Vôľa žiť

Boh ma miluje? Čo by asi tak bolo, keby ma nenávidel? Dobre nastolená otázka, ktorá v podstate skvelo vystihuje celú povahu tohto filmu. Mateusz je už od narodenia odsúdený na ťažký životný osud, tak ako každé dieťa trpiace mozgovou obrnou. Naozaj ťažký "život", alebo len existencia? Napriek počiatočnému podceneniu Mateuszovho stavu sa u neho prebudila vnímavosť a inteligencia, hoci to trvalo celé roky, kým si to vôbec niekto všimol. To preto, že väčšina si ho radšej všímať aj tak nechcela. Veľmi ma však dojal ten prístup ľudí, ktorí mu pomáhali a minimálne sa ho snažili brať ako rovnocenného - či už tá milá susedka z detstva alebo potom aj sestrička v ústave. Naozaj to musí byť pre takého človeka vnútorná vzpruha a veľké povzbudenie do života. Pekný film, najmä ten vnútorný monológ. (13.08.2014)

Za všechny své špatnosti jsem dostal doživotí v částečně nefunkční slupce. Mateusz má proti mě výhodu v tom, že nikdy nezažil, jaké to je, když všechno funguje, jak má, já na druhou stranu na tom nejsem tak špatně, abych byl odkázán na to, až si vedle mě sedne někdo, kdo začne listovat v Playboyi. Tímto úvodem jsem chtěl říct, že mi byl Mateusz krajně sympatický, do této postavy jsem se dokázal vcítit a filmaři z Polska mi opět dokázali, že své práci rozumí. Kéž by si z nich naši tvůrci vzali příklad, snad by z českých filmů konečně vymizely dialogy, u nichž bych si nejradši vrazil do obou uší stovku hřebík. Toto byl příklad výborně napsaného a ještě lépe natočeného příběhu, který mě opravdu dostal. Mateuszův osud byl jasnou předlohou pro drama (když ne přímo pro tragédii), ale Polákům se podařilo zakomponovat do snímku i nenápadné (ale o to lepší) záblesky humoru. Když si představím, v jakou patetickou hrůzu by tuto záležitost překopali Američané, už bych odpadoval, Poláci ode mě naopak dostávají plný počet hvězdiček. Mě ale neberte vážně, já jsem určitě nebyl nestranným divákem. (16.01.2022)

Na úvod chci říct, že Vím, moc dobře, že Mateusz Rosiński jsi tohle nikdy nepřečte. Třeba,jo, člověk nikdy neví. Jedno , ale vím, že život stojí za to žít, proto Mateuszi bojuj ze všech sil. Vím, že Tě čeká spoustu dalších skvělých zážitků.Máš bezesporu výbornou rodinu. Hodně štěstí, Mateuszi. Dawide Ogrodniku tleskám Ti za herecký výkon ve ztvárnění Mateusze Rosińskiho, klobouk dolů. Oceněni je ve správných rukách. (10.12.2017)

Podobné filmy bývajú pre diváka veľmi silne emočne vypäté, ale tento nehraje na city okázalým spôsobom. Ukazuje skutočný príbeh postihnutého chlapca a robí to triezvo a vkusne. Dramaturgicky si vypomáha "forrestgumpovským" rozprávaním a dopĺňa myšlienkové pochody hlavnej postavy divákovi. Absolutórium patrí hercom Dawidovi Ogrodnikovi a Kamilovi Tkaczovi. Tento poľský snímok je ľudsko čistý, má silné scény, decentný vtip a pôsobí ako balzam. Veľmi pekný film. (01.09.2014)

Já teda polsky neumím, ale "Chce się żyć" bych přeložil spíše jako "Touha žít". Nicméně tohle je jen jedna velice malá výtka z malého mála velice malých výtek, které lze k filmu vůbec mít. Samozřejmě rovněž žasnu nad hereckým výkonem Dawida Ogrodnika a snad ještě více i nad jeho mladší verzí, kterou ztvárnil Kamil Tkacz. Skoro dvě hodiny se křečovitě třepat, to není žádná legrace. Dokonce se k tomu váže i jisté riziko, že to člověku může zůstat. Opravdu jsem úplně nečekal, že se bude jednat o tak procítěný pohled do života lidí trpících mozkovou obrnou. Snímek je skvěle vyvážen. Neútočí na diváky pouze nekonečným přívalem deprese, nýbrž zachycuje život těchto lidí opravdu komplexně. Ukazuje rovněž, že pokud mají tito lidé štěstí na kvalitní rodinu, tak jsou také zahrnováni velkým přívalem lásky. Pokud mají štěstí ještě o trošku větší, tak mohou dokonce narazit na lidi, kteří překypují soucitem a mají nekonečnou ochotu pomáhat. Dokonce se najdou i takoví lidé, které napadne s využitím posledních funkčních částí postiženého realizovat jednoduchý komunikační systém. Velký dojem na mě udělal i fakt, že se tento příběh nezrodil na papíře, ale napsal jej sám život. Vynikající sonda do života poměrně inteligentního člověka, který je uvězněn v takřka nefungujícím těle. Velice se mi líbily promluvy hlavního hrdiny do děje. Nepuritánské mužské oko občas potěší pohled na ženské poprsí. Tedy většinou. Občas jsou k vidění i takové "boží zázraky", které působí kontraproduktivně. Svoje "boží zázraky" krajně neprofesionálně poodhalila i dobrovolnice. Je trošku škoda, že vlastně moc neměla poodhalit co. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (12.11.2016)