Krajčírka

Převelice poučné pojednání o všech aspektech prokletí ... obzvláště pokud vezmu v úvahu, že život není žádná procházka růžovým sadem. Maličko absurdní drama, které se zhlédlo ve westernu. Navrhlo elegantní střih, sladilo vhodné barvy, zvolilo kvalitní materiál, zakoupilo originální doplňky a své dílo korunovalo precizním vypracováním a stylovou prezentací. Věrným průvodcem je mu jakýsi podprahový, správně cynický humor - nenápadný společník, který nikdy nespatřil denní světlo, neboť jeho domovem je spletitá síť temných chodeb v podzemí, osídlená přičinlivým národem potkanů a občas proťatá nevábnou odpadní stokou. Výsledek je po všech stránkách interesantní, třebaže výše zmiňovaný sad s přívlastkem růžový dávno lehl popelem. (26.06.2017)

Tak neviem, bol to taky sebareflexívny pohľad na austrálsky vidiek ? alebo snaha o satiru ? Priznám sa byť Austrálčanom,  cítil by som sa urazený. Napriek snahe Katy Winsletovej ma dej filmu neoslovil, snaha o spojenie dramatiičnosti s komédiou bola slabá. Naviac dvakrát tam jedli rajčinovú polievku ... a tú ja naozaj nemusím. :D (26.11.2021)

Naprostý žánrový mišmaš. Děj se tak neuvěřitelně rychle měnil, že jsem to ani nestačil sledovat a to byla velká slabina filmu. Každopádně jsem se alespoň docela pobavil, nad tím ujetým buranovem v čele s fetišistickým zástupcem zákona :-) Kate byla dokonalá a v tamním prostředí působila jako zjevení a to byl zase nesporný klad tohoto snímku. Ať ale chci sebevíc, tak výše než na průměr průměrovatý, to u mne nebude. (10.03.2016)

Malý vzorek populace na omezeném životním prostoru, v poměrně širokém spektru (místy až norských) deviací... Věčná škoda, že se kamera nedržela vskutku dokonalého flashbackového ladění i v roli průvodce vysokou krejčovinou, odměněnou nálezným kosterních úlomků jednoho velkého kostlivce, zvaného křivda. Možná by se příjemné vzruchy dostavovaly nejen při vzpomínce na plnost křivek tradičně okouzlující Kate Winslet nebo ztepilost Liama "dopůltěla" Hemswortha, případně sarkastické špindíry Judy Davis, ale i na obrazové umocnění gurmánského zážitku, ze speciality studené kuchyně s názvem pomsta, která nakonec nebyla tak sladká, jak se o ní povídá... Zda jde víc o drama či komedii, v tom Jocelyn Moorhouse evidentně nemá jasno, respektive nedokáže oba žánry sladit tak, aby se vzájemně nevystrkávaly, což jinak půvabné oddychovce ubírá body. (03.04.2016)

„Švadlenka Madlenka zpívá písničku uplakanou, nad šicím strojem se kývá a slzy jí zvolna kanou…„ to ani náhodou.. berušky. Tahle Švadlena je živelná a prudce chytlavá! Následuje bratříček spoiler!! Tilly Dunnage se vrátila, aby… rozvířila stojaté vody, módně ošatila pár namyšlených (čti hloupých a to se držím!!) fiflen z Mrskačské Lhoty, kdesi mezi rozmanitou australskou havětí. Vygruntovala chalupu i život, hodila do latě matku, zamilovala se.. vzpomněla si... a bez mrknutí oka rozcupovala své nesmazatelné stigma.. ale hlavně, nakopala všem zadky do úhledných geometrických tvarů. A odešla hrdě středem z doutnající minulostí za zády. „Prokletí je jen v Tvé hlavě – lidská zloba je skutečná.“ (26.06.2020)