Pašerák

Chlápek pašuje v útrobách heroin, pro podezření je chycen a pod drobnohledem držen vyšetřovací jednotkou v motelovém pokoji, kde všichni netrpělivě čekají, až se hrdina dojde vykadit. Vazba je limitována deseti dny a castingově geniálně obsazený Angus Sampson (scenárista/režisér snímku), na jehož nezapomenutelném zjevu ala Vincent Schiavelli celý film vlastně stojí, soupeří s nutkáním dojít si na velkou. Film si dokážu představit na Festivalu Otrlého diváka, a to i přesto, že obsahuje pouze jednu hardcore scénu. The Mule totiž buduje velmi nepříjemný fyzický pocit v místech, kam slunce nesvítí. Tento základ je mixnutý drsnou komedií, do které fenomenálně zapadá výtečný Hugo Weaving. Výsledek je podivný, ale v momentech velmi originální. A Agnuse Sampsona si umím velmi živě představit jako příštího záporáka v Bondovce! 70% (22.12.2014)

Nejsem velký příznivce amerických (a tedy ani australských) fekálních komedií, no ale... Ale když ona je právě australská fekální komedie asi trochu něco jiného, než fekální komedie americká. Vlastně to koneckonců ani není jen o těch fekáliích. Takže jsem se pobavil a zasmál a chtěl jsem dát dokonce čtyři, ale po chvíli přemýšlení jsem usoudil, že na moje čtyři to přece jenom není. Ovšem film má dvě velká pozitiva - jednak herce (asi nejvíc mě bavil kníratý policajt Weaving), druhak obsahuje jednu nezapomenutelně nechutnou scénu. A jako bonus něco australských reálií a australského humoru. To už je myslím několik dobrých důvodů, aby se mi tenhle film nevykouřil za pár dnů z hlavy, jako třeba nějaké nejmenované akčňáky se Stathamem nebo Reevesem. (21.02.2015)

Začátek s prohlídkou mě rozesmál, ovšem pak se humor skoro vytratil. Určitou dobu se nic moc nedělo, jen nám tvůrci snad každou scénou dávali najevo, že je Ray, hlavní postava/antihrdina, naprostý „přizdisráč“ a ňouma. Od přemístění na hotel však začalo něco, co jsem ještě nikdy neviděl. Ten nápad je možná strašně banální, absurdní, ale zároveň více než originální a diváka (překvapivě) dost zabaví, protože je přítomno takřka neustále napětí. Jde o Rayovu nejtěžší a nejdelší „hru“ (výborná paralela se závody), a vzhledem k tomu, že všichni kolem něho se chovají jako svině (někteří méně, jiní více), není vůbec těžké mu maximálně fandit, aby to vydržel. Jakože jsem už pěkně dlouho s někým tak moc nesympatizoval. V porovnání s ním je spousta těch „neuvěřitelně silných“ (často životopisných) příběhů o lidech, kteří překonali sami sebe, slabá kávička. Čímž se dostávám k tomu, že tenhle film zřejmě nebude pro každého, je v něm totiž spousta „chuťovek“, z nichž tu jednu (hlavní) bych asi radši nedoporučoval divákům se slabším žaludkem (musím se přiznat, že ani já se u této ne zrovna krátké scény necítil zrovna nejlépe). Co se týče nedostatků filmu, prostý fakt, zda by tohle mohl člověk skutečně vydržet nebo ne (zřejmě asi těžko), jsem neřešil (ale chápu, pokud s tím někdo bude mít problém). Vadila mi akorát ta úmrtí, která „poněkud“ přizabíjela snahu o humor a odlehčení (na druhou stranu zase stavěla hlavního hrdinu v divákových očích do ještě těžší a nebezpečnější situace). A konec se mi zatraceně moc líbil (ten Rayův výraz!). Za mě to budou solidní 4*, velké překvapení. „Pokud budete chtít močit, dáte strážníkovi Rowlandovi vědět. Pokud se rozhodnete srát, dáte strážníkovi Rowlandovi vědět. Pokud budete chrápat, dáte strážníkovi Rowlandovi vědět, protože on je váš nový spolubydlící. Bude tady celou noc. Dobrou.“ – „Ať tě drogy štípou celou noc.“ (29.01.2015)

Znáte to, po lahodné večeři si hříšně dopřejete ještě jednu mističku výtečného francouzského dezertu Brulée Amylon se sice decentní, leč i přesto chuťově intenzivní vrstvou karamelového přelivu a posléze v poklidu ulehnete do své načechrané lóže plné omamných vůní vodního jasmínu a pomerančových květů, abyste si mohli dopřát nenáročnou lehkou komedii a spokojeně usnout. Ovšem puštěný film vám sladký dojem z perfektního večera tak trošičku znechutí, protože se tam bez zastavení slintá, krvácí, chčije, blije, sere a všemožně vytéká! Pan režisér a současně i scénárista asi sám nejlépe věděl, jak přesvědčivě zahrát žraní vlastních hoven, neboť se v dětství na školních záchodech těchto soukromých akcí nedobrovolně účastnil, proto nezapomněl sám sebe skromně obsadit také do hlavní role. A protože chudák nebohá vypadá, že mu ksicht pošlapalo zuřivé stádo genetických vad, a že zašukat by mu v zoufalosti nedala ani obézní slepá nymfomanka s paradentózou, trapná australská exhibice se záhy mění na degutantní mistrovství světa ve vytékání tělních tekutin. Bylo by ode mě pokrytecké se někomu vysmívat za vzhled, neboť sám vypadám jako nagelované sloní hovno ve flanelce, ovšem jednou za čas si někým nahlas zapohrdat je stejně uklidňující, jako na venerologii zjistit, že jste si kožní HIV exantém na levé paži spletli s flekem od marmelády ze snídaně. Nejsem žádná padavka, protože náš knižní klub impotentních loserů pravidelně pořádá nejrůznější fekální seance, ovšem jakožto veřejnému činiteli správných rozhodnutí mně nezbývá, než vás před touto nudnou odpornou velepičovinou ochránit poctivým odpadem! (26.02.2015)

Angus Sampson je totálně nesympatickej černohubec a zvyknout si na něj je fakt psychologicky náročný. Musím se přiznat, že s ním jsem měl fakt velkej problém. Jakmile si ale užil Thajsko a domů jel s bůhví o kolik kilo těžším žaludkem plným heroinu, začala to bejt docela zábava. Nejenom, že mi to představilo pár australských zákonů, které pravděpodobně nikdy nepoužiju, také mi tu představila možnej způsob obživy a pár zkorumpovanejch policajtů, kteří tomu dávali ten správný nádech sviňskosti. Nebejt tam oni, tak za ten sevřenej žaludek Angus dostane jednu hvězdičku, s nimi to ale byla vcelku zábava a celkově s nimi vyústila k celkem schopnýmu závěru, na kterej jsem v průběhu filmu dokonce i čekal. (01.03.2015)