdě dost a rozhodl jsem se, že to vytrpím do konce. Už mi zbyl jenom chudák dědeček a možná i ta Labudova holka. Že by umřel dědeček? Nebo nešťastnou náhodou ta holka? Nebo už umře Labuda? Pro koho si smrt přijde teď? Naštěstí to byl ten nesymaptickej agresor, který Labudu neustále šikanoval! Labuda ho totiž ze srandy zastřelil. Ha ha ha, to byla zábava. Ale on to přežil! Na filmu se mi líbilo pouze to, že začátku to byla docela zábava a že ta doba komunismu je tam dobře udělaná (třídy, pokoj). (05.06.2015)