Alphaville

Agent Lemmy je mi sympatický jako neštovice, ty pravé. Ve filmu se citují celé básně, o tolik je nešťastnější, že jsou milostné scény mezi agentem Lemmym a krásnou Natashou bez jakékoliv vášně a pravost citů je uvěřitelná asi jako mnohonásobný orgasmus u pornohvězdy. V budoucnosti vzdálene stovky světelných let si v Godardově podání musíte zvyknout, že bude budoucnost vypadat, jako přežitá minulost. Prostě je to starý film, musí tedy táhnout myšlenkou, nikoliv exteriéry. Alphaville je představa vzdálené dystopické budoucnosti, ve které bude potlačeno vše co není exaktní a logické, podobně jako třeba ve filmu 451° Fahrenheita, který vychází ze známé knižní předlohy. Hlavní mocenskou entitou společnosti je superpočítač Alpha 60, který sbírá data, analyzuje a vyvozuje logické závěry, těmito závěry se pak musí společnostu řídit. V tomto filmu však počítač filozofuje o čase v metaforách a značně nevědecky! V první přednášce z Fyziky, kterou jsem měl, přišel pan docent Malinský a skoupě prohlásil: ,,Čas je kvantový a relativistický, plyne sám od sebe ze své podstaty!" Tak nějak by měl exaktní počítač mluvil. Pravidelně se ve filmu objevuje Einsteinova rovnice E=mc2, zajímalo by mě kolik diváků ví (bez googlování) co znamenají jednotlivé znaky v rovnici obsažené. Ta rovnice je tam z jediného důvodu - je totiž slavná. Snad to někomu způsobuje radost, že zachytil nějaký odkaz. Godardův film, U konce s dechem, mám v top desítce, na tomto krásném snímku mě zaujaly filmařské postupy, ale v Alphaville si je vychutnat nemohu, protože je všechno špatně. Láska působí pavlačově, poezie chladně a myšlenky jsou nesourodým slepencem impotentních výroků. Jde o exploitační film, taky si užijete pár bezvadně trapných akčních scén a dokonce jsem se dočkal automobilové honičky jako vystřižené z turecké detektivky Hadr . Kvůli této hromadě hoven musím být kritický. Nejlepší jsou uživatelé, které se v kometáři nezapomou pochválit za svůj vkus, protože tohle je přece film pro "náročné". Zlatej Solaris. Nebudu přemýlat o myšlenkách obsažených v tomto filmu, protože mě prostě nezájímají a chci na ně zapomenout. (09.01.2012)

K tomuto sci-fi noir (!) filmu lze zaujmout prakticky jen dvě postavení a zdejší komentáře to dosvědčují - buď a) totální blbost, kde není jasný děj ani postavy ani nic a jen se nepříjemně vleče, a nebo b) originální zábavná hříčka, ve které musí nad nejednou scénou srdce estétovo plesat. Ve mně se tyto možnosti spojily. Nejdřív jsem se moc nebavil, jen občas trochu pousmál nad povedenou scénou (automat s nápisem "vhoďte minci" a podobné lahůdky). Když jsem se ještě po hodině filmu podíval na hodinky, ulekl jsem se, že mě čeká ještě 40 minut a že to nemůžu vydržet. Postupně jsem ale přešel do úplně opačného stanoviska. Alphaville mě dostal a skoro mě mrzelo, že je tak krátký. U tohoto filmu víc než u jakéhokoliv jiného záleží na tom, jestli přistoupíte na jeho pošahanou logiku. Nepodbízí se, není to film pro každého jako Forrest Gump či Vykoupení z věznice Shawshank. Godard si jen tak sám pro sebe blbne, filosofuje a provokuje a je na vás, jestli se vám to bude líbit nebo ne. Mně nakonec vlastně tak nějak asi jo... (29.11.2010)

Jean-Luc Godard napísal scenár podľa románu Hlavné mesto bolesti (postavy z neho i v rámci filmu citujú). Ak máme zaujímavý nápad, ten vykvitne do zaujímavého rozprávania a to sa dostane k správnemu človeku, väčšinou vždy pôjde o radosť. A Godard ale bol správny Mensch pre túto látku. Je to premyslené, výrečné, vťahujúce..... i po toľkej dobe schopné zaujať, naplno zaujať. Alphaville, to je prúd myšlienok- silnejších i slabších, ale i cez to neopakovateľných..... Nič lepšie Alphaville tak nevystihuje. Niektoré reflexie sú v kombinácii s mrazivo panovačnou atmosférickosťou snímky, s ohromným pochopením a talentom režiséra neuveriteľne pôsobivé. Eddie Constantine a Anna Karina stvorili neobyčajný, podivuhodný pár, podivuhodný nielen na pohľad, s výrazom mocnej, až mystickej fyzickej neskutočnosti. Čas, priestor ani nijaké (ľudské či technické) autority na nich nedosiahnu. K tomuto Godardovi ja skrátka ešte zasadnem. Chlapík, ani nemohol zvoliť lepšie!- oči Anny Kariny sú na rozháňanie chmár stvorené..... Chytilo ma to za srdce..... (07.09.2008)

Godarda jsem nikdy moc nemusel. Zavedené kinematografické postupy sice boří hezky, ale koukat se na to nedá. A vyznavačem experimentů nejsem. Tady by se lineární příběhová linie hodila dodržet, potenciál tu je. Ale roztříštěnost, neskutečné hudební motivy a zvukové efekty, naprosto neatmosférická kamera, bez nápadu, to vše celý film jako film spíš ničí. (27.06.2011)

Je to něco na způsob Gulliverových cest po Godardovsku ovšem s notnou dávkou absurdity, symboliky a surrealismu, která zas jako u všech jeho snímků jen otravuje a nudí. Další z nekoukatelných snímků od Godarda, příklad toho, že režisér, který toho točí moc nestojej jeho výtvory potom za nic, ale i když je to nudou ubíjející a nesmyslný, za pár nápadů a hlavně za ten barytonovej hlas místního computera hvězdu udělím. (31.03.2010)