Pašerák

Chlápek pašuje v útrobách heroin, pro podezření je chycen a pod drobnohledem držen vyšetřovací jednotkou v motelovém pokoji, kde všichni netrpělivě čekají, až se hrdina dojde vykadit. Vazba je limitována deseti dny a castingově geniálně obsazený Angus Sampson (scenárista/režisér snímku), na jehož nezapomenutelném zjevu ala Vincent Schiavelli celý film vlastně stojí, soupeří s nutkáním dojít si na velkou. Film si dokážu představit na Festivalu Otrlého diváka, a to i přesto, že obsahuje pouze jednu hardcore scénu. The Mule totiž buduje velmi nepříjemný fyzický pocit v místech, kam slunce nesvítí. Tento základ je mixnutý drsnou komedií, do které fenomenálně zapadá výtečný Hugo Weaving. Výsledek je podivný, ale v momentech velmi originální. A Agnuse Sampsona si umím velmi živě představit jako příštího záporáka v Bondovce! 70% (22.12.2014)

Zajímavé a netradiční téma na motivy skutečné události (pašeráka s 20 kondomy heroinu v žaludku zadržuje mučivých X dní policie) na celovečerní stopáž nestačilo, bylo proto natahováno umělou dramatizací zejména očividně přidaných linek okolo. Škoda, že hlavní "lůzrovská" postava ani tvrdí strážci zákona skoro až do samotného konce nezavdávali mnoho důvodů, proč jim jakkoliv fandit. (25.05.2017)

Angus Sampson je totálně nesympatickej černohubec a zvyknout si na něj je fakt psychologicky náročný. Musím se přiznat, že s ním jsem měl fakt velkej problém. Jakmile si ale užil Thajsko a domů jel s bůhví o kolik kilo těžším žaludkem plným heroinu, začala to bejt docela zábava. Nejenom, že mi to představilo pár australských zákonů, které pravděpodobně nikdy nepoužiju, také mi tu představila možnej způsob obživy a pár zkorumpovanejch policajtů, kteří tomu dávali ten správný nádech sviňskosti. Nebejt tam oni, tak za ten sevřenej žaludek Angus dostane jednu hvězdičku, s nimi to ale byla vcelku zábava a celkově s nimi vyústila k celkem schopnýmu závěru, na kterej jsem v průběhu filmu dokonce i čekal. (01.03.2015)

To je opravdu divnej film. Pašerácký úvod je skutečně jen takové krátké nadechnutí, jádro filmu spočívá v tom, že se Ray válí na posteli v hotelu a odmítá se jít vyfekálovat, zatímco jej sleduje parta policajtů, kteří si přejí opak. Je to skutečně bizarní a taky dost nechutné (Ray neváhá svá lejna v jednom záběru i pojídat a to je vážně příliš). Síla tohoto filmu však není v příběhu, nýbrž v hercích. Ostřílený Hugo Weaving předvádí fenomenální výkon v roli cynického a násilnického policajta, zatímco Angus Sampson v titulní roli skutečně vypadá jako dokonalý blbec a vzhledem k tomu, že si celej film nejen napsal ale i zrežíroval, tak to asi vážně bude divnej týpek. (27.01.2015)

Tato roztomilá kolonoskopická sonda do Háčkem stimulovaných střevních pochodů mimořádně oslizlého ptakopyska evidentně rozdělila diváky na dva tábory. V tom prvním bivakují upjatí pičusové, co za všech okolností zásadně vždy jen „kakají“, i když u toho ukrutně smradlavě a hlasitě prdí, jejich rajsky rudé obličeje při tom brázdí usilovně odpudivé grimasy, sračky jim lítají po celé míse, Brís na poličce z posledních sil komaticky lapá po dechu věda, že tenhle yperidový útok prostě nezvládne, ani kdyby ze sebe najednou vycákal veškerý svůj levandulový obsah, a hajzlová štětka se zděšeně krčí v koutě v obavách, kdo že to nakonec zase bude muset uklízet ten šosácký bordel zpět do zářivého lesku dokonale hygienické sanitární keramiky maloměšťácké toalety. Tyto kokotí entity, nevnímajíce nic okolo, se pak jen slepě otřepou odporem nad slovem „hovno“, protože „slušní lidé“ přece výhradně vylučují stolky a jiný košer nábytek, urychleně vytěsní ten nepříjemný zážitek z müsli a pokrytecky se vrátí do provoněného světa rozkvetlých alpských luk, na nichž se s rozkokošným třepotáním prohánějí pestrobarevná hejna buzerantských motýlků. Tábor druhý pak obývají rozumní a charakterově nepokřivení kempaři, co se nestydí uvolněně, slastně a naprudko se živočišně vysrat i na té alpské louce a následně se od srdce zasmát extravagantním tvarům svých exkrementů, v nichž žertovně dodělává pár zasraných baboček, co nestihly včas odletět. Ti pak zajisté plně docení tuto scenáristicky a dramaturgicky vymazlenou, neotřele zábavnou a ve všech partech fantasticky zahranou klokaní hnědou komedii, zaobírající se až šejxpírovským dilematem „Srát či nesrat?“, když vám v případě sraní hrozí deset let natvrdo. (08.12.2015)