The Life and Time of Judge A.K.
VOD (1)
Série(2) / Epizódy(26)
Obsahy(1)
Soudce je člověk, před kterého předstupují lidé se svými problémy a od kterého očekávají jejich řešení. Soudce je člověk, kterému soudní spory vstupují do soukromí a stávají se součástí jeho života, vědomí, konání i snů. Není lehké žít s cizími záležitostmi a den za dnem hledat unikající pravdu, nezbytnou pro spravedlivé rozhodnutí. I soudce má soukromí a snaží se v něm žít podle vlastních představ, ale ani tady pojmy jako láska, čest nebo pravda nelze jednoznačně definovat. Soudce Adam Klos se snaží pochopit nejen své případy, ale i sám sebe. Třináctidílný seriál o životě a době soudce A. K. vypráví současný, reálný a vnitřně dramatický příběh mladého muže, složitě se prodírajícího civilními soudními spory, charakteristickými pro současnou společnost. Každý z nich se musí snažit pochopit a ukončit svým rozsudkem, svou představou o spravedlnosti. A musí nést nikdy nekončící odpovědnost za to, že se jeho verdikt dotýká bolavých míst našich obyčejných životů. (Česká televize)
(viac)Videá (2)
Recenzie (219)
Soudní dramata, která se tu řeší, nejsou žádné justiční megaprocesy provázené vzletnými proslovy advokátů. Ne, tohle jsou často ubíjející, hloupé spory zaviněné lidskou tupostí a neschopností se domluvit. Ke kladům přičítám, že většina příběhů není černobílých. Často jsou oba protivníci téměř rovnocenní, co se týče přízemnosti a jejich argumenty jsou stejně vratké. Pak vše musí rozhodnout jeden lehce otrávený soudce, který se na tohle pinožení dívá z vrchu a já mu to rozhodování ani v nejmenším nezávidím. Jen škoda, že soudce sám je postava jakoby transportovaná z první republiky: cituje světovou beletrii, vyzná se v umění, sportuje a jediný problém má v citovém životě, kde se naopak chová jako puberťák. ()
Téměř! Hodně se mi líbí studený tón celého seriálu a vlastně i ty dlouhé, vleklé scény v soudní síni - je to jak Terapie, jen v jiné místnosti. Celý tenhle hezký koncept (hodně se mluví v práci, v soukromí soudce mlčí) je ale hrozně shozený těmi vnitřními pseudointelektuálními monology, kterými se tam - jak v Cirkuse Bukowsky - dostává ten machistický tón vševědoucího frajerského hrdiny. A to mi jde docela proti srsti. Radši se budu půlminutu dívat na smutného Švehlíka jak bloudí po nábřeží, než si poslechnout jednu povýšenou hlášku ve voiceoveru. ()
David Švehlík je krásnej na pohled, a tak by mi nevadila celková statičnost seriálu, ba ani monotónní podbarvení depresivním monológem hlavní postavy. Co mi ale vadí, hodně, je nepochopitelné useknutí každého dílu (tedy, omlouvám se, ale víc jak 5 jsem nedala) - a to třeba v půlce právě pronášené věty z onoho nikdy nekončícího monologu... proboha, nůžtičkami na manikůru bych to ušmikla přirozeněji. ()
Podobně jako tvůrci Cirkusu Bukowsky, ani autoři Života a doby soudce A. K. neodhadli hranici, za kterou maskulinní cynismus (jimž zde hrdina maskuje neznámo co) začíná působit strojeně, až směšně. Nemám problém akceptovat kvalitní dialogy (aneb Na počátku i na konci bylo slovo a mezi tím spousta dalších slov) jako náhražku vyšších produkčních hodnot (malou výpravnost mají zřejmě zachraňovat nadbytečné letecké scény, které zde působí jako švejkovská odpověď na americkou kinematografii atrakcí). Jenomže Zapletal zaměňuje kvalitu s předstíranou důležitostí. Drsnost staré detektivní školy, patrná v knižním voice-overu, však vůbec nesedí k tématu. Seriál by naopak potřeboval větší lehkost. Životní krize mladého soudce je vsazena do rámce takřka biblické tragédie (oko za oko, zub za zub). Nadhodnocené vnímání dění, které skutečnou hloubku a tragičnost postrádá, by mohla ospravedlnit vypravěčská perspektiva sebestředného protagonisty. Seriál nicméně ohýbání faktů tak, aby zapadaly do Klosovy sebeprojekce, nepřiznává a nereflektuje a veledůležitě se „tváří“ i tehdy, nepromlouvá-li k nám přímo hlavní hrdina. Tuctovost figury pěkné, ale naivní sekretářky (Tereza), která se domnívá, že Kate Winslet hrála v Deníku Bridget Jonesové (nebo si to myslí pan scenárista?) pak tak jako tak s Klosovým úhlem pohledu nijak nesouvisí a jde pouze o další projev ledabylosti českých tvůrců při psaní ženských postav, které mívají blíže k „ženským“ než k ženám. I kdyby se seriál chtěl od tuzemské televizní produkce odlišit pomalým tempem a zadumaným tónem, nedokáže tyto kvality obhájit dramaturgicky. Dlouhé scény ze soudní síně jsou umrtvující, jednotlivé roviny (soudní, rodinná, „cvokařská“) spolu možná i kvůli třem různým režisérům moc nekomunikují a nebýt nucené podzápletky s vyděračem, úplně chybí důvod, proč ve sledování něčeho námětem i postavami tak obehraného pokračovat. Jistý potenciál téhle nezáživné, křečovité a pseudo-důležité sondy do života takového obyčejného českého chcípáka vidím zatím akorát v naznačeném zájmu reagovat na aktuální kauzy (odposlechy, autorská práva). ___ Kdyby šlo o audioknihu, rád si ji poslechnu. Jako audiovizuální počin Život a doba vinou potřeby verbalizovat každičkou myšlenku (jako špatný vtip působí hrdinův voice-over během psychoterapie) selhává. Kvalita scénáře totiž neodpovídá sázce na statický „sit-and-deliver“ formát. Obyčejnost protagonistova života a zemitá poloha kámošských dialogů („Jsem ti dones lahváč, vole“) nejde dohromady s těžkopádným knižním komentářem. Ten by možná zapadnul do poválečného filmu noir nebo do testosteronové osmdesátkové akce, ale vysokoškolákovi z 21. století a z dobré rodiny květnaté chlapácké výrazy nevěřím. Z voice overu se přitom nedozvídáme informace, které by byly podstatné, případně informace, které bychom neodtušili z viděného. Užití poněkud vyčpělého vypravěčského nástroje tak vnímám hlavně jako alibistický způsob, jak do scénáře vpravit přímočarý komentář české malosti. Nevěřím, že by to nešlo udělat obratněji. Rozšířený a přepracovaný komentář zde. 60% () (menej) (viac)
Problém je zde hlavně ve scénáři. Seriál se tváří jako věrný obraz, a nikoliv jako drama pohrávající si s fantazii na dané téma. Pak ale musí zobrazit i věrné reálie a nikoliv si vymýšlet, jak to autor, zřejmě neznalý justičního prostředí, činí. Jinak by nemohl napsat postavu českého soudce vznášející se ve vzduchoprázdnu jiných vztahů a jen se pitvající ve vlastním nitru až k úplnému zmakešovatění. Jeho mudrování je čím dál stejnější, autor se ´pouze křečovitě snaží měnit jeho formu, což má ovšem své hranice. Soudci opravdu nesoudí všechny agendy, na které si scénárista vzpomene, anebo mu o nich někdo vypráví, opravdu nedělá všechny snobské sporty, které zrovna letí, opravdu není dvacet čtyři hodiny denně zachmuřený a studený jako psí čumák. To se pan Švehlík může strhat a nic pořádného z toho stejně nevzejde. ()
Galéria (666)
Zaujímavosti (43)
- Návrh na vzetí Igora Kubiše (Marek Daniel) do vazby, viditelný ve 42. minutě, obsahuje dvě chyby. „Vrchní státní zastupitelství pro Prahu 5“ neexistuje, šlo by buď o Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 5, nebo o Vrchní státní zastupitelství v Praze (a na uvedené adrese U Roháčových kasáren 1500 sídlí OSZ pro Prahu 6). Druhou chybou je rodné číslo Igora Kubiše se smyšleným posledním čtyřčíslím, takže je nelze dělit 11. (melica)
- Konspirační schůzka s ruskou mafií probíhá v bývalé vápence Biskup v Řeporyjích. (sator)
- V případě výslechu prvního svědka si soud správně vyžádal jeho občanský průkaz k ověření totožnosti, v případě druhého svědka však tuto povinnost opomněl. (sator)
Reklama