Zátišie

Každodenní rutina může jednoho děsně otravovat. Svou repetitivností jaksi dokáže gumovat všední úspěchy a ve výsledku z nás může dělat obyčejný roboty. Zároveň nám ale vždycky bude poskytovat vitální jistoty - přesně ty jistoty, kterých zde hlavní hrdina zničehonic pozbyl. Smutný, skromný, ideálně završený. --- Pokud jinde napříč snímkem takový záchytný body spíše mizí, Rachel Portman a Joanne Froggatt jimi zůstaly být až do konce. Obě Still Life přinesly právě to, co se od nich muselo očekávat; a mě tim přirozeně velmi potěšily. (01.08.2014)

Slovo still se v angličtině používá pro označení fotografie a stejně tak Still Life zpočátku působí. Nehybné záběry, málomluvný hlavní hrdina, minimum emocí. Eddie Marsan se na roli o samotě žijícího úředníka, který se snaží najít rodinné příslušníky zesnulých, typově hodí dokonale a je sympatické, jak se s probouzením života u hlavního hrdiny začíná rozjasňovat i audiovizuál celého filmu. SPOILER Pasoliniho důvod pro ukončení celého filmu zrovna tímto způsobem chápu, ale jeho názor, že by happyendingem "John a Kelly" z celého filmu vyznělo, že je jeden typ života lepší než druhý, nesouhlasím. To, že někdo v průběhu života změní preference o tom, jak chce žít, ještě neznamená, že jedno je objektivně lepší než druhé. A neznamená to ani, že jedno je pro určitého hrdinu lepší než druhé. Člověk se mění a je klidně možné, že v určité části života pro něj byl lepší životní styl, který později opustil. (09.07.2014)

-4* tento citlivý komorní snímek je vzorovým příkladem současných artových filmů - minimalistický, lidský a pomalu vlekoucí. Komu tyhle přívlastky nejsou po chuti, tak ať to ani nezkouší. Hlavní hrdina je osamělý nenápadný puntičkář, jehož pracovní náplní je složit mozaiku života nedávno skonulých, aby našel jejich příbuzné. Smyslupnost jeho práce pominu, ale kousek humanisty je přece i ve mě (ale nedivím se jeho zaměstnavatelovi;-). Pro mě tenhle film patří k tomu lepšímu a nemůžu říct, že mě nedojal a nechytl za srdce a ani předvídatelný a poněkud přehnaný konec, tento fakt nezměnil. Skoro čisté 4 hvězdičky pro tuhle ne-komedii. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (16.12.2015)

Zátišie mi v niečom pripomenulo Posledného kata, kde sa tiež mimochodom objavil Eddie Marsan. Lenže ten charakterizoval pojem depresia, zato Zátišie je filmom melancholickým. Až to snáď ani viac nejde. Mňa primel počas jeho sledovania nad týmto pojmom John May hlbšie premýšľať. Film plynie pokľudne, ako už názov naznačuje, keď tu zrazu v záverečných minútach príde niečo ako silná, veľmi silná katarzia. Jedná sa o jeden z najsilnejších záverečných momentov, aké som kedy v hranom filme videl a spätne je tak trochu škoda, že silnejší nedokázal byť aj celý film. Spomeňte si pri ňom na záber zo železničnej stanice a doklapne vám, o čom všetkom okrem iného Still life je.... (01.11.2016)

Malý, krásně smutný a melancholický film, vyprávějící o chlapíkovi, který jako jediný doprovází opuštěné mrtvé na poslední cestě a zároveň uchovává jejich památku ve svých pečlivě vedených albech. Vynikající Eddie Marsan šetří výraznějšími gesty, ale o to víc je jeho projev citlivější a těžko by se pro danou roli hledal někdo vhodnější. Samotný závěr, podbarvený křehkou hudbou, dokáže vyvolat nejednu slzu a je to asi nejvkusnější emoční tlačenka, jakou jsem za poslední roky viděl. 85% (28.10.2019)