Kapsář
Pickpocket
VOD (1)
Obsahy(2)
V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (63)
"Jeho hlavním principem bylo rozbití takzvané expresívnosti. Chtěl zrušit hranici mezi obrazem a skutečným životem, jinými slovy, chtěl donutit samotný život, aby byl obrazný a expresívní. Žádný speciální přísun materiálu, nic strojeného, žádné viditelné a úmyslné zobecnění. Skoro se zdá, jako kdyby měl Paul Valéry na mysli přímo Bressona, když řekl: "Dokonalosti dosahuje jen ten, kdo se zříká všeho, co vede k zveličování." Zjevně nic jiného než skromné a prosté pozorování života." Andrej Tarkovskij, Zapečetěný čas ()
Jakkoli se tomu Bressonův oproštěný styl vzpírá, film je nasycen napětím a v závěrečné scéně dokáže z předchozího chladu vykřesat velmi působivou emoci. Přeci jen jde o jeho umírněnější dílo, dá se říct, že až dokonce divácky atraktivní, i když se hlavní postava vzpírá identifikaci, jakkoli jde o subjektivní zpověď. Možná i proto filmu schází něco ze síly Baltazara nebo Johanky - daleko nekompromisnějších snímků, které mají tendenci trhat city správně naladěných diváků na kusy. ()
Hodně minimalistický Bresson. S filosofii hlavní postavy (Martin LaSalle) se nemůžu úplně ztotožnit (produktivní chlapík, který věří, že část populace se musí živit zločinem a on patří k ní), když k tomu přidám hodně vyprázdněné herecké výkony (kde právě LaSalle s jeho camusovskými cancy patří k nejslabším) tak to zachraňuje už jenom krátká stopáž. Z úcty k Bressonovi a velmi dobře natočeným kapsářským scénám dávám za tři. ()
Smutný existencionální snímek o kariéře, bezvýchodné situaci a ztracených životních šancích jednoho pařížského kapsáře. Hlavní postava si svůj úděl zvolí víceméně sama a je pro ní i způsobem vyjádření společenského a životního názoru. Snímek je natočen typicky bressonovsky jemně, hloubavě a citlivě. ()
Už jsem Bressona zřejmě prokoukla. On si vzal jednoduše za cíl, že vycucá z diváka všechny jeho možné i nemožné pocity a nechá jeho intelekt, pokud náhodou nějaký vlastní, v klidu podřimovat. V Kapsáři si dal záležet, abychom co nejlépe na vlastní kůži pocítili izolaci a napjatou atmosféru při vykonávání zlodějského řemesla a nerozumovali nad morální či lépe nemorální stránkou této aktivity. Nutno podotknout, že choreografie baletících ruček chmatalek byla vskutku mistrovská. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (6)
- Ve Finsku byl film zakázán do roku 1965 kvůli zobrazení autentických kapesních technik. (sator)
- Michel (Martin LaSalle) studuje knihu „Princ kapsářů“ (1930), biografii irského kapsáře George Barringtona, kterou napsal Richard S. Lambert. (sator)
- Režisér Robert Bresson sa snažil filmom vylíčil prostredie a optiku postavenia zlodeja v spoločnosti a ako vníma okolitý svet práve jeho očami. (MikO_NR_1909)
Reklama