VOD (1)
Obsahy(1)
Kolbeinn miluje Solveig a Solveig miluje Kolbeinna, ale Kolbeinn miluji svoji prvotřídní klisnu, miláčka Gránu. Grána je však posedlá hřebcem Brúnnem. Vernhardur miluje vodku a kůň Jarpur miluje Vernhardura, svého pána. Grimur má vášeň pro starou koňskou dopravu, ale Egill obdivuje jiskřivé elektrické ploty. Přichází jaro a celá místní komunita sleduje tento příběh. To nemůže skončit dobře... Během natáčení nebyl žádný kůň zraněn. Herci přežili, otázkou však zůstává jejich možná psychická újma. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (88)
Jak si takhle krátký film může vystřílet to nejlepší hned na začátek, je mi skutečnou záhadou. Kdyby byla plavba koňmo na ruskou loď pro vodku samostatným krátkým filmem, vpálím mu pět hvězd a ani neceknu. Testování mého dávicího reflexu aneb co snesu na plátně, aniž by se mi udělalo nevolno, dopadlo na výbornou pravděpodobně jen proto, že jsem snídala pouze kávu. Pro otrlé diváky, pro něž žádný humor není dost černý, pravděpodobně výborná záležitost. Jestli má ale zrovna tenhle film co pohledávat v normální distribuci, to si nejsem úplně jistá. Slabé povahy totiž odcházejí s první koňskou smrtí. ()
Islandský bizár. Něco na způsob Kusturicových šílených balkánských komedií, jenom je tu oproti nim zdůrazněn seversky tragický podtext. Velice originální celovečerní debut, tohle svérázné černohumorné zklidněné přemítání nad malicherností života... Alespoň je teď jasné, proč má Island tak málo obyvatel, když každý druhý Islanďan zemře při nějakém bizarním neštěstí... :-) ()
Povídkový film volně spojený stejnými postavami v malé komunitě v jinak liduprázdném islandském vnitrozemí. Jako statisté i hlavní hvězdy zhruba tři stovky koní. A jak se dá čekat, ti z tohoto filmu vycházejí v lepším světle než lidé, kteří se kolem nich motají. Skandinávský humor je dost specifický a řekl bych, že tady je ještě drsnější, než bývá obvykle běžné. Ale záběry (nejen) koní jsou perfektní, hudba je také dobrá a autor zvolil rozumnou stopáž, takže se není čeho bát (70%). ()
Lidé se trousí svátečně. Neznámo odkud, po troškách a nejraději po jednom. Pochodují v ohradách svých životů s dalekohledem všem na očích. Ve stádu potkáte jen koně. Lepí se ke krajině, krajina se tiskne na ně. A lidé je marně stopují. Zůstávají ve své tiché jedinečnosti, připraveni ohlávkou zachytit úprk vlastního života. Nezachytitelného a probíjejícího. ()
Z počátečních rozpaků nakonec slušná záležitost, zejména díky několika velmi humorným scénám, které ale nejdou za hranu a jsou ve své podstatě naladěny i na vážnější notu. Ve filmu se vlastně nic neděje a celý je složen z jakýchsi prazvláštně propojených "povídek", které jsou spíš poetické, než by měly nějaký zřetelnější příběhový význam. Celý koncept přesně splňuje název filmu - netřeba vytvářet nějaké zápletky, prostě zachytíme situace, které by se s trochou nadsázky mohly stát právě v přítomnosti lidí a koní zároveň. A ono to prostě funguje. Nechybí ani situace silnější - zejména ta s koněm v zimě. Prostředí nádherné, kamera taktéž. Legrační jednohubka, kterou si znovu sice už nejspíš nepustím, ale někde na festivalu by zážitek mohl být ještě větší. Kino by tomuto filmu určitě slušelo víc. Hezká práce s hudbou a řazení jejích motivů k jednotlivým scénám. A ti koníci opravdu groteskně hopsají. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (3)
- Natáčení probíhalo na Islandu. (Terva)
Reklama