Happy F*cking New Year (S02E01)

Čo z toho, že to nemá skoro žiadny dej, že to ide viac-menej na neutrál, keď úvod je dokonalé zladenie obrazu a zvuku, kamera je nádherná, herci a ich postavy ma strašne bavia a v TEJ scéne hrá https://www.youtube.com/watch?v=5hEh9LiSzow. Všetko odpustené a ja netrpezlivo očakávam 2. sériu. (17.01.2017)

"When I'm in the ring there are times when my body moves without me telling it to. It moves without me thinking, "I should do this, I shouldn't do that." It moves in harmony to the moment. The first time something like that happened, I was 17. I was invited to a major tournament. My final opponent was a boy named Woojin. He was a smart and skilled fighter. But my father was in the audience. I believed if I won, my father would let me compete in the Nationals. But it had the opposite effect. After the fight, my father forbade me from ever fighting again. I learned more about myself and about Woojin in that locker room than if I had fought him a hundred times. We exist because of sex. It's not something to be afraid of. It's something to honor. To enjoy." (28.08.2018)

Vzato kolem a kolem to byla taková breather (double)episode. Zdůrazňuji episode, protože jako samostatný film by to asi člověku moc nepovědělo a i v oficiálních seznamech se to považuje za první díl 2. série. Scénáristi se nebáli a ukázali dohru všeho, jak první série skončila, zejména toho dobrého ale nebáli se ani toho špatného. Dokonce se jim i povedlo formou hezkého meta povídání vypořádat s výměnou herce Capheuse. I s kritikou, že je seriál místy velmi perverzní. I s první oslavou narozenin clusteru. I s prvními Vánoci a Novým rokem. Takže se slaví, kde může a kameramani to vše zabírají v celé kráse. Extra plus za Bugovu paralelu ohledně sensates a 'virtů', virtuálních kamarádů/rodiny. (09.05.2017)

Vzhledem k tomu, že se jedná o nultý díl, tak jsem čekal nějaké to opakování předešlých událostí nebo jen nějakou komickou vsuvku, aby natěšili fanoušky, než přijde druhá série. Ovšem velice jsem se mýlil. Nejprve mě překvapilo úctyhodných 120 minut, což bylo příjemným překvapením, neboť tohohle se člověk prostě nemůže nabažit a každý posun kupředu vás donutí chtít čím dál víc. Zadruhé rozhodně pozitivní bylo to, že pokračovali v příběhu, aby navázali mezi první a druhou sérií a nedrželi se rozhodně zpátky jen kvůli tomu, že je to nultý díl, ale udělali z toho plnohodnotnou podívanou na úrovni s ostatními díly. Zatřetí tu bylo sice zlehčení v podobě oslavy narozenin, Vánoc a Silvestra, ale přesto to extra nevyčnívalo a Wachowští udělali z párty úplně něco nevídaného v podobě mezitělního prožitku různých událostí najednou. Jediné takové menší zklamání bych ale viděl v obměně černouška (Capheuse), kdy ten předchozí herec mě zaujal více, než tento. Celkem bylo ale zajímavý, jakou vtipnou vsuvkou o sestřihu tuhle záměnu ve filmu provedli. (19.01.2017)

Špičková epizoda, která mě znovu dokázala, že Sense8 patří k těm nejzajímavějším seriálům současnosti. Tolik nápadu, propojování scén, a hlavně emocí. Prostě mě toho hodně sedlo, i přestože ty dvě hodiny jsou dlouhý a chybí tomu nějaký výraznější děj. Už se nemůžu dočkat na nové díly, jelikož mě tahle "osmička" postav zajímá opravdu hodně. 8/10 (11.01.2017)