X+Y

Dosadíme-li za X asociálního autistu a za Y splašenou čínskou kalkulačku, vyjde nám iritující páreček retardů a deduktivním důkazem dospějeme k hypotéze, že matematický génius není v podstatě nic jiného, než down, který umí rychle napočítat do nekonečna a jehož mysl prohlásí nějaký stejně nemocný mutant za brilantní. Je to film o vážných psychických poruchách, protože ta tak zvaná čistá matematika zahrnuje pouze pseudofilosofické žonglování s abstraktními entitami, kdy jeden ufon plácne nějaký zcela neprokazatelný, ryze neaplikovatelný, a tedy naprosto neužitečný blábol, no a banda mentálů s totžným postižením pak cukavě pokyvuje hlavami, neuroticky škube rukama a rozvíjí jej do absurdna, protože jim to tlumí autistické záchvaty. Prostě něco jako věřící. Každopádně, film je to velmi podobný tomuto, akorát ta amniocentézní selhání kromě obvyklého vzájemného oslintavání do toho navíc trochu binárně kalkulují, tahají za ocas Schrödingerovu kočku, prozpěvují si na tři sta desetinných míst zrepované Pí a polemizují, kolik vytrhat stonožce končetin, aby ideálně zapadla do dvanáctkové soustavy. Pokud tedy netoužíte každého neadaptabilního, malého, škaredého zmrda zadusit neprvočíselnou posloupností asymetrických polštářů a s gustem nerozkopáváte autistům osově souměrné hračky, jedná se o vcelku milou a zajímavou, byť kapku kýčovitou sondu mezi vyšinuté děti, u níž se nelze než sklonit před kástingem, kterému se podařilo nashromáždit na jednom místě až gynesovsky opulentní počet hrbatých, umaštěných, divně čumících mongoloidů s akutní akné a propadlými hrudníčky. (26.08.2015)

Spall se zhýrale blýská, Butterfield věští slibnou kariéru, ale film po chvíli snahy najednou háže všechno zajímavé do kanálu a osedlává si scenáristického jednorožce, na němž cválá daleko od všech hlubších témat, především od postavy Luka, jenž dost potupně odpochoduje ze scény s nevyužitou dávku plivanců do diváckých obličejů. X+Y je vlastně vážně milý film, ale bohužel dost nešťastným způsobem. (31.01.2016)

Pokud máte ve svém okolí nějakého "malého matematického génia", vemte jej za ruku (pokud nepatří mezi ty, kteří nesnáší dotek) dotáhněte jej do kina (i on si od matiky potřebuje někdy provětrat hlavu...) a užijte si spolu velkou dávku legrace, dojetí a vychutnejte si spolu tento milý a napínavý film. Doporučuji s sebou vzít tabulku prvočísel ;-) Film pro každého matematického i nematematického diváka. (22.03.2015)

Matiku nesnáším , a asociální autisty taky. V tomhle filmu je obojí a ani to není zrovna komedie , ale po pomalém rozjezdu jde děj přeci jen víc do hloubky. Vztahy a rodina se řeší trochu zvláštním tempem především díky hlavnímu hrdinovi , naštěstí to trochu rozbíjí vtipný učitel a hlavně skvělá Sally Hawkins, která má jeden z nejkrásnějších úsměvů co na plátně můžete vidět. Ve výsledku je to zajímavé a ač to rozhodně není film na nedělní odpoledne , nenudil jsem se. (25.08.2015)

Milý film, ale ne moc uvěřitelný. Myslím, že autisti jsou mnohem méně přizpůsobiví a opravdu se s nimi velmi těžko komunikuje. Navíc procento těch opravdu geniálních je velmi malé. Velmi dobře je ale zachycena matka Sally Hawkins, která trpělivě snáší všechny podivnosti svého syna, protože ho má ráda, což tedy rozhodně moc běžné není. V matematických příkladech jsem se samozřejmě neorientovala ani omylem. (25.08.2016)