Úkryt

Protože to byl letos můj jedinej febiofest film, nekoukal jsem na něj skrz festivalový brejle a přiznam se, že mě to trochu nakrkávalo. Nevzpomenu si na žádnej zásadnější moment, kterej bych neuhádnul vždycky nejdýl ve chvíli, kdy se k němu schylovalo. Člověk si říká "to přece (tvůrci) neudělaj, budou chytřejší, to by bylo hrozný klišé...počkat, no to snad? óóó, džíz, ok...". Můžeme jen doufat, že odpornost Jennifer Connelly (třeba když se našlehává rovnou do vagíny =) ) je vlastně jen kvalitní práce maskérů (hlavně Jennifer by měla doufat). Ponaučení: na nějaký "I used to be somebody" vám každej hodí bobek (všichni bezďácký fetky byly nejmíň vlkové z wall street, mhm, píšu si...) a než jedete na dovolenou, pořádně si zamkněte barák! (65%) (29.03.2015)

Celkem zajímavý režijní debut Paula Bettanyho, které jsem prostě potřeboval vidět. Zvládnuté je to dobře, myslím. Všechno sedí, všechno funguje po filmařské stránce na jedničku, to se musí nechat. Nicméně je to jen čistá deprese, bez nějakých světlejších okamžiků. To by mi asi nevadilo, ale když už se točí takto depresivní film, tak bych ho očekával ještě trošku surovější a živočišnější. Tohle si hraje na velký underground, ale mohlo by se v pohodě přidat. Věřím, že v evropské produkci by to vypadalo drsněji. Jinak Anthony Mackie je výborný, hudba je super a Jennifer Connelly nechává vzpomenout na Requiem za sen. (06.06.2018)

Jak to, že jsem se o výkonu Jennifer dozvěděl až na Febiofestu? Vždyť předvedla spolu s Anthonym takový výkon, že kdyby k nim Růžička postavil Jágra, bylo by v květnu na Staromáku zase jednou plno. Krásná studie života dvou lidí, ve které není rozhodující kde, nýbrž jak. Pro mě jasná jednička letošního ročníku Febia. (06.04.2015)

Bezdomovectví komorním pohledem debutujícího Paula Bettanyho. Na kost vyhublá feťačka Jennifer Connelly a silně věřící dobrák Anthony Mackie s podlomeným zdravím. Ztratila manžela a začala se plácat ve všem, co jí život poté přinesl. Nakonec skončila na ulici. Na běžný život i na to, že má někde syna, už skoro zapomněla. Pak poznala jeho a něco se zlomilo. Dokud… Bettany nedává své manželce, která se v podobných partech vyžívá, nic zadarmo. Ukázal se jako docela schopný tvůrce (vlastní scénář), který má ve všech stájích podobně kvalitní koně. Je silný v detailech, v zobrazení lidské intimity a vypjatých chvil, kdy má tahle dvojice ztracených milenců namále. Není to žádná psychologická bitva, aneb kdo snese víc ran, tihle dva prostě musí něco změnit, jinak i ta malá naděje zmizí. I za to, že jde o debut, přimhouřím obě oči. 70% (25.01.2016)

[FebioFest 2015, Praha] Paula Bettanyho mám někde v hloubi duše hrozně rád jako nedoceněného herce. A o to víc mě těší jeho - za sebe říkám - úspěšný debut za kamerou. Film, který si sám napsal a zrežíroval, ale nehraje překvapivě hlavní roli (jako někteří jiní, že Afflecku?!). A je to dobře, protože co tu Anthony Mackie předvádí je bomba. O Jennifer Connelly ani nemluvím, ta je navíc ještě sexy, a to i přesto, že vypadá většinu stopáže jako by právě utekla z Mauthausenu. Celý ten film je "jenom" o dvou lidech. Žádná další postava se tam prakticky nevyskytuje. Ani děj vlastně nikam moc nesměřuje. Potulujeme se New Yorkem a prostě jenom s hlavní dvojicí prožíváme pořád dokola to samé trápení - kde na noc složit hlavu. Ale ono to bohatě stačí. Na drama je ukrutně pozitivní film a ty dva si zamilujete. Takže spíš než drama je to romance. Od začátku do konce. A člověk, který na podobná cukrátka moc není (tedy já) říká, že dobrá. V podstatě komorní, s krásnou hudbou a kusem poctivého herectví. Jen tak dál Pavlíku. (27.03.2015)