Všetky moje deti

Pomôž si sám, človeče, aj Pánboh ti pomôže. Alebo v Žakovciach pomôže farár Kuffa. Okrem iného tam vytvoril žakovský ekonomický a stavebný zázrak. Takmer z ničoho vzniknú murované domy namiesto chatrčí z dosiek a lepenky. Keď majú vedenie, cigáni aj pracujú, ale chce to božské nervy a to má asi len jeden človek z milióna. V dokumente do toho prenikneme dosť do hĺbky, a trochu aj do farárovej mysle, kde to musí mať dobre upratané, aby toto všetko dokázal. No a keď sa obrátime (alebo hnusom odvrátime), tak výhľad na Tatry je ako z katalógu cestovky. Horšie je to už v zime, vtedy by viac bodol výhľad na tropickú krajinu. –––– Ja by som tiež radšej robil podľa predpisov a podľa zákonov, lenže niektoré predpisy a zákony nepamätajú na takýchto ľudí. –––– Oni bez práce dlho nemôžu byť. Od nudy je len krôčik ku kriminalite. –––– Sú to naši bratia. Naši tmavší bratia. Pánboh sa nepomýlil, že ich dal do našej blízkosti. Je to skúška pre nás. (10.04.2018)

Když jsem viděla, kolikrát byl tenhle dokument v programu ČT kolem Vánoc, ani jsem neměla chuť se podívat. Během takového jednoho obyčejného večera mi přišla SMS "Koukni na dvojku". A tak jsem to zapla. A koukala. A za pár dní jsem na to koukala znovu. A když jsem to dokoukala, byla jsem trochu překvapená. První, na co jsem se zeptala, bylo: "Co ten chlap udělal, že má potřebu takhle ten skutek odčinit...?" ... hned potom mi přišlo na mysl, že má nekonečnou trpělivost. A pak padla věta: "Až pojedeme na Eland (jezdíme přes tu vesnici celkem často), stavíme se za tím chlapem a dáme mu tisíc euro, protože si to zaslouží." A bylo rozhodnuto. Tenhle dokument mě bude stát tisíc euro. Dražší film jsem ještě neviděla. (15.01.2015)

Ono je to vlastne deväť desaťminutových filmov o tom istom. Marián Kuffa pomáha rómom a oni si to nevážia. A tento naratív sa únavne opakuje vo filme čo desať minút, takže je to čo? Je to nuda. Nič objavné a inšpiratívne o problematike sa nedozvieme, naopak obraz rómov je tu opäť generalizovaný do škatuliek a sám Kuffa o nich hovorí ako o zvieratkách. Takže môžete nejakej menšine pomáhať koľko chcete, ak ju raz považujete za skupinu obyvateľstva nižšieho stupňa, tak vám nikto tú kresťanskú lásku neuverí. To, čo všetci na Kuffovi glorifikujú je paradoxne dôvodom, prečo nie je rómska komunita schopná integrácie. Nie martýrski úderníci v monterkách ale skôr schopní a osvietení manažéri môžu vyriešiť problém rómských slamov (http://spisskanovaves.korzar.sme.sk/c/6575143/spissky-hrhov-vybudovali-romovia-a-dnes-ho-davaju-za-priklad.html). Všetky moje deti sú náplasťou pre dobrých kresťanov, ktorí ale žijú vo svojej komformite a len sem-tam sa potrebujú ubezpečiť, že nejaký ten posol boží za nich vo svete bojuje. Takže opak dobrého diela, ktoré by malo divákov pudiť k aktívnemu postoju. Je to gýčovou hudbou podfarbená hagiografia pre skrytých xenofóbov. (26.12.2014)

A opäť prišlo aj na obľúbenú tému Slovenských filmárov a tak tu máme ďalší počin ohľadne rómskej menšiny a jej života. Film Všetky moje deti (2013) približuje ako je zvykom utrápený život našich spoluobčanov. Tento krát je ale dokument okorenení aspoň akou takou pracovnou výzvou pre týchto občanov, akýmsi nasmerovaním, keď ich životné cesty a začlenenie riady pomocník boží, farárko z blízkeho okolia. /videl v kine: 40%/(filmový festival Cinematik 2014) (13.09.2014)

Mnoho detailních záběrů na život Romů ve slovenských "slumech", málo hlubšího poselství. Mariána Kuffu obdivuji, žije evangelium prakticky a nadto umí velmi dobře kázat. Dává příklad opravdu nezištné lásky vůči bližním, vůči lidem, kteří mu vynaložené úsilí asi nikdy nevrátí. Příklad toho, jak může být víra v Boha prospěšná a praktická..... jakkoli je Kuffovo snažení zdánlivě nepraktické (pro něj). Jenže dokument se osobou faráře Kuffy nezaobírá. Neobeznámený člověk tak vůbec nezjistí, kde bere sílu na svou charitativní práci, sílu na jednání s vrahy a dalšími zločinci, s lidmi, kteří jím darovaný cement prodají a peníze propijí. Kuffa jede na vedlejší koleji, což mě mrzelo asi nejvíc. Mnoho detailních (a pro mě mnohdy zbytečných) záběrů bych však nechal na podlaze střižny. Dokument je jako průzor do života Romů - nezačíná speciálním úvodem, nemá vrchol ani pořádný konec. Jakobyste se na chvíli přenesli tam a zase zpět. Jenže já chtěl dokument o Kuffovi. O tom, v jakých nuzných podmínkách mohou lidé žít, víme z mnoha dokumentů a reportáží, ale o tom, jak těmto lidem pomoci hmotně i duchovně, aby se polepšili, o tom nevíme téměř nic. O každém člověku, který dokázal najít správnou cestu sociální a duchovní pomoci, by se mělo natočit víc, než jen momentky z bídy chudých Romů. (04.06.2014)